Réžia:
Jan HřebejkScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Martin ŽiaranHudba:
Michal NovinskiHrajú:
Zuzana Mauréry, Csongor Kassai, Zuzana Konečná, Tamara Fischer, Martin Havelka, Éva Bandor, Oliver Oswald, Peter Bebjak, Richard Labuda, Ina Gogálová (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Príbeh Učiteľky sa odohráva v roku 1983. V jednej predmestskej základnej škole sa stretáva riaditeľka s rodičmi detí jednej z tried. Hľadá spolu s nimi spôsob, ako sa zbaviť učiteľky, bezdetnej vdovy po vysokom armádnom dôstojníkovi. Z priebehu rodičovskej schôdzky postupne vyplynie, akým spôsobom si učiteľka podrobuje rodiny svojich žiakov a manipuluje celým okolím. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (633)
Jarchovský s Hřebejkom sa boja o počet divákov v kinách, takže sú doslovní tam, kde by stačil iba náznak. Keď napríklad pani, pardon sučka úča hovorí riťolizkám, že nie je pomstychtivá, ale je iba citlivá žena, tak sa máme cítiť chytro, pretože vieme, že je to presne naopak. Alebo portrét prezidenta v triede v záverečnej scéne treba zabrať v (polo)detaile, namiesto toho, aby sme si tento obrázok vybrali ako jeden z mnohých v mizanscéne a docenili chytrosť tvorcov. Takto to má presne opačný účinok. Páči sa mi, ako je retrospektívne vystavaný scenár, v ňom samotnom mi ale chýba nejaké ozvláštnenie, ktoré by príbeh vytiahlo z predvídateľnosti a ako už mnohokrát v súvislosti s Učiteľkou padlo, z tézovitosti. ()
Učitelka je rozhodně jedním z nejlepších filmů z české produkce (respektive z česko-slovenské koprodukce) za rok 2016. Snímek těží zejména z poutavého a ožehavého tématu šikany a využívání lidí během komunistického režimu, přičemž vše je zasazeno do školního prostředí, na kterém se dá dobře projektovat problematika vztahů jak dětí, tak dospělých. Dalším pilířem úspěchu bylo obazení Zuzany Mauréry do hlavní role učitelky Drazděchové, která, jak už někteří uživatelé naznačili, obstojí i ve srovnání s potterovskou Dolores Umbridge - ocenění z Karlových Varů za nejlepší ženský herecký výkon si tedy podle mého zasloužila (i když nejsem obeznámen s konkurencí). Jednotlivé prostřihy mezi schůzí rodičů ve škole a tím, co tomu předcházelo, fungovaly skvěle a už od začátku jsem napjatě čekal na odhalení oné "strašlivé události", kvůli které se toto setkání vlastně konalo. A závěrečná scéna za zvuku nepřeslechnutelného klapotu podpatků mě dostala. Zkrátka moc dobře natočený, napsaný i zahraný film, který ve mně nejednou probudil značnou vlnu zlosti a rozhořčení, a donutil mě se zamyslet nad tím, jak bych se v podobné situaci choval já. ()
Ty vole, na základní škole, mám průsery a koule a s naší účou problém. Je to golem a má knír. Z týhle úči palice mi hučí, prej hejbnul jsem jí žlučí a proto, za to ručim, mě teď mučí pořád víc. Mě snad šlehne, ta se odsud nehne, ať zem se po ní slehne. Děsná nuda, zákazy a pruda a za katedrou zrůda. Základní škola ti dává mnohem víc, než bys tušil, na mou duši teď už víš, když ráno vstáváš, že prostě máš v tomhle stádu držet řadu, zmizet v zadu akorát. Jo chlape, to se těžko chápe je svatá jako papež a na jazyk si šlape s říďou chrápe, prostě hnůj. Každej cítí, jak je to tu v řiti, když venku slunce svítí, tak pod krkem jí chytit, je to k blití, vždyť to znáš. Základní instinkt ti říká, že škola nás stejně dennodenně ničí, teď už víš, co se tě týká, že prostě máš v tomhle stádu držet řadu, zůstat vzadu a nic víc. Je to k blití, vždyť to znáš. ** ()
