Kancelář Blaník

S prominutím.¬         Nejsem žádnej puritán. Často sprostě nadávám a s ženskou jsem v posteli schopen dělat různý skopičiny. "Kancelář Blaník" však považuju za otřesnou zábavu pro odpudivé, rádoby akčně opravdické zpracování naplněné čuráky a prdelemi. Lidem se to líbí, ba, i jinak vzdělaným a ne hloupým, co jistě nejsou konzumenty řadových sraček plozených televizemi celého světa. Jsem holt jinej. Mám jinde tu hranici, která dělí přijatelné ještě od nepřijatelného, vkus od nevkusu. Pro mne je způsob zpracování tohoto seriálu nepřijatelný a nevkusný. Nejsem žádnej puritán. Tak to asi budu aristokrat. S prominutím, vím, že se to už dávno nenosí.¬                 Svou nevkusností přirovnávám "Kancelář" k televiznímu pořadu "Tabu", vysílaného televizí Nova v 90. letech. Naopak, rád si připomenu protipól české "Kanceláře", politickou satiru "Jistě, pane ministře" v podání britské televize, kterýžto seriál vřele každému doporučuju ke shlédnutí a k porovnání s ubohostí "Kanceláře". (18.04.2018)

Nevyrovnanost, šílená kamera, tendenční obsah, který stárne stejně rychle, jako předloha. To jsou naprosto nezasloužené výtky. Seriál je plodem své (internetové) doby; fascinujícím stylem zrcadlí politické dění v ČR. Výsledný odraz je sice zkreslenou podobou skutečnosti, avšak nemá vyložené chyby – není uměleckým dílem, je satirou. A to satirou ostrou, padnoucí, dosud neviděnou; satirou, která sama sebe považuje za přesně takovou, jakou si národ zaslouží. Je ventilem pro ty, kteří se v českém politickém výkalu nechtějí šťourat. Zkuste si sami sebe představit na židli tvůrců: Může práce s odpudivým materiálem přinést vyrovnanost, nádhernou formu a nesmrtelný obsah? Možná ano, já jsem ale velice rád, že Kancelář Blaník přesně toto nepřináší. (23.07.2015)

Něco takového tady už dlouho zatraceně chybělo a je příznačné, že "kamenné" televize nám to už nabídnout nedokážou. Je fascinující a svým způsobem děsivé, že Tonda Blaník je paradoxně tak okouzlující figura, že bez ohledu na to, jaký by to měl být vlastně bezskrupulózní hajzl, člověk mu nakonec fandí a těší se, "co zase vymyslí". Mnoho dílů je ozdobeno vděčnými camey známých osobností, které svou skladbou dokreslují nevyslovený, ale celkem patrný politický postoj autorů, takže seriál asi každému stejně vonět nebude, zejména ne alergikům na kávu a sluníčko. Často ostouzená epileptická kamera mě nepobuřovala, ale "amatérská" (zvláště v sepětí se zcela moderní a profi hudbou) není tedy ani zdánlivě - to by výsledek rozhodně neměl takový drajv. (16.08.2017)

Tak to jsem nečekal - od dob Český sody asi první politická satira, která se nebojí, ale zároveň si udržuje kvalitu a úroveň. Rozdíly mezi dílama samozřejmě jsou, ale i ty "slabší" jsou pořád dobrý. Chápu, že dnes už je jiný politický klima, než jaký bylo v devadesátkých, i tak si ale ČT může rvát vlasy za to, že tenhle projekt odmítla. Tím spíš ale poklona tvůrcům, že do holportu s ČT za cenu politický cenzury a obsahový kontroly kdoví kym všim prostě nešli, a následně poklona Streamu, že včas vsadil na schopný lidi, který dokážou v podstatě za 0 korun rozpočtu točit něco, co tady spoustu let chybělo. Uvidíme, jak bude vypadat třetí série, našlápnuto ale maj slušně. Jen doufám, že ubydou scény, u kterejch jsem občas dostával mořskou nemoc a který vypadaj, jako kdyby někdo před minutou kameramanovi ukázal zoom. Taky je místama škoda těch pravopisnejch chyb u některejch těch ukazovanejch novinovejch titulků - nedá zas tolik práce dávat si na tohle pozor tak, aby to nevypadalo úplně amatérsky. (10.02.2015)

Jeden z nejzajímavějších počinů z dílny Streamu, o čemž svědčí i množství různých vedlejších projektů a celkový počet epizod napříč lety. Epizody mají různou kvalitu, přesto ale takhle zpětně slouží zejména jako originální časosběrný záznam politických událostí v naší zemi v letech 2014-2016 (ale i v jiných letech), kdy člověk může jásat/smutnit nad tím, co bylo a co je nyní. Natočené a ozvučené je to ideálně, zahrané ještě lépe, Marek Daniel už u mě asi navždy zůstane Tondou Blaníkem, Halka Jeřábek Třešňáková a Michal Dalecký mu zdatně sekundují. Neskutečně mě potěšilo, že se v některých epizodách skutečně mihla známá jména a že nezůstalo jen u obrázků na telefonu, jak někdo volá. Hodně tomu přidalo na uvěřitelnosti. Na uvěřitelnosti přidaly také některé příběhové linie táhnoucí se více díly a občas rozbouřené vztahy mezi postavami. (23.04.2023)