Ján Hus

Přes většinu zdejších hodnocení, mně se to líbilo. Výprava a kostýmy na české poměry nadprůměrně povedené, Hus mnohem civilnější, než nás učili v hodinách dějepisu, ale bližší tomu, jak jej líčí skutečné historické prameny. Jsem vděčný za zřejmě věrohodnější Lucemburky Václava a Zikmunda. Výteční herci v čele s Vladimírem Javorským, jehož role je samozřejmě vděčná, ale i tak v ní zaslouží absolutorium. Velice děkuji České televizi a Jiřímu Svobodovi, že se do takovýchto projektů pouští. Jsou pro rýpaly vděčným terčem, ale jsou tak potřebné. (30.05.2015)

Film má svoje klady aj zápory. Film musel byť natočený, to je bez debaty, 600 rokov od upálenia Jana Husa, to je už nejaká národná udalosť, a to aj v tak ateisticky založenej českej spoločnosti. Výkon Milana Kňažka vyčnieva nad ostatnými hercami. Takisto sa mi páčila (nielen fyzicky) Marika Šoposká. Naopak, Matěj Hádek sa nejak do hlavnej role nehodil. A ešte v takej podobe. Nikto presne nevie ako Jan Hus v skutočnosti vyzeral. Prvé podobizne na obrazoch vznikli až skoro o 100 rokov po jeho smrti. V každom prípade stredovekí umelci ho videli bez výnimky s bradou, takže je na zamyslenie, že asi v tej dobe takto skutočne kňazi vyzerali. Okrem odpornej hudby, čo tu bolo spomenuté už veľakrát, je nutné povedať, že film bol jasne orientovaný proticirkevne až so snahou očito ju prehnane ukázať v tom najhoršom svetle, čo nie je celkom k dobru, pretože to bolo sílené. Takisto na kázaniach Jana Husa sa v dobe najväčšej slávy schádzali tisícky ľudí, vo filme ich vidíme sotva 50. A nakoniec by som rád upresnil tému odpustkov v stredoveku. Odpustky sa nekupovali na odpustenie hriechov minulých, súčasných a budúcich, oni ani nemali moc odpúšťať, naopak, bez odpustenia hriechov nemali platnosť. Jan Hus sa preto nestaval proti predaju odpustkov, on sa staval proti odpustkom ako takým, pretože podľa neho pápež nemá možnosť vedieť, či boli hriechy odpustené, to vie len Boh. Ide teda o filozofickú tému a obsah. (25.01.2016)

Pan Otakar Vávra může klidně spát - jeho Janu Husovi se nový film ani nepřiblížil. 1) Vávra měl k dispozici peníze a jasné ideologické zadání. Uměl si vybrat špičkové profesionály. Svoboda si musel vystačit s velmi skromným rozpočtem televizních pohádek, tolerantnějším ideovým zadáním a především s obrovským očekáváním. Divák by chtěl výpravu jako ve Hře o trůny, odideologizované civilní pojetí a nové (rozumí se lepší) ztvárnění._____ 2) Eva Kantůrková se emancipovala od Vávrova pojetí Husa jako sociálního a národního reformátora, aniž ovšem zpochybnila pojetí obrozenecké. Co Jan Hus učil, v čem byl wiklefista a v čem nikoli, z čeho vlastně ho koncil obviňoval a co že to odmítal odvolat, se ve filmu prakticky nedozvíme. Vůbec nejsou prezentovány názory druhé strany (katolické církve). Historií políbený divák se nudí a nepolíbený se neorientuje. Slabost scénáře vyniká zejména při srovnání s Kohoutovou Ecce Constantií. 3) Jazyk (nejenom) postav je silně matoucí. Na jedné straně škrobené archaizující větné konstrukty, na druhé straně moderní mluva. Postavy používají soudobou češtinu a němčinu, Hus navíc cituje biblické texty v kralickém překladu, jak uvádí všímavý komentátor Šandík. V Kostnici, kterou reprezentuje Karlštejn (to už jsem málem vylítl z kůže) se mluví německy, za to prakticky všichni na koncilu používají (i v hovorech mezi sebou) češtinu._____ 4) Důvěřivý divák je ovšem zmaten ještě více. Plamenná kázání recituje (věru, nenapadá mě vhodnější výraz) Hádek v Kapli Božího těla u chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře zřejmě proto, že těch pár komparsistů by se v Betlémské kapli ztratilo a na větší počet nebyl rozpočet. Královnin dřevěný altánek supluje rezidenci, což divák pochopí, když dvůr v plné kráse jednoho krále a dvou dvořanů pak uvidí. Akční scény (jeden či dva pokusy jsem zaznamenal) vystřihl režisér z přebohatého fondu českých televizních pohádek či, ještě hůře, historických televizních inscenací ze 70. let. Jim se ostatně film blíží nejvíce. Nemluvím už o Husově flirtování s královnou, karikaturním zobrazení papeže Balthazara Cossy či dialozích, které chvílemi připomínají Cimrmanovy autorské začátky._____ 5) Jan Hus 40letého Matěje Hádka je intelektuál universitních disputací a ne vášnivý reformátor a bojovník za pravdu. Štěpán z Pálče přehrávajícího 37letého Jana Dolanského je pak jakési nové vtělení Jidáše. Balthazar Cossa (40letý Tomáš Dastlík) byl možná nádoba hříchů a neřestí, ale především (všeho)schopný manažer, což film ignoruje. Zikmund (47letý Michal Dlouhý) byl větší osobnost, než ukazuje film, i když je dobře, že už není, sláva Bohu, liška podšitá._____ 6) Líbil se mi 33letý Jan Plouhar (Jeroným Pražský) a především vynikající 53letý Vladimír Javorský, který dokázal vdechnout nejednoznačnému Václavu IV. mnohovýznamovost a především uvěřitelnost._____ 7) Hudba 61letého Michaela Kocába se dává plně do služeb režisérova pojetí - v tomto smyslu je výborná._____ 8) A ti ptáci... (05.06.2015)

