Réžia:
Denis VilleneuveScenár:
Taylor SheridanKamera:
Roger DeakinsHudba:
Jóhann JóhannssonHrajú:
Emily Blunt, Benicio Del Toro, Josh Brolin, Victor Garber, Jon Bernthal, Daniel Kaluuya, Jeffrey Donovan, Raoul Max Trujillo, Julio Cedillo, Hank Rogerson (viac)Obsahy(2)
Agentka FBI Kate Macer (Emily Blunt) sa má zúčastniť tajnej operácie na americko-mexickej hranici. Toto územie nikoho je rajom pre obchodníkov s drogami a americká vláda je takmer bezmocná voči teroru, ilegálnej imigrácii a korupcii, ktorá tam všade vládne. Misiu majú viesť dvaja skúsení agenti (Benicio del Toro a Josh Brolin) a všetko nasvedčuje tomu, že pôjde o bežnú akciu s cieľom vypátrať a zlikvidovať bossa drogového kartelu. Postupne však Kate zisťuje, že v tejto vojne neplatia nijaké pravidlá, nikto nie je tým, kým sa zdá byť a spravodlivosť má len minimálnu šancu zvíťaziť... (Forum Film SK)
(viac)Videá (21)
Recenzie (1 234)
To si asi aj Fincher zúrivo robil poznámky, nie? Kristepane, to je brilantná záležitosť vo všetkých ohľadoch - od scenára cez dokonalých hercov až po geniálnu réžiu podporenú majstrom Deakinsom. K tomu pulzujúca hudba. Je to ostré, je to napínavé, má to nečakaný vývoj, čo sa týka vnímania, kto je vlastne hlavná postava a v podstate každá situácia sa rieši nehollywoodskym spôsobom (neskutočná "prestrelka" v kolóne). ()
Hezky to popsal monolog. Ten film má skvělou kameru, má 3 dechberoucí scény, dobrou zvukohudbu, a to je vše. Nemá dobrou výpravu, jakkoliv zajímavý příběh a celá ta zápletka s postavou Emily Blunt je na palici. Tváří se to jako krutá a drsná realita a obžaloba systému, já v tom holt viděl snad i víc prostě fikci vycucanou z prstu. Ale jsem v názoru na tenhle film dost ambivalentní a tak nějak zastávám postoje těch, kterým se to líbilo i těm, kterým vůbec ne... ()
Musím přiznat, že na tak zásadní film mi scénář přišel až moc jednoduchý a dějová linka přespříliš lineární. To samé se týká postavy Emily Blunt (neříkám hlavní postavy, protože tou není), nevěřím, že by někdo takhle naivní (pozor, to se nerovná "s takovými morálními zásadami") mohl tak dlouho působit ve svém oboru. Ona tu ale má zastupovat diváka, seznamovat se s prostředím, nasávat jako houba špínu světa drog i boje proti němu a prakticky celý film dostávat deku, fyzicky i morálně. Coby dramatický záměr chápu, postava tím ale ztrácí na životnosti. Skutečnou hlavní postavou je Sicario, osoba toť velmi podobná Joubertovi ztvárněnému Maxem von Sydowem ve Třech dnech kondora (se kterým má Sicario ostatně společný i ten úhel pohledu, ve kterém nejde o dobro proti zlu, ale o pořádek proti chaosu, alespoň v pohledu těch, na jejichž rozhodnutí záleží). Málomluvný del Toro je muž činu v tom smyslu, že jeho akce hýbají dějem. Hlavní myšlenkou pak je ona věta, že dokud se těch 20 % smažek nezbaví svého zlozvyku, nic se nezmění. ()
Čas vlků. Musím přiznat, že jsem se bál, co s Denisem Villeneuve udělá přestup do Hollywoodu, ten už totiž semlel plno nadějných tvůrců (vzpomeňme třeba José Padilhu a jeho tragikomického Robocopa), jak se ukázalo, o Denise jsem se ale bál naprosto zbytečně. Už jeho předešlý thriller Zmizení byl přímo excelentní, teď se ovšem se Sicariem dostává ještě mnohem dál, totiž na post, který je v americké kinematografii velmi důležitý, post, který před ním sdíleli třeba Miloš Forman nebo Ang Lee, post režiséra-emigranta, přicházejícího z cizí země a tím pádem zprostředkující Američanům reflexi, ke které nemá žádný z nich nejvýstižněji řečeno ,,koule". Ač opakovaně zkoumá svůj stěžejní motiv, totiž násilí a jeho dopad na osobnost jedince, tentokráte jde o level výš a analyzuje jeho dopad na společnost a dochází k výslednici institucionalizovaného násilí. Jestliže totiž platí premisa volně interpretovaná na konci příběhu ,,Zákony mají smysl jenom v komunitě. Na úrovni federálního nebo mezinárodního práva žádný smysl nemají, protože nejsou vymahatelné.", staví příběh svého filmu coby politikum. Je možné zaměstnat coby agenta CIA hitmana a člena drogového kartelu? Proč ne, když je to ve jménu ,,vyšší pravdy". Je možné zapojit se do války drogových kartelů a stát na straně jednoho z nich? Proč ne, když se tak dá, byť nelegálně a protiústavně, regulovat obchod s drogami. Je možné mučit vězně? proč ne, když