Traja mušketieri: Pomsta Milady de Winter

Pokračování, které s jemným nadhledem ukazuje ještě více intrik a ambicí se prosadit, což vede k větší a bezpáteřnější soutěživosti těch, kteří se hodlají pomstít za to, že ve svém předešlém úkolu neobstály. A tak je unášena a různě přesvědčováne ke zradě královny dvojice D'Artagnan (Gérard Barray) a Constance (Perrette Pradier). Zatímco Constance zůstává věrná svému D'Artagnanovi a přiznání je od ní získáno lstí velmi ambiciózním Rochefortem (dobrý Guy Delorme), tak D'Artagnan neváhá strávit krásné intimní chvíle ještě s ambicióznější milady de Winter (půvabná Myléne Demongeot), kdy se jeden snaží přechytračit toho druhého. Humor opět přináší D'Artagnanův sluha Planchet (dobrý Jean Carmet). Dále je tu samozřejmě trojice mušketýrů, bez kterých by D'Artagnan nezvládl nic, Athos (Georges Descriéres), Porthos (Bernard Woringer) a Aramis (Jacques Toja), samozřejmě démonický kardinál Richelieu (Daniel Sorano) a mladičká služka milady de Winter Ketty (Anne Tonietti), která se do milého D'Artagnana zamilovala. Nakonec po několika úmrtích a hrozbě nepřátelského útoku dochýzí k účelovému smíření mušketýrů a kardinála a zdá se, že ani D'Artagnanovi moc nevadí, že Constance zemřela. On o půvabné ženy nouzi rozhodně neměl. Zábavné a poučné především svými intrikami a úskoky. (18.12.2010)

Klasické "pradávné" zpracování, plné nadsázky, humoru a dobové naivity vždy a všude. Přesto děj nepostrádá napětí i pro ty, kteří díky Dumasovi i jiným ten příběh dokonale znají. Dle mého názoru, dosud a stále nejlepší verze "Trois mousquetaires", jakou kdy, kdo natočil. Protože to co přišlo pak, ač mnohdy "podšprajcováno" hvězdným obsazením a občas fantasmagorickými prvky všeho druhu, už za moc opravdu nestálo :-) (22.01.2016)

Po letech velké zklamání, ačkoliv v porovnání s pozdějšími zpracováními (především v režii made in U.S.A.) je tahle verze pořád nejlepší. Typově přesně vybraný Richelieu, uvěřitelná hlavní čyřka (škoda, že Gérardu Barrayovi nebylo o pár let míň, v tomto v případě pořád dávám přednost Michaelu Yorkovi). Ovšem Mylène Demongeot pro mě není uhrančivá Mylady, ale slabý klon Brigitte Bardot; navíc se kvalitou hereckého projevu blíží spíš představitelce Angeliky. Chápu záměr režiséra o pobavení, nicméně jedna z nejsilnějších scén v knize, která koketuje s gotickým románem - poprava Mylady - je ve filmu trestuhodně odbytá; nechápu, proč se musela odehrávat za denního světla, když už režisér úplně vypustil roli kata. A hudba? Darmo mluvit. Prostě - jak říkával můj tatínek - průměrná rytírna. A ne že by Dumas nešel udělat jinak; pro mě zůstává vrcholem Chéreauova Královna Margot. (13.11.2011)

Tito francouzští "Tři mušketýři" (jako dvojfilm spolu s druhou neoddělitelnou částí) se mi líbili nejvíce z ostatních zpracování, možná i proto, že jsem je viděl v 60. letech jako dítě, kdy jsem byl jimi zcela unešen. Škoda, že se uvádějí již obvykle jen novější verze Tří mušketýrů. Gérard Barray, co by d´Artagnan, byl náš idol. (09.08.2003)

Souhlasím s 5150 - přeci jen v Lesterově verzi jsou více vykreslené postavy, na Olivera Reeda, Michaela Yorka, Richarda Chamberlaina a Faye Dunaway nemohu zapomenout. Čoudím 70.léta, ni Borderieho 60.tá, a líbí se mi! Nesnáším bodré sedláky, vtipné žonglování, létající židle, dlouhotrvající držkoúdery, prostě cirkus emo franko. Gérard Barray byl výborný, ale Michael York byl větší grand..a navíc, Lesterka má lepší hudbu :-) (27.12.2008)