Svobodovo pojetí je vyvážené, nebo spíš vyvažující, a sice v tom nejbazálnějším, totiž v samotných živlech. Proti finálnímu spalujícímu ohni kostnické hranice užívá v celém příběhu vody. Důležité diskuse Husa a jeho přátel probíhají v řece, aby si plamenní kazatelé zchladili žáhu. Král Václav před palčivým světem opakovaně utíká do škopku s vodou, kterou na něj lijí nějaké krasavice (tu lazebnici už mu prostě nikdo neodpáře), naopak sličnými jinochy obsluhovaný budoucí papež provádí ve vaně výslechy vězňů. Jak pomoci ztýranému vyprahlému Husovi v žaláři? Jak jinak, než vzpomínkovou scénou v řece z předchozích dílů. Vyvažuje se i ideologické pojetí Husa Vávrova, jenž byl především aktivním programovým vůdcem prostého lidu v jeho třídním boji, kdežto Svobodův Hus je bezmocná oběť intrikánského politikaření. Vůbec jsem z těch tří dílu nepochopil, proč zrovna chudáka Husa, jehož osoba i hlas zanikají v okolním dění, chtějí všichni zničit nebo zachraňovat. Nepochopil jsem ani, proč se slovutní mistři pořád perou o toho Viklefa, což bude tím, že jakékoli theologické myšlenky (stejně jako myšlení tehdejších lidí) Svoboda v rámci vyvažování programově vyloučil. Zlý mužský svět je pak vyvažován ženským elementem (Hus neodchází kázat na venkov, ale sedlačit k hodné mamince, a že je zamilován do královny, jsme všichni prokoukli). Taky dobový bulvár je vyvažován intimtiou - beltémský kazatel promlouvá něžným hlasem k cca 15 lidem někde ve sklepě. A ti jsou z toho úplně naměkko. Jinak jako film nic moc, občas se i něco nepovedlo (viz Šandík nebo slunicko2), ale Hádek byl milej, Zmikund fajn, Javorského Václav hlavní hvězda celého seriálu. Naopak úplně nejhůř dopadl chudák Páleč. Smiřsestim. Stejně se to mělo jmenovat Václav IV. (02.09.2016)

Převažují bohužel negativa, což je s ohledem na téma opravdu škoda. Vladimír Javorský hraje dobře, u ostatních mám problém hlavně v tom, že jim role nevěřím. To platí i pro Matěje Hádka, který se prostě na Jana Husa nehodí. Nemá na to vhodný projev, asi ani ještě nedozrál do tak velké role. Velkým mínusem je atmosféra, která připomíná ledacos, jenom ne středověk (výprava je katastrofální). Film je často nudný, místy se mění ve frašku (zvláště při hromadných scénách, nebo rádoby dramatických pasážích). Diváci neznalí historie se musí těžko orientovat v postavách i v ději. Hudba nic moc, takovému dílu by slušelo něco jiného, výraznějšího a "dobovějšího". Největší kámen úrazu je scénář. To je hodně velká bída. Ty dialogy, kdy někdo něco říká nikoliv proto, že to v tu chvíli dává smysl, ale aby něco vysvětlil divákovi, to mě děsně ubíjí. Skoro tak jako šachy s královnou, což je linie, která je naprosto zbytečná. (30.05.2015)