Reklama

Reklama

Film inšpirovaný skutočnými udalosťami brutálnej občianskej vojny v Sudáne, ktorá sa začala v r. 1983. Po vražednom vojenskom útoku na dedinu v Južnom Sudáne sa zachránilo len šesť detí. Najstarší z nich, Theo, musí na seba prevziať bremeno vodcu a zaviesť deti, vrátane svojej sestry Abital, do bezpečia. Prekonali stovky míľ naprieč Afrikou, prešli cez tri nehostinné krajiny, bez vody a jedla, aby sa dostali do utečeneckého tábora v Keni - do  Kakumy. No čas plynul a nádej na lepší život pomaly bledla. Až po trinástich rokoch dostali novú možnosť opustiť tabor a usídliť sa v Amerike. V Kansase sa stretnú s Carrie Davisovou (Reese Witherspoonová) , ktorá im pomôže nielen začať život v nových podmienkach, ale otvorí im aj svoj domov. (TV JOJ)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (194)

classic 

všetky recenzie používateľa

Decentná africká dráma o utečencoch zo Sudánu,ktorí museli čeliť zoči-voči nebezpečenstvu straty života,lebo Zubatá brala hlava-nehlava...Utiecť bolo jediné východisko,prejsť niekoľko stoviek míľ,potom sa dostať do tábora a mať šťastie,že sa dostaneš do štátov,do Missouri,kde čakajú lepšie začiatky,ale aklimatizovať sa v novom prostredí nebude jednoduché...Takéto šťastie sa dostane trom bratom a jednej zo sestier,ale jeden z bratov ostal v nepokojnej Afrike pred 13 rokmi,vtedy zachránil životy detskej výprave,kde stačil kúsok nepozornosti a všetci by skončili zle nedobre.Na začiatku vidím ako Mamere,Jeremiah,Paul a Abital v dospelejšom veku nasadajú do lietadla,celí vysmiati odchádzajú preč z krajiny,ktorá im priniesla bolesť a smútok,rozprávač Mamere začne v retrospektíve vyrozprávať STORY spred trinástich rokov,keď boli ešte deti,ako prišli vojaci do dediny a začali strieľať,kosiť,likvidovať obyvateľov,tak hŕstka ich odišla,stretli ďalších,ktorí bohužiaľ,také šťastie nemali,že by sa dostali do tábora.Hop.Sme späť.Prichádzajú do Ameriky,kde sa ich ujíma pôvabná,sexy,atraktívna Carrie,t.j Reese Witherspoon je taká krásna,že hlavné roly hrajú afroameričania,kde predstavitelia ich úloh sa správajú ako ich predchodcovia,ktorí ani nevedeli,čo je to telefón alebo FASTFOOD McDonald's... Reese sa tu vyskytuje zriedkavo,film je najmä o tom,čo urobí nové prostredie,ktoré je situované do betónovej džungle,kde ich africká civilizácia je niekde úplne inde,nespočetné svetelné roky ďaleko.Film je situovaný do roku 2001,kde Amerikou a Svetom otriasli teroristické útoky na W.T.C,a tak sa im sociálne podmienky ešte skomplikujú.Musia mať prácu,aj keď ju dva krát nemusia.Všetko majú pod kontrolou producenti BRIAN GRAZER a RON HOWARD,ktorí vedia ako bude človek reagovať na takúto nemilú tému,tak aj vreckovky si treba nachystať...Inak černošské filmy sú v posledných rokoch v kurze... ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Kýčovitý multikulturní doják s prvky Návštěvníků a Kokosů. Seznamování se s civilizací bylo veselé i hravé a patří asi k tomu nejlepšímu, co může film nabídnout. A na Reese se taky dobře kouká. Co se týče strastiplné cesty několika černoušků k vytouženému uprchlickému táboru, tak ta mě příliš za srdce nechytla a dá se říct, že mě nudila a stejně tak mi neseděla africko-křesťanká moudra či násilně podaný dramatický rádoby konflikt mezi bratry. Ale dívat se na to dá, to zase jo. 60% ()

