Vampiros lesbos

Jesús Franco filmem „Vampyros Lesbos“ jen ukázal, že toho točil moc, rád točil ženská ňadra, ale aby tomu dal nějakou skutečně zajímavou formu, to ne. Akorát z toho vzešel film, kde je trochu té nahoty, ale co je nejhorší, není zde nic hororového, pro co by snímek mohl být hororem nazýván. Na tomhle příkladu Jesús Franco rozhodně žádné velké schopnosti neukázal, o kultovnosti se ani nedá mluvit. (27.03.2017)

Podmanivý soundtrack, vyosené záběry, spousta náletů kamery a detailů plných symboliky (obzvláště na hmyzu se Jesus vyřádil) a surreálná atmosféra. Problém je, že to nefunguje ani jako žánrovka (horor - i přes draculovic rodinu - v podstatě chybí; erotické scény jsou důmyslně estetizované a skutečně erotické, ale je jich minimum) ani jako umění. 50% (12.01.2009)

Halucinačná jazda Drakulových parťáčiek a parťákov variuje známu predlohu Brama Stokera. Drakulova grófka potrebuje vysporiadať majetky. Zavolá si preto do tureckej Anatólie právničku, aby jej pomohla vysporiadať dedičstvo. To je zhruba všetko, čo dá povedať zrozumiteľne k deju. Úvod lemuje erotická ženská show s náznakom lesbickej lásky a seba-obdivovania v zrkadlovom odraze; v priebehu filmu sa zopakuje s pozmenenou choreografiou. Potom je tu nočná mora. Hlavnú hrdinku trápi dlhšiu dobu. Po príchode k Drakulovej grófke sa nočná mora stáva trpkosladkou realitou poznávania opojného vampírieho sveta. Ohnivo nadizajnované interiéry, škorpióny, trepotajúci sa motýľ. Lovec upírov nejako extra s démonmi nebojuje, v skutočnosti chce byť súčasťou upírej rodiny. Ide však o muža, ktorý si neuvedomil si názov filmu - Vampiros LESBOS. Nie je lesbos a čaká ho preto trpký koniec. Situácia hlavnej hrdinky sa zdá byť nezvrátiteľná. Nakoniec triumfuje pevná vôľa. Koniec však nie je v znamení víťazstva ľudskosti nad vampirizmom, ale skôr vo večným opojením snom. Snom plným surreálnej upírsko-romanticko-desivej atmosféry, s častým približovaním pohľadov rôznorodých tvárí a slušnou porciou ženskej nahoty, snom, v ktorom krv kvapká zvláštne prerušovane okennou tabuľou. Zvláštne naliehavá elektronická hudobná linka podkresľuje celkový psychotropný charakter celku. Zabudnite na rácio, oddajte sa pocitom. 70% (12.08.2020)

Moje druhé setkání s Francem. Od Les Avaleuses aka Female Vampire přibylo děje, ubylo detailních záběrů na zarostlé klíny (osobní poznámka: škoda) a konečně to vypadá, že Franco nebyl v Turecku jen na dovolené, ale že tam skutečně jel točit něco na způsob filmu. Během první třetiny, kdy se upírka s hlavní představitelkou seznamovaly, oťukávaly a tak dále, jsem ještě uvažoval o třech hvězdičkách, tohle ještě bylo zahráno dobře, zbytek už ale byla jen nuda a celá dějová linie s doktorem, který se chce také stát upírem, byla už dost o ničem. Franco se tu měl poučit o jedné věci: ať si klidně režíruje, píše scénáře a střihne si nějakou epizodní roličku, ale ať proboha nedělá kameru ani střih (nezávisle na něm jsem k tomu došel ve své tvůrčí praxi i já sám). Bohužel se to nenaučil a proto Les Avaleuses vypadá nepoměrně hůř. A proč se na to tedy dívám? Ani ne tak kvůli těm holkám, které bych ostatně našel nejen v každém Francově filmu, ale i v každém druhém dalším a taky nepoměrně lépe natočené, zaujal mě spíše žánr vampire lesbian films - a hlavně mi nejde do hlavy, kde na to sakra pořád bral prachy? (06.08.2009)

Tak tu sú takmer len dva možnosti, skoro žiadna zlatá stredná cesta. Buď Francovu dreamlike pecku prijmete takú aká je, a necháte ju na seba "pôsobiť" a niečo to vo vás zanechá, alebo ju budete nenávidieť. Áno, väčšina hercov má do dokonalosti ďaleko, nesmiete sa pýtať "čo, ako a prečo", len sa nechať unášať morskými vlnami, krásou žien, veľmi voľným dejom a cítiť na jazyku tú lahodnú chuť 70s "euroobskurnosti"...🙂Podobne ako film je ten pocit, keď vám to sadne, ťažko vysvetliť. Osobne sa k tomu filmu stále rád vrátim. (05.04.2020)