Célina a Julie si vyjely na lodi

Jedna hvězda za bombon. Tři nejzbytečnější hodiny francouzské kinematografie. Nudná slepenina prázdných scének. Rivette pouze vykradl Sedmikrásky Věry Chytilové, už jen okatá podobnost zrzka-bruneta je do očí bijící, a přetransformoval je do nudné patlaniny s rádoby uměleckým nádechem. Pro mě naprosto neoslovující snímek. V Sedmikráskách jsem viděla tu cynickou genialitu, ale tady opravdu vůbec nic. (17.02.2012)

Už od prvních minut dosti svérázné vyprávění o dvou potrhlých holkách a jedné záhadě nenudí ani na chvíli. Dotyčné nemálo připomínají ona roztomilá děvčátka ze Sedmikrásek - drzé, oprsklé, divné, zábavné. Takže když se takováhle dvě individua rozhodnou řešit záhadu jednoho starého domu, jak to asi může dopadnout. Jacques Rivette si utahuje z klišovitých schémat starých románů (intriky, boj o dědictví atd.), a to naprosto originálním, lehce schizofrenním způsobem. Obě herečky jsou navíc ve svých rolích naprosto věrohodné, a tudíž totálně šáhlé. Nejde nedat 5*. (17.05.2006)

Po prvých piatich minútach "sledovačky" som spozornel, tušiac, že bude problém. Ďalšiu polhodinu som mal dojem, že sa mi nechtiac nahral ďalší zázrak Erica Rohmera, ktorého neznášam. Predstava, že sú predo mnou ešte dve a pol hodiny ma vydesila a zvýšil som rýchlosť prehrávania. Nepomohlo ani to. V komentároch sa tento paškvil prirovnáva k Chytilovej Sedmikráskam. Tie však mali atmosféru, vtip i myšlienku, aj keď o vydarenom filme sa ani v ich prípade nedá hovoriť. Ale toto? Jedna hviezdička je tam iba preto, že odpad je vyhradený pre Rohmera. (23.01.2011)

Hmm, tak holky si sice na lodi vyjely, ovšem až v posledních 5 minutách filmu. To, že byly obě nechutně vychrtlé bych ještě zkousla, ale že se občas chovaly jako ty dvě blbé krávy z Chytilové Sedmikrásek už ne. Můj třetí Rivette a velké zklamání. Místo úchvatné podívané mě čekala nuda a neustálé pozorování pomalu ubíhajícího času na hodinách. Škoda... (14.12.2007)

Zjevný (a velmi zdařilý) plod yuppie kultury (podobně jako třeba Pink Flamingos, ale mnohem, mnohem ušlechtilejší), nicméně – šlehněte si a jděte si užít do parku, do hospody, kamkoliv. Aluze na intoxikaci se prolínají celým filmem, obě holky si prostě rády dají, ať je to „candy“ anebo „cocktail“. Film má velmi pozvolnou gradaci a časté odkazy na němou éru (úvodní scéna, kdy jedna dívka sleduje druhou, stále tytéž mezititulky). Musím říct, že mě obě nádherné dámy chytly za koule až ve druhé půlce filmu, ale zato docela: něco tak originálního jsem ještě neviděl. Sémiotická hra s postupně doplňovaným puzzle příběhem je úžasný nápad a groteska s oběma husama v jeho kulminaci je výborná zábava. Sedmikrásky po francouzsku. Zajímavé mi na tom všem přišly ještě symetrie – všechno se tu tak nějak děje dvakrát – Julie způsobí rozchod Céliny, Célina způsobí Juliin vyhazov z kabaretu; holky jsou v příběhu z „Domu“ jedna a ta samá ošetřovatelka, začátek a konec jsou taky prolnuty – celé je to hra – ale proč si nehrát, když máme dobré „candies“-)… (24.02.2011)