Reklama

Reklama

Kdo ví

  • Francúzsko Va savoir (viac)

Obsahy(1)

Na začátku filmu přijíždí do Paříže italská divadelní společnost s inscenací Pirandellovy hry Jakou ty mne chceš. Představitelkou ústřední postavy a současně přítelkyní režiséra a ředitele souboru Uga je Camille, herečka francouzského původu. V Paříži se setká s bývalým milencem, profesorem filozofie Pierrem, který má novou partnerku Soniu. Ugo v metropoli pátrá po rukopisu nevydané Goldoniho hry. Při té příležitosti se seznámí s dcerou dědičky impozantní sbírky rukopisů Dominique, která se do něj zamiluje. Milostné vztahy mezi šesticí postav se různě komplikují, až do jejich rozřešení zasáhne divadlo jako takové. Kdo ví není nesnadno přístupný, dlouhý "intelektuální" film. Film, pojednávající mimo jiné o svádění, sám uspěl se svojí svůdcovskou technikou a stal se přitažlivým pro diváky v 36 zemích světa. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (14)

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Kdo ví, to nevím, ale vím, že 2 a pol hodiny nekonečných dialógov a striedaní partnerov ako na swingers mi akosi umelecké neprišlo. A to režisér pôvodne nahral z tejto točenice skoro 4 hodiny. Pritom je to nekonečný kus nudy popretkávaný bezdôvodnou, typicky francúzsky nevyholenou nahotou. Dej nemal kto posúvať a v podstate na konci sú ďalšie osudy nejasné, čím divák nakoniec zistí, že tu nešlo o príbeh, ale o štúdium postáv. ()

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Zvláštní zážitek. Nejdříve to chvíli trvalo, než se začaly rýsovat nějaké zápletky děje, ale Rivette na to při své tradiční stopáži nijak nespěchá. Šestice zajímavých postav a komplikovaný pavouk jejich vzájemných vztahů přesto vylučoval nudu a závěr byl dokonce i vtipný. Líbilo se mi to, ale proč? Kdo ví. ()

Reklama

Aky 

všetky recenzie používateľa

Mimořádné povedené vztahové psychologické drama. I přes svou neskutečnou délku nejen nenudí, ale na konci člověk téměř lituje, že se nedoví, co se s těmi postavičkami dělo dál. Rivette, zřejmě i díky dobrému scénáři, bravurně zvládl ohromné množství postav, vztahů a podvztahů, charakterů, útžkovitých vzpomínek na něco, co různě předcházelo, a dokázal tomu všemu vnutit svou vůli a uhníst homogenní velice zajímavý tvar. ()

garmon 

všetky recenzie používateľa

2 a ½ – neurazí, nenadchne. Rivette mě vždycky překvapí – některá díla tnou do živého, jiná jsou tak nějak... ...lehká. A přitom Pirandellovo Jakou mě chceš jsem si kdysi přečetl skoro se slzami v očích. Jenže tohle má příliš mnoho aspektů francouzské roztomilosti, která mi moc vadí na leckteré pozdní Vardové, a kterou totálně nedávám v pozdějších Resnaisových filmech. Asi to hodně souvisí i s herci – Jeanne Balibar je moc krásná, je dokonce takřka dvojnice mladé Bernadette Lafont, ostatní herečky v hlavních rolích jsou bez výjimky neskutečně půvabné, ale všem jim chybí charisma. Takže v příběhu nechybí takřka nic z Rivettů – prolínání reality a divadla, nejednoznačnost vztahů, nahá žena ve sprše, ale taky je tam milá kýchající popleta maminka pečící koláče. Zkusím dalšího. ()

Philippa 

všetky recenzie používateľa

Když se v závěru všichni sešli najednou na jevišti ,přemýšlela jsem cože jsem to viděla?Až na pár záběrů by se dalo říct ,že skvělou divadelní hru o vztazích mezi lidmi.Postavy a jejich propletence jsou moc zajímavé ,ale v reálném životě spíše nereálné ,což nevadí právě díky zmiňovanému divadelnímu dojmu.Byl to moc dobrý film a dost se mi líbil.Není mi čyřicet (viz komentář Iggy) ,ale možná až mi bude........kdo ví......dám plný počet hvězd. ()

Galéria (9)

Zaujímavosti (4)

  • Film bol natočený na mieste v Paríži v auguste až septembri 2000. Knižnica, kde pracuje Do (Hélène de Fougerolles) a kde Ugo (Sergio Castellitto) začína hľadať Goldoniho rukopis, je Bibliothèque de l'Arsenal. Divadlo, kde účinkuje Ugov súbor „Repubblica del Teatro di Torino“, je Théâtre de la Porte Saint-Martin. (Arsenal83)

Reklama

Reklama