Neutečieš

Že neuteču mi bylo jasný už při reklamním bloku, kdy mě obklíčilo stádo pubertálních blbečků, díky jejichž pohotovejm komentářům by film zvládnul i slepej. Záruba s Bosákem by rozhodně neměli spinkat na vavřínech, protože Smíchov je očividně plnej talentovanejch hláškařů. Nicméně (jak může být nicu méně?), i kdybych byl bejval v sále a klidně i v celým multiplexu úplně sám, změnilo by se leda tak to, že bych během projekce usnul. Hele, nápad zajímavej a dobrej, asi jako jít v sobotu večer do kina, ale to ještě neznamená, že se zbytek udělá sám. Ty lidi tam (některejma označovaný za herce) byli poutaví míň než přelepenej plakát na nástěnce, napětí bylo zrovna asi někde na Matějský, a tak ocenit se daj snad jen vizuální srandy, který bejvaj u béček i daleko horší. Shrnuto a podtrženo, pro zkratkovitej sex spojenej s přenosem "něčeho" už byly vymyšlený pojmy prostituce a pohlavní choroby, v tomhle směru přišel mysteriózní horor D.R. Mitchella s křížkem po funuse. (19.04.2015)

Som starý hororista, ale napriek identifikovateľným vzorom si myslím, že je to ohromne originálny film. K tomu zaujímavo natočený (trochu taký Sundance štýl) a s nečakane presvedčivými neznámymi hercami. K tomu skutočne napínavý, miestami až drvivo tiesnivý. Navyše to má tie "vrstvy" a symboliku, vďaka čomu sa to dá všelijako rozoberať. Dobrá práca! (19.11.2015)

Mohu potvrdit, že tohle je určitě podle skutečné události! Mně se taky kdysi po jedné speleologické expedici objevila na žaludu taková divná žlutá vyrážka a pronásledovala mě na každém kroku, ať jsem se poděl kamkoliv. Snažil jsem se jí předat někomu jinému, co to jen šlo, ale výsledkem mého snažení bylo jen to, že jí chytlo i pár tehdejších figurantek a ta moje akorát začala víc hnisat. Taky jsem neutekl. Nakonec jsem na ní musel vzít pájku a drobní hlodavci mě teď milují pro mou anatomickou anomálnost. No, mám tedy mnohem raději závislé horory než ty nezávislé. Tohle „Pronásledování Informačními Technologiemi“ bylo místy dost divné až otravné, hrají v tom škaredí herci a jeho cílové publikum evidentně tvoří zdejší artoví panicové, jejichž životní náplň tvoří kromě rádoby fundovaného žvanění o filmech, vymačkávání beďarů a vyčesávání lupů z mastné kštice ještě marné pokusy neumětelsky ošukat tu odpudivou blondýnu z protějšího vchodu. A ti, co tu jásají nad originalitou příběhu, jsou patrně výhradními čtenáři Heryho Potrata, a tak je zřejmé, že jim nejlepší česká sci-fi novela všech dob, „Házím ti laso, kamaráde“ od Josefa Pecinovského z roku 1989, mohla velmi snadno uniknout. Holt pan Mičl asi bude nějaký americký KaďAK, který také trapně vykrádá, co může. (12.05.2015)

Na jinak velmi zdařilém hororu s perfektně dávkovanou atmosférou nenaštve nic víc, než když si hlavní hrdinové navzájem idiotsky nehlídají záda. A občas pro jistotu zapomenou přemýšlet, protože... horor? Mitchell je borec a bát se budete často a hodně, pachuť mnoha trestuhodně nedotažených scének však po projekci zůstává až příliš dlouho na patře... (07.04.2015)

Jeden z mých nejoblíbenějších hororů, nad jehož tématikou jsem se nejednou zamýšlel a polemizoval tak, jaké by to asi bylo mít podobnou bytost v patách. Obzvláště zajímavé mi připadají návrhy, jak se podoného monstra zbavit a v případě odmítnutí předat štafetu (ať už z jakéhokoli důvodu), by mne zajímaly případné rozvrhy cesty po světě. Tak daleko však film nezacházel. Dlouhá léta jsem v očekávání vyhlížel jedničku, až nakonec vyšlo alespoň něco velmi podobné: Smile. Asi začínám být nenasytný, neboť jsem to shlédl teprve včera a již se těším na volné pokračování něčeho dalšího na tento způsob. 80% (Edit: 07.11.22) (08.10.2018)