Recenzie (7)
Skupina Balet, tedy Iveta Bartošová se dvěma necharismatickými nepěvci (Petr Hejduk a Jindra Malík) po svých bocích, zapěla mezi diskotékovým vlněním a ačkoli to z dnešního pohledu nápadně připomíná průšvih, tak v době svého vzniku to bylo celkem příjemné osvěžení stojatých vln české pop music. ()
Pro csfd typicky dezinformační, uvádět tohle jako videoklip Ivety B. Anebo když už, tak proč tohle není taky ve filmografii Petra Hejduka, jehož skupina Balet píseň nahrála? Iveta byla tehdy regulérní zpěvačkou této kapely a pokud vím, skladba nikdy nevyšla pod jejím jménem. Tohle byl vždycky Balet a nic jiného. Mimochodem, tím rokem si taky nejsem jist. (Singl je každopádně 1985.) ()
Vysloveně ikonická záležitost Ivetiny kariéry. Evoluce tohoto songu je poměrně fascinující sama o sobě. Ale ten text, to je další nezaměnitelný haluz. "Hej, pane diskžokej, hudba je čaroděj, prudká a veselá, asi je sblížila a my jsme pro ni vzduch, ani nás nevidí, je štěstím bez sebe a vráží do lidí." Těžko si vybrat mezi původní verzí a remixem, který prodávala po roce 2000. "Tak tady v diskotéce lásky vzplanou a někdy mají trochu krátký děj, trvají chvíli a pak na shledanou." ()
Tvrdé synth bíty začnú formovať samotný videoklip. Ach tá mládež vtedajšia Československá. ()
Brutal vyplach, ktery jest... Brutal. Jako quilty pleaure za plny pocet. ()
Zpívali jsme v trochu upravené verzi. Hej pane diskžokej, koukej se na hokej, hraje tam Kanada a ruský hovada ... ()
Klip, pravda, nějakou pestrostí lokací nevyniká, ale proč by to potřeboval, když jde o písničku o diskotéce? A samotná píseň je samozřejmě velký hit. ()