Personal Shopper

Koncepce filmu Personal Shopper jistě na papíře vypadala skvěle, avšak výsledek zas tak povedený není. Film totiž obsahuje jen pár světlých momentů, jelikož hlavní dominantní notu zde "drží" scénáristická nevyváženost, hluchá místa se zcela zbytečnými scénami a k uzoufání nevýrazná Kirsten Stewart. PS: Zdálo se mi to, nebo jsem vážně skoro čtvrtinu filmu sledoval, jak si postava Kirsten Stewart s někým píše? „I don't even know if I believe in that. But... Lewis did. And I- I have to give his... spirit -whatever you wanna call it- a chance to prove him right.“ (30.04.2017)

Škaredý nesympatický kluk Kristián Pingl opět vytáhl ze svého pestrého nehereckého rejstříku obligátně konstantní výraz zpruzené emopiče, avšak místo prkenně vysávat homopýry a homodlaky se tentokráte vypravil plašit xichtem duchy. No duchy … Režisér Prdelajas je totiž urputný esoterický artista, tudíž v jeho podání anotované drama/napínač připomíná spíše řídkou rádoby uměleckou sračku/hloupou narkomanskou pičovinu. Navíc k uzoufání nudnou a otravnou. Bylo to přesně takhle, každá scéna cca 10 minut: otrávená pizda jede vlakem, otrávená pizda jede na skútru, otrávená pizda sedí v křesle a tupě čumí do zdi, otrávená pizda vidí šmouhu, otrávená pizda textuje, otrávená pizda si přes zákaz zkouší hadry jiné otrávené pizdy, otrávená pizda se prstí, otrávená pizda znovu textuje, otrávená pizda slyší šramot, otrávená pizda tupě čumí v hotelu, z něhož posléze vyjde asi duch!!! a potom slizký klátič té otrávené pizdy ze scény 7, a nakonec otrávená pizda jede do Ománu, kde, jak jinak, zase stojí a tupě čumí. Ke všem těm jakože sofistikovaným homoforám a anállogiím si ještě připočtěte vskutku bezednou hloubku dekadentně existenciální nitrolebeční prázdnoty pokaždé, když tam někdo otevře hubu, a vyjde vám skvostně metakokotsky vypointovaný stominutový výstřik scénáristické a režijní virchujozity. Ovšem i tak místní, tentokrát převážně maďarské vyhřáté klice transcendentních snílků zařehtaly alegorické vozy a uzrela „intímne ponory do hlavnej hrdinky v eroticko podmanivej atmosfére, významovo bohaté, no ťažko uchopiťelné miešanie žánrových pravidiel, metaforický zmysel motivu zrcadiel a technólogii, ktorý pomôže pochopiť sujet či ezoterickú tématiku, zo ktorej miestami realizmom až mrazí“. Ochochó, ako popičofsky sa dá popísať povrchná, nudná a zle nakrútená jebnutá kokotzina, keď si chalan stále musí stimulovať zmyslové prežitky rukami! (07.06.2017)

Ešte pred nedávnom mohol byť jej filmový partner zo série STMIEVANIE, ktorá ich oboch preslávila, pyšný na to, že ulovil Cronenberga. Ale Kristen dokazuje takmer každou novou úlohou, že je aj tak úplne iná herecká liga. V tomto excentrickom, pochmúrne atmosférickom a ťažko uchopiteľnom filme Oliviera Assayasa, jedného z najpodivnejších autorov svetového filmu, to je vidieť viac než kedykoľvek predtým... (03.05.2017)

Hodinu a třičtvrtě dlouhá intimní pouť s Kristen Stewart. Už to samotné mi stačí na zábavný večer. Assayas nijak zvlášť nevybočuje od svého stylu vyprávění, kterým mě docela zaujal ve svém předchozím Sils Maria. V určitých momentech je však možná ještě nejednoznačnější a tím balancuje o něco víc na hraně, která určuje, o čem film vlastně je. A to je asi můj jediný problém s Personal Shopperem. Je to hrozně dobře koukatelný guláš, který chvílemi smysl dává a jindy působí jako žánrová přeskakovaná. Když se pak ale podíváte, jak si Kristen Stewart zkouší šaty, může vám to být celé jedno. 6,5/10 (18.05.2017)

Maureen má problém se strašidly, záhadným esemeskovým datlem, tak trochu se svojí zaměstnavatelkou a především sama se sebou. Takže ideální role pro Kristen Stewart, která se filmem vyloženě protrápila (myšleno v dobrém) a dokázala to celé nést na hrbu od začátku až do konce. Ono jí vlastně nic jiného nezbývalo, protože film toho jinak příliš nenabízí. Duchařská scéna byla sice docela fajn a souvislá sms sekvence také, ale to byly spíš takové výkřiky ne vyloženě do tmy, ale do šera určitě. A nijak zvlášť to neopepřila ani Kristen nahoře bez či masturbační scéna, což byly pasáže, které postrádaly smysl a sloužily spíš k tomu, aby se rozkřiklo, že "ta buchta z Tvajlajtu ukazuje kozy a dělá si to prstama"..Jiný význam v tom nevidím. Jednou se na to kouknout dá, ale to je tak všechno. 55% (21.05.2017)