Dáma v zlatom

Většina filmů, která v sobě nese téma 2. světové války, přináší hodně věcí k přemýšlení. Ale u tohoto filmu oceňuji, že mi umožnil úplně nový další aspekt k zamyšlení se - věci v přítomnosti. Historická linie byla hodně působivá a myslím si, že opravdu dobře vylíčila danou dobu. Pro mě to byl ve všech ohledech hodně zajímavý, poučný a emotivní film. (09.08.2015)

aj keď bol koniec dopredu známy, predsa ma viac zaujímala druhá línia (nie návraty a spomienky na minulosť) ale práve tie "právnicke klučky" a výhovorky a spôsob, ako bolo nakoniec Rakúsko nútene vzdať sa obrazov a odovzdať ich pôvodnej majiteľke. A môj osobný dojem a názor, že nešlo o okázalosť a zmysel pre spravodlivosť dotyčnej dáme a jej právnikovi ale predsa len o prachy mi ten film veru nevyvrátil. Na druhej strane ma v tejto súvislosti napadlo ako by sa asi zachovali Rusy, keby tie obrazy boli v Tretjakovskej galerii alebo v petrohradskej Ermitáži. Tí by veru milých Američanov rýchlo vypoklonkovali. Rusi sa svojich vojnových koristí veru tak mirnix dirnix nezbavia. (01.10.2017)

Tohle bude delší čtení: V reále proběhla celá lapálie kolem obrazu "maličko" jinak. Mám na mysli právní bitvu a celkovou angažovanost původní majitelky, která si šla tvrdě za svým. Žádné takové, jak to bylo ve filmu vykresleno, ale pal to čert. Náckové odcizili židovským rodinám v celé Evropě tolik uměleckých, drahocených předmětů, že já tleskám, kdykoli si je pozůstalé příbuzenstvo dokáže vyboxovat zpátky. A způsob, jakým toho docílí, je pro změnu naprosto ukradený mně. Odbočka do Bavorska : v okolí Mnichova mají v každé širší rodině dosud schován minimálně jeden umělecký předmět, který si tajně hýčkají a legálně jej nemohou střelit. V některém sklepě byl náhodně spatřen originál od Raffaela Santi. Dosud se hledá. Tak kde jsme?! K filmu: za Helen Mirren, kterou mám velmi ráda, dávám čtyři hvězdičky. Vykreslení nacistického tažení a tehdejší situace v zaskočených židovských rodinách bylo výstižné a názoru lidí, kteří našli klidný život za velkou louží, docela dobře rozumím. Vrátit se do Evropy po TOM VŠEM nastálo? ANI NÁHODOU! Stejný názor měl i Miloš Forman. Co se týče Klimtova obrazu, byla nehorázná rakouská prasárna, že si za jeden z hlavních národních kultů vybrali majetkově nevyspořádáný, doslova ukradený obraz a ještě se divili, že to někomu vadí. Takže i když je film vcelku vychýlený od reality, Rakušákům jej, se škodolibým úsměvem, srdečně přeju. :) (26.01.2019)

Škoda, že je to tak standardní a ničím zvlášť překvapivý film (dokonce i pro ty, kteří o skutečném příběhu nic nevědí), protože námět i obsazení je více než lákavé a dobře se na to dívá. Také si nejsem jistý, jestli tvůrci chtěli, aby se divák zamýšlel nad tím, je-li vůbec správné, že obrazy mají opustit Rakousko, nebo ne. (20.11.2016)

Přese všechno je to dobrý a správný příběh, který má své místo ve světovém filmu. Dojemné vyprávění, které, když opomeneme "amerikanismy" tolik typické v amerických filmech, pozoruhodně právě v nich :-), vyústí ve slušný formát dramatu ženy, která se pere nejen s přítomností, ale hlavně s děsivou minulostí své rodiny a Židovstva v Evropě za Druhé světové války. (07.01.2016)