Jan Žižka

Čakal som viac ak mám pravdu povedať. Bavili ma postavy, akcie, herci, podarili sa aj kostýmy, lokácie, vypráva, hrady, ale aj príbeh, no čakal som viac ako len začiatok tejto legendy. Bavilo ma to a prišlo mi to celkom pekne natočené (hudba sa tiež podarila), ale to najlepšie sme vlastne ani nedostali a tak trochu to pôsobí ako prvý diel s trilógie. Škoda. 65% - 3* (03.01.2023)

Všechna čest Jáklovi, že se mu podařilo tak drahý film zafinancovat, obsadit hvězdnými herci a natočit. Tím ale má chvála končí. Žižka je film o ničem, jako by mu chyběla dramaturgie. Škoda, že Jákl nepřenechal režii (i scénář) někomu schopnějšímu a sám nezůstal jen v producentské roli. Děj je podivně poslepovaný a když si během projekce zajdete na záchod a zakouřit a vrátíte se po patnácti minutách, o nic nepřijdete. Jediné, co mi zůstalo v hlavě, je scéna s červíky, které Benu Fosterovi vyžírají mrtvou tkáň z oka. Velmi romantická scéna. Jsem ráda, že jsem to viděla v kině, ale zároveň vím, že už se na to nejspíš nikdy nepodívám. Proč taky. Více v mých komentářích v pořadu ČT Art A to je co? ZDE. (17.09.2022)

Petr Jákl je statečné srdce… Když se tvůrčí vize střetne s talentem převést jí na filmová plátna, může z toho vzejít jedinečnej zážitek atakující žebříčky nejlepších filmů všech dob. Mel Gibson to ví! A když je chytrá produkce, lze to dělat i s nízkým rozpočtem (The King). Jákl ale nejenže nemá vizi nebo talent, on zřejmě nemá ani pokoru či respekt k filmovýmu řemeslu, látce, ani k tvůrcům, se kterými pracuje. A tak – chvástaje se, že je Braveheart hlavní inspirací filmu – natočil nejdražší fiasko v historii český kinematografie. Kamera i celkovej vizuál (kompozice, color grading, digitál) působí jak z fan kraťasu za pár desítek tisíc. Herci netuší, kde jsou, kým jsou a co mají hrát. Atmosféra středověku je nevýrazná, protože obrazová stránka nejde ruku v ruce s výpravou a historickým zasazením. Chaotickýmu střihu s děsivou kadencí by záviděl i Greengrass. A scénář? Dramaturgicky disfunkční, příběhově generickej (scény na sebe ani pořádně nenavazujou). Žižka je exemplární případ toho, že ani z jinak talentovaných tvůrců nedokážete vytřískat výkon, pokud jste režisér bez nápadu a neumíte sladit jednotlivý filmový profese v jeden koherentní funkční celek. Měl to natočit v češtině, pro Čechy, s českými herci, třetinovým rozpočtem a tím pádem podstatně komorněji. Možná by se dostavila ona pokora, úcta a nakonec i ta tvůrčí vize… ale natočil Hammer of the Gods II. (12.10.2022)

Dopadlo to asi tak nějak stejně jak s Marhoulovym Nabarveným ptáčetem. Velká snaha, která však ve finále zůstala tak nějak mezi. Což mě vlastně ani ve finále nemrzi, protože jsem od Jákla vzhledem k jeho předchozí "tvorbě" čekal mnohem míň. Jan Žižka má několik opravdu vydařených momentů, jen je z něj cítit až příliš moc ctižádosti, která jde někdy až často na úkor kvality filmu. (10.09.2022)

Jákl se možná může opájet nějakou historickou věrohodností a že například ve Statečném srdci měli Skotové kilty, dříve než se začaly nosit. Jenže právě díky těmto věcem divák velmi snadno rozezná kdo je kdo uprostřed válečné vřavy. U Jana Žižky jsem byl absolutně zmaten, kdo s kým a kdy. Přišlo mě že celý film se stále jen intrikaří a pořád někdo někoho zrazuje. Jak se říká, "bol som z těho volaký zmatěný." Každopádně je potřeba ocenit Jákla že to zkouší prostě úplně jinak než většina ostatních tvůrců. Jestli se na to dá nebo nedá dívat je už pak věc trošku jiná. 40% (30.12.2022)