Picassova dobrodružství

Mám pocit, že jsem před chvilkou dokoukal snad největší a nejbizarnější autorskou filmovou ujetinu, jakou jsem kdy spatřil. Tedy, filmy s Göstou Ekmanem a z dílny dvojice Danielsson–Alfredson mají k případné normálnosti daleko snad pokaždé, ale Picassova dobrodružství jakoby zašla ještě mnohem dále za tu laťku, kterou jsem od nich znal dosud. Totální avantgarda výtvarní, herecká i dějová, uff! Svérázná parodie na životopisné a historické filmy, ve které se každou chvíli mluví úplně jiným jazykem, skoro v každé scéně na vás čeká plno absurdití, šílenost, gagů, kostýmů, neotřelých atrakcí či karikatur slavných osobností. Zároveň nechybí linie rozehrávající trefnou satiru na svět (nejen kontroverzního) umění... ve filmu, který sám využívá a kombinuje prvky vznešeného i trapného a nebojí se třeba ani zkombinovat operu s primitivní reklamou na sirky. Spočátku jsem chvíli nevěděl, kde mi hlava stojí, když přede mnou tvůrci divokým tempem rozehrály rovněž divoký humor a kde jsem musel uprostřed gejzírů neotřelých nápadů, které mě tu často fascinovaly, okouzlovaly nebo rozesmívaly, překousnout i pár lehce výstředních trapností... ale nakonec si tuhle jízdu, na jejíž náladu jsem se poměrně brzy zvládl naladit, hodně užil. Jedinou scénou, která mírně sráží moje hodnocení, je ono avantgardní představení kdesi uprostřed filmu, které mě jaksi ničím nezaujalo a byť asi trefně dokumentuje podobný typ umění po vypuknutí světové války, jaksi jsem zde nespozoroval další smysl nebo přínos navíc, když už tahle část trvala tak dlouze. Průlet víc než půlstoletím společenské a kulturní historie, včetně občasného přetavení stylu dobového umění do poetiky filmu (např. pasáž s černobílou groteskou), zůstává však na tomhle neobyčejném dílku určitě aspektem, který oceňuji velice a naštěstí v tomto směru určitě není nouze ani o hravé a nápadité vyprávění rozsáhlého příběhu. Určitě originální zážitek, ačkoliv na plné hodnocení se z mé strany nechytá. [80%] (17.04.2022)

Slib na obalu, že se jedná o komedii "v montypythonovském duchu" sice nelhal, naprostá anarchie je přítomna, jen genialita britské skupiny se nedostavila. Občas probleskne vtípek hodný přirovnávaných (dramatické proměny měst Paříž, Londýn, New York :), kvůli jednomu ale aby člověk vytrpěl dalších 20 minut nudy i trapnosti. Nulové tempo a přepísklá stopáž kazí dojem, protože jistým kouzlem film oplýva a Gösta "Picasso" Ekman je natolik sympatický, že si udrží pozornost. Jen to chtělo zásah střihače... (02.12.2008)

Příjemně jsem se bavil a dost jsem se zasmál, když jsem sledoval tuto bláznivou komedii s parodickým sklonem ztřeštěných scének. Autorům není zřejmě nic svaté, ani sám Pablo Picasso, a snaží se utahovat si ze všeho. Což je dobře. Jsou zde sice místa, kdy humor sklouzává dolů, ale toho dobrého je zastoupeno ve větší míře. Hraje si s místy, se slovy, s intonací, s obrazy i s jednotlivými postavami. Valí se vpřed, občas se zdrží na jednom místě, aby v malých kruzích a ve vibracích spirály vyzdvihlo hlas, či gesto a pohyb. Je to svěží a má radost ze života. Výtvarné umění je velice těžko uchopitelné. Občas jen náhoda dokáže přinášet obdiv davů. Někdy jen umanutá manýra jednotlivce a jeho osobní příklad přináší zástup nadšených fanoušků. Ale prostá masa je od těžko uchopitelných uměleckých cílů oproštěna, pohrdá snahou o vyšší umění a nepokrytě dává přednost kýči a bezduchosti, které jsou všudypřítomné. Hlavní postavou je samozřejmě slavný španělský umělec Pablo Diego José Francisco de Paula Juan Nepomuceno María de los Remedios Cipriano de la Santísima Trinidad Ruiz y Picasso, neboli Picasso (Gösta Ekman), který chodí jen v šortkách a miluje všechny mladé ženy, které se kolem jeho bytí mihnou. Tvoří, aby žil. Žije, aby miloval. Další důležitou postavou je Picassův otec Don Jose (Hans Alfredson), věrný druh při cestě za slávou, uznáním a bohatstvím. Z dalších postav: Picassova hrdá matka Dona Maria (Margaretha Krook), laskavý vítr v Picassových vlasech Dolores (Lena Olin), excentrická spisovatelka a první Picassova fanynka Gertrude Stein (Bernard Cribbins), Gertrudina provokativní společnice Alice B. Toklas (Wilfrid Brambell), malující celník s velkou fantazií Henri Rousseau (Lennart Nyman), provokující básník Apollinaire (Per Oscarsson), servírka s ledovou rukou Mimi (Elisabeth Söderström), neodbytná, dychtivá a bohatá Ingrid Svensson-Guggenheim (Birgitta Andersson), ruská baletka Olga (Lisbeth Zachrisson), či finská zpěvačka jedné jídelní písně Sirkka (Lena Nyman). A tak film ubíhá příjemně vpřed s úsměvem na rtu, s rošťáckou elegancí a s radostným nadhledem. (28.01.2016)

Co mě na Picassových dobrodružstvích asi dostalo víc než humor je vlastní koncept filmu. Natočit biografii skutečné osoby coby parodii je hodně originální nápad. A hlavně Picasso, byť velký mělec pro mě není jednoznačně obdivhuhodná postava. Jeho vřelé sympatie ke Stalinovu, či jeho zbožštění ještě za života nepatří mezi kladně vyložitelné stránky jeho života. A zde je s některými z těchto skutečností vtipně žonglováno, ale tak nějak v dobrém. Přirovnání k Monty Pythonům mi moc nesedí, řekl bych že si to tento film ani MP nezaslouží. Picassova dobrodružství jdou jiným směrem. Herecké výkony jsou špičkové, zejména špnalělské dialogy švédkých herců. Sice jsem se netrhal smíchy, ale pár sekvencí určitě za to stojí. (05.12.2011)

Nejedná se o nějakou převratnou komedii, ale kvalita se nezapře ani po 30 letech. Je pravda, že některé vtípky jsou slabší, ale jsou scény, které vše vynahradí. Například schovávání před němci v ateliéru a hlavně vyšetření u pana dochtora. Loučení s rodinou a následný odjezd je taky pecka. Hodina dvacet by bohatě stačila, ale protože více komedií ze Švédska jsem neviděl, jsem za Pabla rád. 65 procent. P.S. Ve filmu se mluví snad 15 jazyky ! (18.12.2008)