Cena slobody

Představte si, že jste obyčejný primát, který umí akorát tak používat jednoduché nástroje a plašit v Serengeti zebry (Ano, vím, že je to v Tanzánii, než se mi zase začne nějaký hnědopich v poště tahat za šulínka.), od jihu na vás naběhnou katolické kudlanky, od severu islámská pakáž a plně zneužijí váš primitivismus, nevzdělanost a přirozený strach, protože jste dokonalou cílovou skupinou k šíření jejich patologických bludů. Dosud jste se báli jen blesků, sucha a velkých šelem, ale teď, když vám velký bílý či přičmoudlý demagogický pičus v rámci svého mírumilovného náboženství vysvětlil, že to tu všechno, včetně těch blesků, lvů a deště řídí nějaký astrální kokot, ať už takový či fuckový, kterého rozhodně nechcete nasrat, vyměníte okamžitě pazourek za kalašnikov a začíná pořádné safari na Planetě opic. A do toho všeho ještě naběhnou komunisti. Už to není jen prosté šimpanzi proti gorilám, ale mohamandrilové proti křestviánům, padni komu padni, a v rámci zvířecích pudů je vám úplně u prdele, že při tom tolik pokojném šíření víry trpí i ostatní opičky, které ještě nebyly tou zhoubnou infekcí zasaženy. Prostě dokonalý návrat do 13. století. Naštěstí se však objeví hodný americký strýček, který sice celou dobu vždy velkoryse podporuje tu zrovna silnější stranu militantních fanatiků, aby se dostal k ropě, ale jelikož je jinak v jádru dobrák, trpící zvířátka si adoptuje a natočí o tom tklivé i veselé, kýčovitě tendenční videjko, jak jsou milá, přítulná, čistotná a kůl, až má člověk málem nutkání osvojit si na dálku i generála Albašíra. Vypnete-li však u toho radar na patetické zvratky, potlačíte touhu po jaderném vybombardování Mekky, Jeruzaléma a Vatikánu, zaplašíte utopistické myšlenky na civilizaci Afriky a jen tak tupě zíráte, je to vcelku zábavné a nejedna otylá hospodyňka vám u toho uslzeně nažehlí perfektní puky na rifle. (04.01.2015)

Obyčejnému zpracování možná trochu nadhodnocuju, ale tomu ožehavému tématu z mnou tak obdidované Afriky a další odnože její těžké historie, která se bohužel stále promítá i do dnešních dní, musím dát za plný počet. Jak moc je zdejší příběh založený na pravdě (ujít bez úhony 1250 km východoafrickou savanou), nechávám na soudu jiným, já především cením, že se tvůrcům podařilo obsadit skutečné Jihosúdánce. I to je malicherná cesta ku pomoci jedné z nejchudších zemí světa. [viděno na Voyo 21.4.2024] (21.04.2024)

Logický kariérní postup frankofonního kanadského režiséra Philippe Falardeau do Hollywoodu bohužel znamenal tohle kýčovité uprchlické drama, které sice popisuje objektivně zajímavou a celkem pohnutou událost, ale utápí se v klišovitých scénách (scéna setkání bratrů v uprchlickém táboře s dlaněmi v písku byla doslova ukázková). Tvůrci záměrně staví proti sobě kulturní odlišnosti a z nich plynoucí dlouhou řadu paradoxů, pro mne byla ovšem největším paradoxem scéna s bílou americkou bezdomovkyní u kontejneru supermarketu, v němž pracoval Jeremiah, která klade logickou otázku - Spojené státy americké (potažmo naše civilizace) se nedokáží postarat o své vlastní občany v nouzi, proč se tedy dost pokrytecky snaží pomáhat uprchlíkům z třetího světa? Máme-li bezdomovce a ghetta plná sociálně vyloučených občanů, není naší morální povinností přes veškerou hrůzu událostí v Africe postarat se v první řadě o ně? Každopádně pohnutý příběh čtyř súdánských běženců si bezesporu zasloužil kvalitnější filmové zpracování, škoda, že se tvůrci nevyvarovali přemíry sentimentu... (19.01.2015)

Zajímavý, dramatický i dost tragický příběh, ale působil na mě odtažitě. Jakoby hrdinové, kteří museli po léta překonávat nepředstavitelné věci, byli jen typizované figurky. Zatímco Reese Witherspoon se z toho naopak vyloupla jako plnohodnotná postava. Nedostatečně bylo ukázáno přizpůsobení se americké kultuře, která na vykořeněné Súdánce musela působit jako z cizí galaxie. Jen slabým náznakem se připomnělo, že následkem dlouholetého strádání mohou být i psychické problémy. ___ Na to, aby se tenhle snímek silněji dotknul i mého srdce, by musel obsahovat víc emocí a uvěřitelnější charaktery, které by měly dostatek času se rozvinout. /31. 8. 17./ (31.08.2017)

"I don't want this! I don't want to work so I can be, what...? Be alone? Be nobody?" Film plný posolstiev a nádeje ale za akú cenu. Zachránia vás z pazúrov smrti, biedy a utrpenia, aby vás potom hodili do sveta kapitalizmu, byrokracie a pretvárky. Iste, človek si zvykne na mnohé ale musí pri tom veľa obetovať. Niekedy bohužiaľ aj šancu na lepší život. "What the hell are you doing?" – "It is a sin not to give to those in need." – "According to who?" – "Jeremiah." – "And who's that?" – "Me. My name is Jeremiah." (02.01.2015)