MY 2

Se zápletkou i hlavní hrdinkou jsem měl ze začátku trochu problém. Dvě scenáristky, z toho jedna režisérka, plus Jana Plodková se do ní asi dokázaly vcítit, takže ta nepochopitelnost ženského chování bude možná otázkou pohlaví. Jinak je film v pohodě, žádné křeče, trocha humoru, příjemný vizuál, dobře použitá hudba a hlavně skvělý Ondřej Nosálek, takže nakonec lepší tři hvězdičky. (01.12.2015)

Ústředním duem jsou Ondřej Nosálek, o kterém jsem nikdy neslyšel, a Jana Plodková, o které jsem slyšel, ale nic jsem s ni neviděl. A právě s představitelkou hlavní role jsem měl docela problém, protože občas hodně divně zní (nevím, jestli to jsou postsynchrony) a občas hodně šustí papírem. Dost mě zaskočilo, že je v jedné scéně vidět mikrofon, k tomu to má takové ty klasické dětské nemoci jako, že on mluví do plných dvěří, ale ona sedí za prosklenými. Největší problém ale je, že jakkoli se na některé scény dobře dívá a jiné jsou zase vtipné a zábavné, tak mě ale prostě vůbec nezajímá, jakým směrem se bude ubírat život třicetileté grafičky (to, že je grafička, jsem se dozvěděl až z obsahu na webu produkční společnosti). Postava matky, kterou hraje Milena Steinmasslová, je ovšem skvostná a Luděk Sobota jí také zdatně sekunduje. (20.11.2014)

Rozcuchanou duši může dobře učesat jen mistr profesionál, dámský kadeřník - přítel váš. Záležitost srdce mezi námi, mezi řádky. Celý svět utíká, ale jedinec náhle zastaven, zaskočen, omráčen přívalem citů a potřeb svého já. Nitro, v němž slunné i deštivé kapitoly své místo mají. Nitro - blyštivé sklíčko v matném obalu. My dva - vypůjčené talismany. Hledači štěstí, hledači zapomenutých klíčů, pošimráni vidinou závratných barev a vůní. Fontána života stále šumí, tak šupem do ní. (30.11.2015)

Příběhy Radky Denemarkové jsou náročné. Peníze od Hitlera znám v knižním i divadelním podání. Oboustranná kniha Kobold také není jednoduché čtení. Film My 2 zanechá rozporuplné pocity. Herecky celkem přesvědčivé. Příběh je ale spíš neuvěřitelný. Navíc občas od dramatu sklouzává k (nechtěnému) úsměvu. (03.10.2017)

"..a tak jsem si řekla, že je čas na kadeřníka.." Když i řemeslně veskrze skvostná a zde výjimečně profesionální Málkova kamera přechází v manýru posledních let, na tomhle bezkrevném a banálním škváru dvou Radun už vlastně není vůbec co chválit.. Dramaturgicky nezvládnuté papírem šustící kvazidrama při finále hraničí se (sebe)parodií, a tak si jeden může užít snad jen opravdu výborné kreace Ondřeje Nosálka.. Plodkové s Vyorálkem mi bylo upřímně hodně líto.. (29.11.2015)