Rogue One: A Star Wars Story

Edwards, Gilroy... anebo kdokoli, kdo přetáčel, přestříhával a tvaroval tenhle galaktický masterpiece, jsou PÁNI! Z černobílé (leč vynikající) pohádky se stala šedá zóna, kde se slévá hranice mezi dobrem a zlem, dobří páchají skutky, z nichž hledají vykoupení. A kde ti, kteří dělají černou práci, končí většinou mentálně destabilizovaní, anebo rovnou s blasterem vypálenou kérkou v zátylku. Do toho témata hodnoty individuální lidské oběti a jejího dopadu na širší vesmír a povýšení Síly zpět na čiré náboženství. A příjemná snaha nenechat postavy se pateticky vykecávat i pro ty pomalejší v publiku. Řval jsem jako želva a ani jsem k tomu nepotřeboval vaderovský masakr, který je ve své minutě velkolepější než cokoli z Lucasových prequelů. (14.12.2016)

Ze začátku uvádím že jsem spíše odpůrce než fanouškem StarWars. 7 díl jsem v kině protrpěl a Rogue One jsem dal šanci především kvůli novému cástingu a Donnie Yenovi, který až na dva malé akční zářezy moc toho nepředvedl. Naštěstí nové Star Wars není až tak infantilní, triviální a omšelé jako předchozí Star Wars. Podivných kreatur je zde minimum, z herců mě nikdo nesral a na akci se dalo koukat bez přetáčení očí, přesto se nejedná o nic vzrušivého či nápaditého, z čeho bych si sedl na zadek. Palec nahoru za parádní výkon Foresta Whitakera a za dvouminutové sólo Lorda Vadera, které mělo šmrnc,ale jednou stačilo. 65% (15.12.2016)

Těžko se k prvnímu oficiálnímu spin-offu ze Star Wars universa zaujímá nějaký výrazný postoj - sám film totiž nijak výrazný není. Zamrzí absence vlastního podpisu, přestože právě tím se spin-offy mohly - podobně jako se to daří marvelovkám - od ostatních SW filmů oddělit (a že jen ztmavíte obraz a vynecháte rolovací úvod vážně nestačí). Největším prohřeškem je každopádně to, že má film přes dvě hodiny, za celou dobu řeší JEN onu triviální zápletku (o nic jiného tu vážně nejde, absentují i vedlejší mikropříběhy) a i přesto nedokáže vykreslit hlavní postavy. K čemu je pak poměrně odvážné finále, když jsou nám charaktery ukradené a nic o nich nevíme. Pokud to byl záměr (vytvořit příběh vojáků, jejichž "činy nebudou zapomenuty, i když jména ano"), ok, ale třeba Černý jestřáb sestřelen to samé dokázal podat způsobem, že jsme cítili jejich bolest. To se tady vážně nedostaví. Finále je velmi slušné, posledních 20 minut svou úderností takřka výborných. Ale v celém filmu není jediná scéna, kvůli které musel vzniknout. A digitální omlazování o dvě třídy horší, než třeba v Ant-Manovi. (15.12.2016)

Dospělejší? Nenechte se vysmát, pouze o poznání špinavější a infantilností prosté. Je pravda, že první hodina je do značné míry nadbytečná a film by se bez ní snad i obešel. Nedá se rovněž popřít, že popsat postavy jako jednorozměrné znamená jim jeden rozměr přidat. Na druhou stranu zrovna tohle o Star Wars platilo tak nějak vždy. Přetáčky místy rozpoznáte a to není dobře. A to co provedli chudákovi Cushingovi je na obracení se v hrobu po nejednu desetiletku. Zároveň však platí, že závěrečná půl hodina má na tuto sérii nebývalé grády, že si to jde svou vlastní cestou a že Edwards působivě pracuje s prostorem i měřítkem (minimálně tedy v Imaxu to v tomto ohledu funguje výtečně). Ano, není to nic více než blockbusterová vypalovačka na jedno použití. Ovšem je to zdařilá vypalovačka na jedno použití, která se sympaticky nesnaží být ničím jiným; nikoli událostí a už vůbec ne popkulturní modlou jako jiné do sebe zahleděné příspěvky do tohoto univerza. PS: Giacchinův doprovod sice není tak kvalitní a ani vděčný/vhodný na samostatný poslech jako Williamsův, ale i přesto je paradoxně lepší, jelikož oproti němu na sebe nestrhává pozornost a plně slouží jen a pouze filmu. (15.12.2016)

Nostalgie na Novou naději nefunguje a jestli tak Rogue One něco dokazuje, tak jen to, že aby mě Star Wars bavily, potřebuji je prožívat s klany Skywalker, Solo, Kenobi a spol. Vždyť už jen to, že zdaleka nejlepší scénu si pro sebe krade dějově nedůležitý Vader, ukazuje, že v ukotvení nových charakterů scénář slušně prohrává. Baví mě K-2SO a baví mě Chirrut, ale celá parta až příliš ochotně a příhodně nakračuje do pozice jakýchsi sedmi statečných, což u některých z nich příliš nedává smysl. Nebýt akčních orgií v poslední třetině, odcházel bych z kina těžce rozčarovaný. Zážitek jsem totiž čekal o dost sevřenější, ale když se na celý námět dívám zpětně, jen těžko mohla celá snaha dopadnout jinak. (19.12.2016)