Ronja, lúpežníkova dcéra

Velmi dobrý film pro děti (a pro dospělé, kteří ještě nezapomněli, že byli dětmi ;o) Jasně, že tomu lze i lecos vytknout. Příliš papundeklově vyhlížející hrad, z dnešního pohledu naprosto dřevní animace, místy trochu ledabylý střih, pasáže nad kterými jsem svého času skoro slzel mi dnes připadají spíš nechtěně komické.. Má ale hledání hnid v tomhle případě smysl? Navíc minimálně "drsnost" příběhu, složitost děje a modelovost situací zkrátka nesmí překročit určitou mez, za níž už by to nebylo pro děti pochopitelné či přijatelné. Loupežníci musí olupovat citlivě a vtipně, stejně jako zápas loupežnických band jednoduše musí být nekrvavý. Tohle všechno přitom Ronja plní na jedničku. Navíc je neuvěřitelně vtipná a s roztomilou nadsázkou natočená... Nezbývá mi proto, než zanechat vypočítávání skutečných i domnělých filmařských poklesků a jednoduše se kochat krásou lesních záběrů, nostalgicky vzpomínat a užívat si po špetkách přidávané životní moudrosti Astrid Lindgrenové, paní, jež dokázala ve svých knížkách dokonale oslovit děti a přitom rozhodně nenudit dospěláky, kteří se k tomu jakýmkoli způsobem nachomýtli... Celkový dojem: 85% (14.09.2006)

Překrásná pohádkanepohádka. Viděla jsem ji dávno a chtěla jsem ji nahrát na video, aby se jednou mohly podívat moje děti. Pak jednou byla v televizi a moji dva kluci si oblíbili ty malinkaté človíčky, kteří pořád říkali: Proč , proč, proč to dělá? Ale mi se líbila ta máma zbojníků, chtěla jsem být vždycky jak ona. A možná jsem jenom nemám dlouhé pačesy. (28.02.2009)

...po-po-po-podivné po-po-po-potvůrky, harpyje a šedí skřítkové, kteří vám vysajou krev, když se bojíte... no co si budem nalhávat severské pohádky mají úplně jinou poetiku než ty naše středoevropské a taková změna není nikdy na škodu... mimochodem jako malý jsem to viděl několikrát, ale pamatuju si z toho jenom matně Ronju s nohou ve sněhu a útočící harpyje - to jsem se tehdy fakt bál (šedí skřítkové by si na mě smlsli); ale jinak mi z toho v hlavě nezůstalo vůbec nic, takže jsem teď k tomuhle filmu přistupoval s čistým štítem, ale i tak a po těch letech je to rozhodně koukatelná a hoooodně sympatická pohádka... (zaslouženě mezi 10 nejlíp hodnocenými pohádkami tady) (31.01.2009)

Ronja dcera loupežníka byla třetí nejlepší kniha mého dětství. K filmu jsem přistupovala s tím, že nemůže být lepší než kniha. Bylo to fascinující, odlehčené, vtipné a zůstalo mi to v paměti. Miluju filmy, kdy se směju nahlas a nejsou tam prvoplánovité vtipy . Je to úplně jiné a plné neznámých tváří. Sic mi mladá hlavní hrdinka (Hanna Zetterberg) a otec protistrany (snad Per Oscarsson) přišli jako slabší herecké články, ale nenarušilo mi to dojem z celého filmu. Proti sobě stojí dva loupežné rody. Ronja, milovaná dcera jednoho z hlavních lapků, se narodí do bouřky, který rozdělí špinavé loupežnické sídlo jejich rodu. Na druhou stranu se z příčiny nouze nastěhuje znepřátelený rod. I jemu se narodil ve stejnou dobu potomek, Birk. Děti přijdou na to jak se dostat na druhou stranu a skamarádí se. Vyvstane ale problém u jejich otců a ostatních kumpánů. Co s tím? Seberou nohy na ramena a odejdou bydlet do starého brlohu. A je na otcích, jak se s tím vypořádají. Nejlepší jsou "potvůrky podivné"!! Dokonalý je hněv otce Ronji, dokonalé je vyobrazení špinavosti a pohody. Kdykoliv znovu i pro své děti! (04.01.2014)

Je několik 'dětských' filmů, které můžu i v dospělosti a nesouvisí to jen a jen s nostalgií spojenou právě s dětstvím (Páni kluci, Krakonoš a lyžníci, Lišáci, myšáci a šibeničák...), a Ronja, dcera loupežníka mezi ně vždycky patřila. A když jsem nedávno film objevila v Levných knihách, úplně jsem si rochnila blahem. (15.05.2009)