Tak tomuhle říkám úderný scénář!! Dvojice Hřebejk/Jarchovský mě nezklamali. Spadla mi čelist, jakou krásnou mrchu si střihla sympatická Zuzana Mauréry! V poslední době jsem viděla filmy o šikaně většinou z chladného severu, kde je tak trochu podezírám z citového vydírání. Zatímco ty severské školní a vztahové filmy působí vykonstruovaně, tady jsem to baštila i s navijákem. Někdy si říkám, jestli má cenu vracet se do minulosti. Proč nevzít nějaké současné téma? Učitelka mi dala odpověď. Exkurze do minulosti je potřebná, pokud je s přesahem. Hodně rychle zapomínáme ... ()
Definitivně vyléčen ze zdejších spoileroidních obsahů, jenž vám jsou krom úvodu, zápletky, peripetie, rozuzlení a závěru schopny vyzradit i zabarvení stolice jednoho z komparzistů, který byl produkcí stejně vystřižen, si u většiny filmů nezjišťuji nic předem a kolikrát jsem natolik důsledný, že nepostřehnu ani žánr. To se pak jeden nestačí ani divit, co si to vlastně pustil. Od slovenského filmu s názvem Učitelka jsem očekával nějakou podprůměrnou stupidní komedii a ono se z toho vyklubalo celkem zkurvený drámo! Po zhlednutí mám chuť paní učitelce nachcat do úst, ale to se dalo čekat. Jak se někde děje bezpráví, to já bych hned bral kuši a po Hoodovsku prostřeloval aorty a chcal lidem do huby. Paní učitelka na to šla sofistikovaně a svoje zneužívání nebohých rodičů maskovala za laskavosti. A dělala to dobře. Když za vámi přijde sousedka, jestli nemáte trochu rýže, taky jí řeknete spíš „ano, Haničko, a chceš hnědou, naklíčenou, wehani, indiánskou nebo jasmínovou?“ namísto výstižnějšího „běž do piče, mrdko, a přestaň mi kurva parkovat na trávníku“. Lidé mají totiž nevysvětlitelné tendence k bezplatnému prokazování služeb, tu švestičky ze zahrádky, tu paštička, jitrničky, tlačenečka, tam zase nějaké nenošené armani svetříky a než se nadějí, stanou se loutkou své úchylky být za dobráka. Já bych na takovou manipulaci neměl žaludek, mně bývá docela trapně už teď, když mi jedna slabomyslná kráva od nás z baráku za lehce erotické esemesky nakupuje a platí nájem. ()
Galéria (34)
Zaujímavosti (16)
- „Pro mě to byla jedna z nejpříjemnějších spoluprací. Myslím, že si pan Hřebejk velmi důsledně vybírá herce už při castingu a potom s nimi na place už nemá tolik práce. Scénář byl napsaný tak, že ani nebylo moc o čem diskutovat. Já jsem cítila jeho důvěru a měla jsem pocit, že ho to celkem baví. Velmi dobře se mi s ním pracovalo a byla jsem za tuto příležitost vděčná,“ uvedla představitelka učitelky Zuzana Mauréry. (SONY_)
- Učitelka se ve skutečnosti jmenovala Drazdíková (nyní je již po smrti) a učila na přelomu 70. a 80. let na základních školách v Praze 6, konkrétně v době, ve které se odehrává film v Dejvicích, a poté na ZDŠ Petřiny-jih. (Hanny_Benny)
- Jan Hřebejk, režisér filmu, uvedl: „Je to takové Pupendo (2003) bez humoru, dramatický příběh, který se odehrává v tom samém období. Jde o model jako Dvanáct rozhněvaných mužů (1957), přestřelka mezi rodiči, zda má smysl se chovat statečně, nebo se ohnout.“ (SONY_)
Reklama