Hipsteři (E11)

Co se humoru týče, tak mě tedy nejvíce pobavil ten mladý podnikatel, který vykupoval největší socialistický hadry u děduly kdesi na vsi, aby je mohl za 150 prodávat a říkat tomu sekáč. Jinak zrovna tuhle subkulturu asi nikdy úplně nepochopím. Na rozdíl od svaloušů, co byli minule, se toho tu sice naplkalo habaděj, ale vyplynulo z toho pro mě hlavně to, že se jedná o lidi bez vkusu, kterým se líbí hnusný věci. V osmdesátkách by se ztratili v davu, dneska vzbudí leda pobavený úsměv, ačkoliv třeba v centru Prahy zapadají asi mnohem víc, než si myslí. (22.05.2015)

Spousta hodnotitelů si tady přes hodnocení ventiluje svůj vztah k neohipsterství nebo názor na jednotlivé postavy dokumentu, což je samozřejmě špatně. Ze všech zobrazovaných subkultur je tato jediná aktuální (nejde o retro a opakující se společné fragmenty, všechny ostatní kmeny tady fungují 20 a více let) . Právě s aktuálností přichází přílišná krutost dokumentu a také jeho největší síla, protože zachycuje v reálném čase "kmen" při jeho rozkladu (který se tak jako u ostatních dlouho nenápadně tvářil jako vrchol). Možná to bylo až příliš přísné (knedlíky a knihy, všechno od holky s nákloností k transparentním materiálům), ale proč vlastně ne...na hrubej pytel hrubá záplata. Revoluce konečně žere svoje děti a my true pankáči můžem jet dál a nebejt terčem vášní a identifikace od normálů a pohybovat se v pytli s pozérskejma dětma. (24.05.2015)

Tak já jsem se nad tím prudce zamyslela a nakonec jsem dospěla k názoru, že to je vina režiséra, že si zvolil takové lidi a situace, že to vypadá, že smyslem života hipstera je sehnat supr svetr. Získala jsem takový dojem, že se někteří autoři jiných dílů snaží zprostředkovat, jak se cítí dejme tomu skin, když tančí na koncertě. Tady vidím jenom snahu zachytit, jak vypadá hipster. Tečka. - Dodatek: Kam jsme se to dostali, když hodnotnější vhled do hipsterské subkultury přinese i díl Ano, šéfe! o restauraci Plevel. (22.05.2015)

Dyť to je furt tak nějak aktuální. Oldskůlovej svetr, brejle z transparentního materiálu, vietnamská nudlová polévka. Kup si svou revoltu. Za dvacku. Udělat ze sebe něco normálního, co třeba nejsi. Programově se oblíkat tak, abys na sebe neupozorňoval a nevyjadřoval tím žádný názor. Dokument o lidech, kteří se našli v tom, že se neustále hledají, protože nechtějí být mejnstrým. Ale není už "nebýt mejnstrým" taky mejnstrým? Velmi podnětný a velmi vtipný (jen těžko říct, nakolik záměrně) díl, který svou neschopností najít a udržet směr vypovídá o hipsterech možná víc, než bylo záměrem. (27.05.2015)

Zatím asi první formálně kvalitnější díl kmenů, který byl jistým způsobem informativní a skutečně se zabýval danou subkulturou... Problém je samozřejmě v tom, že tahle "subkultura" je prostě jen vyprázdněná, křečovitá a velmi dočasná snaha o jakousi odlišnost a alternativu. Absence jakéhokoliv intelektuálního konceptu má automaticky za následek, že jediným pojidlem je povrchní starost o šatník který se ve své marné snaze o osobitost stává paradoxně uniformou (podobně jako u punku)... Forma dobrá-obsah beznadějný. (23.05.2015)