PepeBalto

Film Hra je pro mě typickým příkladem toho, jak se dá dohnat můj oblíbený mysteriózní žánr do dokonalosti. Tento film se vyznačuje tím, co na těchto typech filmů mám nejraději – divák pořád neví, kde je pravda a osciluje mezi různými možnostmi děje. Zde se výborně projevuje skvělá práce s plot-twisty, které mě dokázaly udržet v napětí až do samotného konce. Jedním z faktorů, který v tomto filmu funguje skvěle, je jeho tempo. Není zbytečně rychlý, ale zároveň neztrácí tempo a diváka nepouští zpět do reality. Dokáže ho udržet v napětí a stále mu nabízet nové informace a otázky, na které musí hledat odpovědi. Tohle tempo dává divákovi dostatek času na přemýšlení a úvahu, ale zároveň se neztrácí v nudě a dokáže stále překvapovat. Důležitou roli hraje i hudba, která dokáže přesně navodit správnou atmosféru a podpořit napětí a úzkost, které divák prožívá spolu s postavami. Kamera se také vyznačuje precizností a dokáže vytvořit napětí i prostřednictvím drobných detailů a nečekaných záběrů. Celkově je to film, který mě dokázal udržet v konstantním napětí, od zatajeného dechu až po hyperventilaci.

Život pod vodou je fantastickým příkladem toho, jak Wes Anderson se svým charakteristickým stylem dokáže vytvořit neuvěřitelně nádherně barevný a bizardní svět, který připomíná živoucí pohlednici. Jednotlivé scény jsou pečlivě nacvičené do nejmenšího detailu a dojem z filmu je tak úchvatný a nezapomenutelný. Jeho nezaměnitelný rukopis se v tomto filmu projevuje na každém kroku – od barev, kostýmů, dialogů až po kulisy. Všechno je perfektně stylizované. Další důvod, proč se mi tento snímek tolik líbí, je jeho naprosto fenomenální soundtrack. Píseň "Ping Island" od interpreta Mark Mothersbaugh (který mimo jiné dělal taky slavný soundtrack k PC hře „The Sims 2“, která doprovázela mé dětství) mě nadchla již při prvním poslechu a dodnes ji aktivně poslouchám a budu už asi vždy. Tento film považuji za mistrovské dílo Wese Andersona.

Líza, liščí víla je film, který mě dokázal okouzlit svou jedinečnou atmosférou a nápaditým příběhem. Když jsem ho poprvé před lety viděl na LFŠ, okamžitě jsem se zamiloval a musel jsem ho hned ukázat snad všem kamarádům, kteří ho také do teď milují. Co mě na tomto filmu nejvíce zaujalo, je jeho neobvyklá kombinace žánrů. Líza, liščí víla je totiž jakýmsi mixem komedie, drama a fantasy, což společně vytváří velmi originální zážitek. Tento film je jako maďarská Amélie z Montmartru v černo-komediálním kabátku. Celkově, Líza, liščí víla je úžasný film, který v sobě spojuje romantiku, bizarnost, humor a vizuální kouzlo.