Reklama

Una111 

všetky recenzie používateľa

Bylo by to na román, kdybych měla napsat všechno, co se mi při sledování tohoto filmu honilo hlavou. Takže aspoň velmi stručně: Kýčovité to místy je, to je bez diskuze! Téma k tomu svádí, ba přímo se nabízí. Také ta rozdílnost prostředí Amerika vs. Súdán je trochu přitažená za vlasy, nebudu to rozebírat, mnohé tu už řečeno bylo v jiných komentářích. Jasně že vyměnit Afriku za Spojené státy musí být kulturní šok! Pro jednotlivce i pro Súdán by ovšem bylo mnohem lepší, kdyby se uprchlíci mohli vrátit do své domoviny. Jenže právě Súdán je mimořádně nešťastná země. Ihned od 7. století se tady zdárně uchytil islám, koncem 19. století zde al-Mahdí vytvořil tehdejší islámský stát (viz H. Sienkiewicz v románě Pouští a pralesem), další islámský stát tu vznikl koncem 20. století, svoje působiště tu našel bin Ládin se svou al-Kajdou a jedna občanská válka tu následovala za druhou - první trvající 17 let, druhá dokonce 22 let, jejichž následkem byly miliony mrtvých, miliony uprchlíků, hladomory... A jen tak mimochodem - jižní Súdán, z něhož uprchli naši hrdinové, získal v r. 2011 samostatnost, oddělil se od severu. Ale nic se tím nevyřešilo. Netrvalo ani dva roky a vypukl zde krvavý konflikt mezi kmeny Dinků a Nuerů, který si vyžádal dalších 300 000 obětí. Typický vývoj v jedné africké zemi. Dá se těmto zemím pomoci? Těžko. A už vůbec ne tím, že si je přestěhujeme i s jejich obyčeji, sváry a problémy do Evropy. 741,4 milionů Evropanů nemůže ani při nejlepší vůli zachránit 1,216 miliardy Afričanů. Wir schaffen es? - Nein, wir schaffen es nicht! Je to dnes velmi oblíbené téma, které se Evropanům stále a všude podsouvá: Evropa se na Afričanech provinila, Evropa to Afričanům dluží! Obávám se, že v pozadí tohoto dojemného filmu je nenápadně skryto právě toto poselství. ()

hansel97 

všetky recenzie používateľa

Tahle témata upřímně vyloženě nevyhledávám, protože přece jen "co oči nevidí, to srdce nebolí" a když Afriku na očích nemám nemusím je pořád litovat. Ovšem snímek je to vážně krásný po každičké stránce a nemám mu absolutně co vytknout. Jen jsem čekal, jak mě ta Reese zase uchvátí, ale ono tohle stálo na výkonech jiných. ()

Streeper 

všetky recenzie používateľa

Na film jsem se podívala díky filmové výzvě od kamarádky a nepřečetla jsem si před tím ani o čem to je, prostě jsem si řekla podívám se na to, takže jsem byla docela překvapená. Scény z Afriky jsou velmi realistické a soucítila jsem s těmi dětmi, museli si projít úplným peklem. Je těžké si představit, že bych se odtud měla najednou dostat do Afriky a žít tam a přizpůsobit se jejich zvykům a životu a proto mě bavilo sledovat, jak si zvykají na Americký styl života, musela to být obrovská změna. Reese to vše jen krásně doplňovala, samozřejmě konec mě rozplakal a zároveň i zamrzel. ()

Galéria (42)

Zaujímavosti (8)

  • Film je inspirován Ztracenými chlapci Súdánu (The Lost Boys of Sudan), což je označení pro skupinu více než 20 000 dětí, které osiřely ve Druhé súdánské občanské válce. Ta vypukla v roce 1983 a skončila až podepsáním mírové dohody v roce 2005. K vypuknutí konfliktu došlo záhy po skončení První súdánské občanské války, kdy se k moci dostal prezident Nimeiri a pokusil se v zemi zavést islámské právo šarí'a. (vesper001)
  • Napriek dobrým recenziám a podpore hviezd Warner Brothers film vysielali iba v 500 kinách s minimálnou publicitou. Niet preto divu, že v pokladniach dopadol zle. (Arsenal83)

Reklama

Reklama