Štyria sluhovia a štyria mušketieri

Komedie s Les Charlots jsem měl rád jako dítě a i jako dospělý se k nim rád vracím.Tahle parodie na"Tři mušketýry"patří mezi moje nejoblíbenější počiny Les Charlots.Je to dobrodružná a skutečně zábavná komedie se vším všudy a i po několikátém shlédnutí většina scén"neztrapní"a zůstává stále a příjemně vtipná.Ano,je to jednoduché a je to bláznivé,ale plní to svůj účel a divák se baví.Na tyhle komedie byla 70.léta 20.století velmi úrodná.Dnes aby člověk takovouhle komedii nechal vypátrat,neb je jich méně než šafránu.Tady dávám mušketýrských 70% a kardinálem být nechci. (01.09.2011)

Příběh o třech mušketýrech známe všichni. Nikdo však nevíme, jak to bylo ve skutečnosti. Alespoň tak se tváří komediální snímek s populární skupinou Les Charlots. Mnohého diváka určitě napadne, že právě oni si zahráli známé mušketýry, ale chyba lávky. Chlapci si střihli jejich sluhy, kteří veškeré dané události mají na svědomí. Děj příběhu je tedy takový, jak ho zpracoval Alexandr Dumas starší, jen z výraznou úpravou pro komediální eskapády daných protagonistů, opět hraničící s nejrůznějšími bláznivinami, skopičinami a groteskou. A skutečně nikde na  ničem nezůstane nit suchá. A tak tu máme další bláznivou komedii se známou partou, která, jak se na konci dozvíme, má dokonce i pokračování. Pozitivní je, že tu není moc vyloženě přepálených scén, takže je snímek bez sebemenších problémů shlédnutelný i dnes. Jako parodie tedy stále obstojí a po divácké stránce plně pobaví. Spousta honiček, bojů, převleků, vtipných dialogů, prostě všeho je dostatek. Svým způsobem poměrně fascinující komedie, takže nedá se říct, že by se jeden s patřičným smyslem pro humor netěšil na druhý filmový díl. (16.06.2021)

Čtyři sluhové a čtyři mušketýři mne pobavili už jako malého kluka, stejně jako další filmy, v nichž hrála komediální skupina Les Charlots alias Gérard Rinaldi, Jean Sarrus, Gérard Filippelli a Jean-Guy Fechner. Nicméně jsem tento snímek viděl jako dítě školního věku a tak jsem si pochopitelně vůbec nic nepamatoval. Proto jsem se rozhodl shlédnout první díl historické komedie s Les Charlots ještě jednou. V tomto snímku se bláznivá čtveřice stala sluhy čtyř mušketýrů, o které se museli postarat, aby se jejich slavným pánům nic nestalo, zdárně splnili své úkoly a vlastně za ně udělají veškerou práci a mnohdy jim dokonce zachránili život. Nebýt sluhů Plancheta (Gerard Rinaldi), Mousquetona (Gerard Filipelli), Bazina (Jean Sarrus) a Grimauda (Jena-Guy Fechner), tak by se mušketýři nemohli proslavit. Svými úskoky zatápěli všem nepřátelům D'Artagmana (Jena Valmont), Athose (Yvan Tanguy), Porthose (Gib Grossac) a Aramise (Georges Mansart). Film byl plný soubojů, honiček, převleků, střídání jednoho za druhého, vtipných dialogů a krásných dívek. Viděl jsem fascinující koňské dostihy, parodické boje s meči, stejně jako s obušky, hráběmi, raky a kováři. Kochal jsem se také neskutečně krásnou Catherine Jordan, která si zahrála královnu Annu Rakouskou a okouzlující byla i Josephine Chaplin jako Constance. Každopádně jsme se opět pobavili skvělými humornými situacemi, které namíchal režisér André Hunebelle podle knihy Alexandra Dumase. Nicméně jsem se nedokázal zbavit pocitu jisté povrchnosti, na rozdíl od jiného filmu s touto čtveřicí a to Velkým bazarem. Ten se mi líbil mnohem více a dokázal přinést i jakési poslání, o němž jsem psal v komentáři u tohoto filmu. Přesto bych snímek Čtyři sluhové a čtyři mušketýři zařadil mezi ty lepší s Les Charlots a proto mu uděluji tři mušketýrské hvězdy ***. (07.02.2021)

Já jsem byl překvapený, že skupina Les Charlots toho na svém kontě, co se týče filmů, nemá zase tolik. Nejslavnější jsou asi Bažanti. Režisér dělal mj. i trilogii Fantomase stejně jako scénárista, který má na kontě kromě toho třeba Piti Piti Pa, Oskara, Grand restaurant pana Septima. Takže všichni nejhlavnější zúčastnění mají s komedií bohaté zkušenosti. Parodii na Tři mušketýři pojali trochu svérázně, kdy vlastně nejde o tyto slavné postavy, ale o jejich sluhy.  Film je z mého pohledu dost opozitní. Na jedné straně jsou výborné scénky a vtipy, na druhé plno hluchých míst, které spíše nebaví. Ta první část naštěstí převažuje. Ale pravdou je, že čemu se diváci smáli dneska, dnes už se tolik nesmějí. To samozřejmě neplatí o všech komediích, některé jsou nesmrtelné, ale v tomto případě určitě ano. I když se mladí herci snaží, já jsem vždy měl trochu pocit, že kolektivně přehrávají a to hlavně platí o jejich grimasách. A podle mě se moc nepovedly ani kostýmy, kdy kostkované košile určitě nikdo nenosil, ale pravdou je, že to možná byla opět cílená parodie. Nejvíc mě ale jednoznačně bavil páter Joseph v podání Paula Préboista. Celkově ale film pořád ještě bavil dost na to, aby stálo za to ho vidět znovu, což ale o druhém díle neplatí. (15.12.2021)

Parodie na Dumasovi mušketýry nepovažuji za úplně nepovedené. Má to vtipná místa, i když ne ve všem mi humor Bažantů sedí. Občas to zachází do situací, které nepovažuji za vtipné a hodné smíchu, ale zase se musí ocenit určitá odlehčená hravost. A tak zjišťujeme, že nebýt sluhů Plancheta (Gerard Rinaldi), Mousquetona (Gerard Filipelli), Bazina (Jean Sarrus) a Grimauda (Jena-Guy Fechner), tak by se mušketýři nemohli proslavit. Svými úskoky zatápěli všem nepřátelům D'Artagmana (Jena Valmont), Athose (Yvan Tanguy), Porthose (Gib Grossac) a Aramise (Georges Mansart). Další postavy: královnina komorná Constance (Josephine Chaplin, která nemůže zapřít, že je setrou Geraldine), král Ludvík XIII (Daniel Ceccaldi), královna Anna (půvabná Catherine Jourdan), které tak rád sloužil Bazin převlečený za Angelinu, největší protivník kardinál Richelieu (Bernard Haller) spolu s přisluhujícím neschopným Rochefortem (Jacques Seller) a páterem Josefem (Paul Préboist), kterého považuji za trochu nešřastnou postavu vůbec. A nemůže je zastavit ani Bastila. (10.11.2010)