Réžia:
Hong KhaouScenár:
Hong KhaouKamera:
Urszula PontikosHudba:
Stuart EarlHrajú:
Ben Whishaw, Pei-pei Cheng, Peter Bowles, Naomi Yang, Morven Christie, Andrew Leung, John Matthews, Leila WongObsahy(1)
Vizuálně poutavé intimní drama Chvění sleduje Junn (Pei-pei Cheng), Kaiovu čínsko-kambodžskou matku, a Richarda (Ben Whishaw), Kaiova nepřiznaného životního partnera, kteří se snaží vyrovnat s tragickou událostí. Talentovanému debutujícímu režisérovi se daří citlivě zachytit rozdílná stadia smutku a truchlení, stejně jako duševní zmatek obou hrdinů. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (28)
Po režisérově novějším snímku Monzum, jenž mě nechal vcelku chladným, mnou Chvění rozhodně "zachvělo" a zanechalo ve mně silný dojem. Khaou vsadil na komorní atmosféru a vesměs minimalistické herectví, na což navázal i v pozdějším Monzunu, nicméně v případě Chvění se mu podařilo divácky poutavým způsobem vykreslit hned několik dějových linií, jež se nesly v duchu překonávání jistých bariér - ať už se jednalo o jazykovou, generační či kulturní bariéru, ale i o samotné překonání smutku nad ztrátou blízkého člověka. Vedle skromné, ale o to více dojemné hudební stránky musím především pochválit herectví Pei-pei Cheng, které mnohdy stačily jen pouhé pohledy, aby mě přesvědčila o niterném rozpoložení její postavy. ()
Krásne, dojemné, citlivé, úprimné. Komorný film, ktorý mi prvý krát dokázal, že queer romanca/dráma môže byť citlivejšia než množstvo „hetero-konkurencie“. A k tomu stačí päť postáv (matka, syn, priateľ, dôchodca, tlmočníčka) a asi tri lokality (izba matky, izba syna, spoločenská miestnosť). Sila tu tkvie v úprimne ľudskom scenári s mnohými životnými pravdami, s ktorými sa postupne bude potykať každý (staroba, odcudzenie, strata v živote a pod.). Tá „queer časť“ nakoniec ani nehrá takú podstatnú úlohu. Občas to dokáže byť príjemne odľahčené (postava tlmočníčky), ale v závere s ľahkosťou aj dojemné a pritom nemusí prvoplánovo tlačiť na slzné kanáliky. Ben Whishaw opäť dokazuje, že sa nebojí si vybrať zakaždým veľmi zaujímavé a odvážne úlohy a Cheng PeiPei v úlohe matky je jedným z najcivilnejších výkonov, ktoré som tento rok videl. Hong Khaou sa u mňa nezmazateľne zapísal do zoznamu najnádejnejších režisérov. PS: ako milovníka mandarínčiny a angličtiny mi doslovne ulahodilo dvojjazyčné podanie! Krátke, zrozumiteľné vety ako stvorené na precvičenie listeningu. CELKOVO: 4* (8/10) ()
citlivě podaný film o těžkostech s příznáním své přirozenosti své rodině. Zároveň je i o mezigeneračním a mezikulturním poznávání. Dojemný, pomalý, ale o to příjemnější s jemnou dávkou humoru. 4 hvězdy si rozhodně zaslouží, stejně jako pozornost u vnímavých diváků. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Brilantní Ben Whishaw, citlivě podaných melancholických téměř devadesát minut, výborná práce kameramana, ale přece jen mě to vůbec nechytilo. Junn a Richard narážejí na bariéry, vystavěné kulturním původem obou, které jim brání se lépe pochopit a ani jeden z nich není schopen se naladit na chápání toho druhého. Já se nebyl schopen naladit na celkovou atmosféru, a tak mě bohužel Chvění minulo obloukem, který byl dostatečně velký na to, abych už filmu nedal druhou šanci. ()
Ben Whishaw se snaží, seč mu síly stačí. Podobně skvěle hraje i matka Pei-pei Cheng. Jen herci ale na všechno nestačí. Je otázka, jestli je zvolený námět dostatečně nosný, osobně mi přišel scénář strašně limitovaný a bylo to znát. Ve filmu se v podstatě nic nestane, nabídne několik dobrých dialogů, ale jinak není moc na čem stavět. Chybí dramatické okamžiky, výraznější emoce, nakonec i nějaký děj. Vše se točí okolo jedné nevyřčené, ale zjevné skutečnosti, což mi přišlo málo. ()
Reklama