Liza, líščia víla

"Líza, liščí víla" je divný film a díky tomu se jedná o film, který je skutečně zajímavý a stojí za to, abyste se na něj podívali. Je to natolik nevšední zážitek, ale rozhodně ne zážitek špatný. Jasně, je to místy trochu drsné, ale nic přes čáru, je to spíše drsně krásně divné. Maďaři umí očividně skvělé filmy. (20.03.2018)

Film svým vizuálním pojetím pendluje mezi tvorbou Wese Andersona a filmem Amélie z Montmartru. Mezi Lizou a Amélií lze ale spatřit značný paralelismus v jejích funkcích; Amélie rozdává lásku, kdežto Liza (ne vlastním zaviněním) smrt. I přes naznačené výše, film funguje sám o sobě a nepostrádá originalitu a komplexnost. Originalitu dodává figura japonského popového zpěváka, který je hybatelem celého vyprávění, a i když chvílemi jeho výstupy působí absurdně a trapně, nedá se mu upřít funkce ozvláštnění ve filmu. Komplexní je film mimo jiné kvůli operacím s časovými vztahy syžetu a fabule: trváním (smršťování času fabule), pořádku (příběh není vyprávěn chronologicky) a frekvenci (události a motivy se napříč filmem opakují a různě variují). Stylizovaný moderní romantický příběh, s místy až moc překypující dávkou absurdity, působí, díky jeho ozvláštňujícím funkcím a zajímavým tvůrčím nápadům, veskrze pozitivním dojmem a svým vzezřením jako by se zcela vymykal kontextu maďarské tvorby [KINEMATOGRAFIE MAĎARSKA] (05.11.2016)

Istú bizarnosť a strelenosť tomu nemôžem uprieť, ale celkovo ma to moc neoslnilo. Okrem nápadu s tou kliatbou, keď každý muž čo sa do líščej víly zamiluje zomrie, tu nie je nič zaujímavé. Väčšinu času som sa preto nudil a z letargie ma zvyčajne prebral jedine nejaký zaujímavý mord v podobe ďalšieho nešťastníka. Niekedy síce nie sú potrebné žiadne racionálne základy pointy, no to určite nie je tento prípad. Sem by sa nejaké to zmysluplné jadro veľmi hodilo. Slabší priemer. 55/100 (09.04.2018)

Uznávám, že bych nikdy nečekal, že takovou audiovizuální jednohubku v podobě Lízi, sestřenice Amélie z Montmartru, natočí zrovna Maďaři. Tím u mě hodně vzrostly. Na druhou stranu musím ale dodat, že toto je jednohubka se vším všudy. Zajímavý námět se utápí v častém sebe opakování, které mi nepřišlo úplně v pohodě. Hlavní kostra příběhu – japonský velmistr snů a bludů – mě svými tanečními kreacemi uváděl do stavu vzteku. A to i včetně hudebního doprovodu s ním spojeným. Za originalitu ale dávám tři hvězdy. A dodávám, že už to nikdy nechci vidět. (09.05.2016)

Černohumorná variace na maďarský způsob, řízlá sem tam japonským popíkem. Že to zní šíleně? To nepochybně ano. Ale asi bude trošku záležet, jak se Vám tenhle film trefí do nálady, což se v mém případě rozhodně stalo. Není to sice úplně dokonalé, ale jako zpestření netradiční a originální komedie, jednou za uherák, no, proč ne. (15.11.2015)