Dáma v zlatom

O drobné a zdánlivě bezbranné ženě, která se rozhodla čelit přízrakům - a o mladém právníkovi, pro kterého byla minulost dávno uzavřenou a velice vzdálenou kapitolou ... než poznal "Dámu ve zlatém". Velice sugestivní - a velice kultivovný příběh, který vychází ze skutečnosti. S obdivuhodnou elegancí se v něm proplétá vícero časových rovin, aby nenásilně, ale o to důraznějí připomínaly dobu temna, která na čas pohltila prý osvícené dvacáté století. Nicméně ... přes všechny známé i méně známé skutečnosti a morální apely: Nemám žádné právo posuzovat, zdali za soudní pří o umělecká díla Gustava Klimta bylo víc volání po spravedlnosti nebo po penězích, ale nemyslím si, že teta Adele jakožto součást kulturního dědictví starého kontinentu měla skončit v jakési soukromé galerii ve Státech - a zrovna tak si nemyslím, že by tam skončit CHTĚLA. (19.11.2018)

Vskutku dojáček! Musím říct, že snímek nepřinese nic nového, kromě toho, že se dozvíte, že Klimtova Dáma ve zlatém patřila rodině Bloch-Bauerových. Jinak to považuji za otřepanou formu interpretace historických událostí, kde láska a čest zvítězí nad zlem a chamtivostí, kde tvůrci v obdobných scénách nechají hlavního herce přednést srdcervoucí projev či všechno se ve správné obrátí. Dáma ve zlatém je do značné míry plná klišé, předvídatelného materiálu a jednoduchých dialogů. O vývoji postav se nedá hovořit ani se zavřenýma očima. Tohle mě tedy rozhodně neuchvátilo, byla to místy pěkná nuda. Herecky je to průměrné a cítím se skoro dotčena tím, že mi někdo něco takového nabízí, notabene se 70% tady na ČSFD. (28.08.2015)

Celej den se v práci oháním jak frustrovanej Djokovič na antuce a těším se, až si večer odpočinu v kině. Spadnu do první brázdy, natáhnu kopyta, oči opřu o plátno a co vidím? Dvouhodinový mečování o čmáranici nějaký šeredy, jejíž portrét by nebyl hezkej ani kdyby visela čelem ke zdi. Každá minuta obsahuje průměrně dvacet vteřin významnejch pohledů, dvacet vteřin vyčpělejch frází, deset vteřin záběrů na zlatou šeredu a deset vteřin materiálu tak dokonale filmově působícího, že líp by na tom byl i záznam hokejovýho zápasu z kamery umístěný na puku. Dvě hvězdy proto, že si vážím Helen Mirren a jejího výkonu. Tři hvězdy stranou, protože si vážím sebe a svýho času. (25.06.2015)

Spíše povedená televizní inscenace než kinofilm. Bylo to sympatické, ale celou dobu jsem se nemohla zbavit dojmu, že se hlavní hrdince zase tak nic strašného nestalo (před válkou rozhodně netrpěla materiální ani citovou chudobou a navíc stihla včas emigrovat), aby byla vůči Rakousku tak zahořklá. Soudní proces mohl být více vygradovaný, chybělo mi napětí. (13.07.2015)

Na začátku se to malinko táhne a sem tam je to nuda, ale příběh je to hodně silný a Helen Mirren dokázala postavu Marie Altmann zahrát tak, že mi přirostla k srdci a soucítila jsem s ní každou minutu filmu, proto jsem mírně překvapená, že nezískala nominaci na Golden Globe. Nicméně příběh Marie mě dojal a jsem ráda, že to skončilo, tak jak to skončilo. (01.01.2016)