Ronja, lúpežníkova dcéra

Jako malá jsem tuhle pohádku přímo žrala! Ty po-po-podivné skřítky jsem si přála mít doma a abych je nalakála, stavěla jsem jim v lese se ségrou baráčky z mechu. Odřené koleno jsem chtěla léčit bílým mechem. Pro mě snad největší nostalgie. Teď po několikaletém opětovném shlédnutí, mám nutkání zavolat našim, abych se jim omluvila za to, že jsem je na dvě hodiny dlouhou pohádku nutila koukat tak často. Život dvou desetiletých dětí v jeskyni připrovnaný k tomu dospělému a téměř tři závěry mě chvílemi až štvaly :) A musím přiznat, že ke konci jsem se trochu bála, že příběh skončí, až ukáže Ronjiny deti :). (01.08.2006)

Jedna z nejsilnějších vzpomínek na dětství. Venku je bouřka stejně jako při narození Ronji a Birka a já se sestrou se strašně moc chceme znovu koukat na tu pohádku, kterou jsme sice už jednou viděli, ale musíme ji vidět znovu. Černobílá televize, která i za normálního počasí "dělá duchy" odmítá fungovat úplně a jede jen zvuk, ale to nás neodradí od toho, aby jsme si to užili, protože ty obrázky máme v hlavě. Obrázky se z hlavy sice časem vypařili, ale ""po po po potvůrko po po po podivná" tam zůstalo dalších 30 let, jen jsem si nebyl úplně jist odkud jsem to vzalo. Nádherný návrat. (17.02.2017)

Páni, Ronju jsem viděl naposledy jako kluk a přestože už jsem si vůbec nepamatoval příběh, vzpomínky byly vřelé. Po čtvrť století jsem ji zkouknul znovu a smekám. Úžasně natočené, vtipné, vkusné a plné neskutečné severské přírody. Dokonalá pohádka pro celou rodinu. Jen by mě zajímalo, který spoilerovský retard psal popis filmu, protože to je kompletní popis celého příběhu. (23.12.2015)

Švédský dobrodružný příběh podle předlohy A. Lindgrenové o Ronje, dceři loupežnického vůdce Mattise, pohádka bych se toto dílo označit neodvážil. Příběh popisuje zejména dospívání a poznávání života v přírodě mladé dívky spolu jejím kamarádem kudrnatým Dirkem, narozeným ve stejný den vůdci nepřátelské bandy loupežníků Borkovi. Přátelství mezi mladými lidmi tak kontrastuje mezi rivalitou obou band lupičů, vedenými jejich otci. Ve snímku se vyskytuje řada pohádkových bytostí, jako například agresivní ptactvo harpie či zlý a hodní skřítci a celkově je zaměřen na švédskou přírodu v měnící se ročních obdobích. Závěr snímku je takový vskutku nepohádkový a jakoby neukončený. Nezatížen shlédnutím v dětství a postrádajícím tak nostalgické emoce, hodnotím snímek pouze mírně nadprůměrně, ač si uvědomuji jeho silné stránky. (11.01.2015)

Moje oblíbená pohádka. Svět skřítků, harpyjí, bludiček v severské, úchvatné krajině. Chlupatí loupežníci s ještě chlupatějšími bimbasy ve sněhu po nucené pololetní očistě a sauně-potvůrky podivné...Výborné herecké výkony, přirozený a nenucený projev. Srdceobjímající a hladící příběh o lásce, touze a úsilí loupežnického děvčátka a chlapce o lepší svět, kde děti dávají lekci v chování těm, kteří jim poroučejí..děkuji nastokrát nevím komu, že nestačila zareagovat americká továrna na šmejd, čímžto dala umožnit natočení výborné podívané pro všechny věkové vrstvy... (13.07.2008)