Ján Hus

Miniséria má síce vzostupnú tendenciu, ale na záchranu je to málo. Režisérovi určite svedčí komornejší prístup, preto je zrejme tretia časť najlepšia. Divák je utopený v množstve postáv, nepresvedčivých výkonov / najlepší je určite Milan Kňažko /, neustále atakovaný nevhodnou hudbou a peniaze neboli vidieť ani vo výprave. (03.06.2015)

Zklamání, byť očekávané. Je těžké zbavit se zátěže vlastní doby a pochopit svět minulosti. To se opravdu povede jen výjímečně (viz Údolí včel, Markéta Lazarová, Pramen panny, Andrej Rublev, Mise...). V tom měly oba Husovy filmy smůlu, protože jsou oba značně kontaminovány dobovou současností. Vávrův a Štěpánkův Hus je do značné míry řečník z nějakého socialistického tábora lidu z doby před 1. světovou válkou. Pomalu by jeden čekal, že zde husité po jeho kázání zapějí spíše "... i kdybychom padli všici, vstanou noví bojovníci, rudý prapor zavlaje..." než Ktož sú Boží bojovníci. Svobodův, Kantůrkové a Hádkův Hus je spíše Václav Havel. Tohoto Husa si nedovedu představit, že by svým kázáním elektrizoval masy. Spíše by si v úzkém kruhu přátel zafilozofoval a pak by si všichni zázpívali Hutkovu Náměšť. --- A jak už bylo řečeno, jen Javorského postava Václava IV. je opravdu dobře zahraná. Jinak jen jakýž takýž průměr (v kontextu dnešní TV tvorby tedy nadprůměr), přehnaně dlouhá stopáž a zcela nevhodná Kocábova hudba. Slabé tři. (27.06.2015)

Rozporuplný film, skvěle herecky obsazený, ale v režisérském řemesle nejistý, se skvělými dialogy, ale poněkud nedostatečným vyprávěním v prvních dvou dílech. Ona je vůbec první dvojice dílů o stupeň horší, nkterým věcem je kladeno až příliš prostoru (královna), některým zas příliš málo (události, které zřejmě pro všeobecnou známost mezi lidem tvůrci osekali, např.záležitost udělení ochranného glejtu) a tempo tak bylo občas rozvleklé, ovšem dokonale protknuté skvěle ztvárněných chaosem v církvi. Některé Husovi myšlenky bych také ocenil výraznější (tepání do světského stavu mohlo být důslednější), ale ok, něco se prostě upozadit muselo. Jenže třetí díl je skvělý! Má výborné tempo a gradaci, dokonce i hudba, dříve poněkud z míry vyvádějící, je tu tentokrát skvěle funkční (mimoto by si někteří kritici měli uvědomit, že třeba piano by bylo dobově přesné asi jako ona použití elektrická kytara). Obzvláště veškeré scény z kostnického slyšení jsou neskutečně atmosferické, skvělé a vygradované. Škoda, že na režijní židli zasedl jeden z největších rutinérů čt a ne někdo kvalitnější, ale budiž, i tak se podařil výborný výsledek, na kterém je mrzký tv rozpočet vidět, ale nepřekáží s Hádkem, který znovu dokazuje, že patří mezi první hereckou ligu. A asi jediný film, u kterého mi nevadí, že se tam nezjevila vesmírná vydra opatřená chapadly. PS: Zikmund KONEČNĚ popsán bez obrozenecko-komunistických brýlí. Volejme sláva. Vávrovo tendenční trilogie se může jít zahrabat (31.05.2015)

Pan Otakar Vávra může klidně spát - jeho Janu Husovi se nový film ani nepřiblížil. 1) Vávra měl k dispozici peníze a jasné ideologické zadání. Uměl si vybrat špičkové profesionály. Svoboda si musel vystačit s velmi skromným rozpočtem televizních pohádek, tolerantnějším ideovým zadáním a především s obrovským očekáváním. Divák by chtěl výpravu jako ve Hře o trůny, odideologizované civilní pojetí a nové (rozumí se lepší) ztvárnění._____ 2) Eva Kantůrková se emancipovala od Vávrova pojetí Husa jako sociálního a národního reformátora, aniž ovšem zpochybnila pojetí obrozenecké. Co Jan Hus učil, v čem byl wiklefista a v čem nikoli, z čeho vlastně ho koncil obviňoval a co že to odmítal odvolat, se ve filmu prakticky nedozvíme. Vůbec nejsou prezentovány názory druhé strany (katolické církve). Historií políbený divák se nudí a nepolíbený se neorientuje. Slabost scénáře vyniká zejména při srovnání s Kohoutovou Ecce Constantií. 3) Jazyk (nejenom) postav je silně matoucí. Na jedné straně škrobené archaizující větné konstrukty, na druhé straně moderní mluva. Postavy používají soudobou češtinu a němčinu, Hus navíc cituje biblické texty v kralickém překladu, jak uvádí všímavý komentátor Šandík. V Kostnici, kterou reprezentuje Karlštejn (to už jsem málem vylítl z kůže) se mluví německy, za to prakticky všichni na koncilu používají (i v hovorech mezi sebou) češtinu._____ 4) Důvěřivý divák je ovšem zmaten ještě více. Plamenná kázání recituje (věru, nenapadá mě vhodnější výraz) Hádek v Kapli Božího těla u chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře zřejmě proto, že těch pár komparsistů by se v Betlémské kapli ztratilo a na větší počet nebyl rozpočet. Královnin dřevěný altánek supluje rezidenci, což divák pochopí, když dvůr v plné kráse jednoho krále a dvou dvořanů pak uvidí. Akční scény (jeden či dva pokusy jsem zaznamenal) vystřihl režisér z přebohatého fondu českých televizních pohádek či, ještě hůře, historických televizních inscenací ze 70. let. Jim se ostatně film blíží nejvíce. Nemluvím už o Husově flirtování s královnou, karikaturním zobrazení papeže Balthazara Cossy či dialozích, které chvílemi připomínají Cimrmanovy autorské začátky._____ 5) Jan Hus 40letého Matěje Hádka je intelektuál universitních disputací a ne vášnivý reformátor a bojovník za pravdu. Štěpán z Pálče přehrávajícího 37letého Jana Dolanského je pak jakési nové vtělení Jidáše. Balthazar Cossa (40letý Tomáš Dastlík) byl možná nádoba hříchů a neřestí, ale především (všeho)schopný manažer, což film ignoruje. Zikmund (47letý Michal Dlouhý) byl větší osobnost, než ukazuje film, i když je dobře, že už není, sláva Bohu, liška podšitá._____ 6) Líbil se mi 33letý Jan Plouhar (Jeroným Pražský) a především vynikající 53letý Vladimír Javorský, který dokázal vdechnout nejednoznačnému Václavu IV. mnohovýznamovost a především uvěřitelnost._____ 7) Hudba 61letého Michaela Kocába se dává plně do služeb režisérova pojetí - v tomto smyslu je výborná._____ 8) A ti ptáci... (05.06.2015)