je to jediná cesta, jak se dozvědět systémově důležité informace. Film plný antihrdinů, do jejichž středu je postavena hrdinka, nováček coby protipól, který je konfrontován s realitou boje proti organizovanému zločinu a obecně s fungováním tajných federálních služeb a armády USA. Je to taková cesta poznání, cesta Platonovou jeskyní, až ven, ke skutečné pravdě, která ovšem oslňuje a pálí. A jelikož organizovaný zločin je stále brutálnější a nemilosrdnější, jsou i represivní složky státu tlačeny k podobně agresivnímu, cynickému, pragmatickému (a morálně problematickému) konání. Obžaloba i obhajoba systému zároveň. Po formální stránce naprosto dechberoucí záležitost, organické propojení hudby (post-rockově koncipované), nádherné kamery a pomalého tempa, skvostná dunivá a hřmící symfonie hudby, detonací a výstřelů... Pro mne osobně ne tak silné jako Denisovy dřívější filmy, hlavně Požáry a předchozí Zmizení, přesto naprostý masterpiece... ()
Je to už celá věčnost, ale přijde mi, jako by to bylo včera. Vzpomínám na pocit napětí a vzrušení u premiéry Vetřelce. Nemám na mysli běžnou lekačku nebo akční scénu, ale pocit, jako byste byli v tranzu ze setkání s něčím, co vysoce přesahuje běžné žánrové standardy a nově definuje v příslušném žánru pojem kvality. Od té doby jsem podobný pocit zažil ještě párkrát, pravděpodobně by mi ale k přesnému výčtu stačily prsty na rukou. Po dlouhé odmlce se mi to mrazení vrátilo až se Sicariem. Soundtrack patří k těm, na které se nezapomíná. Máte dojem, jako byste seděli na náloži plastické trhaviny, kde nevidíte na časový spínač, ale vnímáte neúprosný tikot ubíhajících sekund. K zátylku máte přiloženou hlaveň a do ticha cvakne odjištěná pojistka. V superlativech se dá mluvit o kameře, která se od nádherných panoramatických záběrů přírody umí rychle snést na vozovku, kde se divák stane součástí automobilové kolony nervózně očekávající úder ze zálohy. Střih kombinuje detaily a celky prokládané velkými panoramaty. Při sledování jsem měl neustále pocit přetlaku jako špunt v láhvi se šampusem. Režisér vytváří napětí i tím, že stejně jako svou hrdinku nechá i diváka tápat v nejistotě a informace dávkuje jen v nezbytné míře. Sicario je syrový, špinavý a morálně nejednoznačný thriller, který jen zdánlivě na první pohled odpovídá běžnému vzorci akčních filmů. Místo ušlechtilých ideálů se tady vyřizují osobní účty a hlavní slovo má cynický pragmatismus. Jak říká jeden z antihrdinů, pokud nedokážeme odnaučit 20 % Američanů píchat si, šňupat a polykat fet, drogy nezmizí a naším cílem musí být udržování co nejjednodušší struktury trhu. S jedním velkým dodavatelem se dají uzavírat zajímavé dohody. Snímek ukazuje smutnou nekonečnost boje mezi represivními složkami státu, které jsou vybavovány stále většími pravomocemi a rozpočty a které se naučily účinně vyhýbat kontrole, a na druhé straně organizovaný zločin, který není svázaný žádnými pravidly a je stále brutálnější. Je to svět, kde likvidace jedné zločinecké skupiny vede k posílení druhé. Pro mě jde zatím o nejsilnější filmový zážitek roku 2015, ke kterému mám jen dvě připomínky. Ozbrojeným přestřelkám v dlouhých tunelech prokopaných mezi Mexikem a Spojenými státy neholduje ani jedna ze stran konfliktu. Profesionálové mají dobře spočítané, že kulky odražené od horniny dokážou neuvěřitelně záludně měnit směr a cíl nachází často na vlastní straně. No a ti dva nešťastníci u auta naplněného drogami by asi těžko čekali během minuty trvající přestřelky, až se policie prostřílí až k nim. I přes výše uvedené výtky dávám bez váhání nejvyšší palbu. Tohle je film, který mně zasáhl do černého. Celkový dojem: 95 %. ()
Galéria (107)
Zaujímavosti (32)
- Emily Blunt (Kate) sa pridala k natáčaniu snímky 4 mesiace po tom, čo sa jej narodila dcéra Hazel. (MikaelSVK)
- Skladba "The Beast" od Jóhanna Jóhannssona ze soundtracku k filmu má podobný začátek jako píseň "The Sense of Doubt" od Davida Bowieho, která zazněla ve filmu My děti ze stanice Zoo (1981). (Eratashi)
- Benicio Del Toro (Alejandro) mal v pôvodnej verzii scenára oveľa viac viet. Del Toro a režisér Denis Villeneuve niektoré dialógy vyškrtli, aby bola postava Alejandra tajomnejšia. Oba cítili, že sila tejto postavy spočíva práve v jej mlčaní. (Real Tom Hardy)
Reklama