Logan: Wolverine

// "There's no living with... with a killing. There's no going back from one. Right or wrong, it's a brand. A brand sticks. There's no going back. Now you run on home to your mother, and tell her... tell her everything's all right. And there aren't any more guns in the valley." Epičtejší X už si Wolverine snad ani vysekat nemohl. Díky za všechno, Wolvíku. Logan - 10/10 (01.03.2017)

Hutné, lidské drama v libové komiksové omáčce. Logan není pro děti, děti tu některým dospělým usekávají hlavy. Ponurý svět blízké budoucnosti, kde většina mutantů vymřela a ve které jsou kamijoňáci bez práce, je zaprášený a věrně kopíruje směr světa našeho. Dafne Keen úžasná. Patrick Stewart se vrací k (profuckovaným) McAvoyovským kořenům. Jackman v životní formě. Důstojné rozloučení. Tak takové to je... (02.03.2017)

Na žádný díl univerza mutantů, včetně Wolverinových sólovek nebo neoblíbené Apokalypsy, nedám dopustit, a když už mám k danému filmu výhrady (Poslední vzdor), stejně si ho dokážu užít i opakovaně. Přesto si teď, půl dne po projekci, nedokážu představit, že se dále budou vyprávět příběhy z tohoto světa. Logan totiž ve sto a jednom způsobu funguje jako poslední kapitola a to ta nejlidštější a nejuvěřitelnější. Je to kapitola krvavá, nekompromisní, depresivní, ale právě proto v ní jasné poselství celé x-menovské ságy vyznívá mnohem hlasitěji, než bych se odvážil čekat. Při vzpomínce na takřka libovolnou scénu se mi svírá srdce a nostalgicky se utápím v časech, kdy jsem před sedmnácti lety vyrazil jako komiksu neznalý teenager do místního kina na cosi jménem X-MEN a v prázdném sále poprvé poznával, zač je toho adamantium. Mohl za to Hugh Jackman a ještě mnohem víc za to může může i dnes. Jenže tehdy poprvé a dnes naposledy. (04.03.2017)

Spoilery. „Ocko...“ Už po prvej scéne mi bolo jasné, že TO tam je. A bolo. Vedel som, akú víziu chceli Jackman s Mangoldom zhmotniť, ale napriek tomu som bol prekvapený, že sú AŽ TAKÍ pomalí a neakční. Iste, akčné scény v tomto skvelom, krásnom filme sú. Nie je ich najmenej a sú zvládnuté perfektne, dynamicky, pútavo. Ale Logan nie je akčný film. Viac času strávi rozhovormi, čo by mohlo byť strašné, keby... keby neboli všetky tie postavy skvelé. Najväčšia záťaž bola na úžasne „opustenom“ Jackmanovi, Stewartovi a od prvého momentu strhujúcej Dafne Keen, ale svoje si uhrajú aj záporáci, farmárska rodina a v neposlednom rade mrazivý Stephen Merchant ako nádherne desivý Caliban. Výborné postavy, vynikajúce dialógy, dobré hlášky. Plno výnimočných scén, parádne zvládnutá „apokalyptická“ atmosféra, suverénna réžia, nekompromisný prístup, viacero prekvapivých dejových vedľajších línií (deti, X-24) a v neposlednom rade nádherná (svojím spôsobom) krvavosť. Mínusov veľa nie je, snáď len občas hapruje logika (na konci toľko zázračných schopností a až na tri výnimky nie sú využité proti vojakom? Prečo Logan nezarábal tak, že Profesora X vzal do kasína? A s akým plánom vlastne išli vojaci prvý raz za Laurou? Pekne ju poprosiť, či pôjde s nimi?). Veľmi sa mi páči myšlienka urobiť z nezničiteľného Wolverinea smutného Logana, odvrhnutého a (polo)zabudnutého, samého, s nočnými morami, upíjajúceho bolesť a smútok v alkohole a v neposlednom rade s odporným adamantiom, ktoré mu predĺžilo život o desaťročia, ale teraz ho pomaly, ale o to zákernejšie, zabíja. „Ešte nie je neskoro.“ (02.03.2017)

Obavy, že očekávaná smršť erkových ratingů, kterou si Deadpool nejspíš připíše na svědomí, bude pro svou samoúčelnou rádoby drsnost dobrá tak maximálně k tomu, aby si Ztracení chlapci mohli samým nadšením z přítomnosti krve a koz utrhnout cool, se díkybohu prozatím nevyplnily. Naopak, ustavičný příval fakování, senilních vulgarit pro jednou zajímavého Profesora X, nepřikrášlovaného, ale taky nijak zdůrazňovaného násilí, deprese a okázalého nezájmu o bližního svého napravuje zásadní nedostatek, který mě na raných filmových X-Menech točil asi nejvíc: ačkoli komiksový důraz na týmovou rovnocennost z prvních adaptací vymizel a Wolverine stál od samého počátku ve středu dění jako určující prvek, dosavadní série se prostě odmítala vzdát rodinného ducha a předkládat cokoli kromě bezpečné, neurážející zábavy úplně pro každého, která se s de facto protagonistou prostě řeže. Dostat na plátno opravdového Wolverina, jehož určujícím rysem je vnitřní konflikt duševně mrtvého zvířete se samotářem, který chce udělat správnou věc, tedy umožnilo až to zrádně lákavé erko a já jsem za ně vděčná, protože jestli kdy platil ten omílaný banální postřeh o komiksárnách coby náhražce mýtů a jejich nedokonalých, přesto inspirativních hrdinech, tak je to i díky ratingu právě tady. (20.03.2017)