Deti raja

Ten kto má rád dlhé zamilované prepletené príbehy, divadlo, balet, páčivé výjavy pripomínajúce rôzne obrazy z dejín umenia, kto sa opája dekoratívnou hrou, ten nedá na tento trojhodinový filmový bachant dopustiť. Veď áno, skvelé to bolo, fajn a milé. Také úprimne urobené, so skvelou výpravou, umelými koníkmi, cválajúcimi po javisku, kopou pantomímy, divadla, množstvom štatistov, kostýmami a tak. A láska ako trám, veľká a nešťastná. Ale mohutná ani storočný dub. Vyrastajúca z divadelného podhubia. Niečo ako čítanie povinnej literatúry na školách. Vo fiktívnom súboji (spomína sa v komentári užívateľky Morien) dávam jednoznačne prednosť Casablanke. Pretože, ako uviedol Cimr toto pripomína dielo Aloisa Jiráska. (07.09.2015)

Nádherná prezentácia romantiky skrz podmanivý, dlhočízny a úprimný príbeh, ktorý ma prekvapivo pohltil až na kosť. Spôsob Carného reči je melancholický, čistý, až rozprávkový, čo nemusí každému, kto skúma vyjadrovanie cez číry realizmus plne vyhovovať. Dalo by sa dokonca povedať, že v každom emocionálnom pohľade, citovom dialógu či reakcií neovládateľného naturalizmu sa prostredníctvom rozprávania dostávame k jednej veľkej metafore. Takisto zasadenie do 19.teho storočia je vizuálne vierohodné, kamerové šero a tajomno lásky v ňom vynikne takým spôsobom, ako by ste boli tou atmosférou nasiaknutý až po uši. Krásne opisy, krásna hĺbka obrazu, krásna tragika. Uhladená a dlhá stopáž vôbec nevadí, priam naopak. (11.11.2015)

Veľkolepá oslava romantizmu, ktorú sa oplatilo reštaurovať. Zaujímavý príbeh, zaujímaví herci, množstvo baletných a pantomimických vystúpení, dokonca aj český dabing z rodu tých vydarenejších. Tak potom prečo iba tri hviezdičky? Je to nenormálne dlhý film. U niektorých filmov ich dĺžku nevnímam, u tohto áno. Tak ako v hudbe neobľubujem operu a jazz, tak v divadle neobľubujem balet a pantomímu. Takže to, že v tomto príbehu sa nedalo vyhnúť pantomíme je vysvetlením, prečo nemôžem pre subjektívne dôvody dať viac hviezdičiek. (26.10.2018)

(1001) -"Paříž je příliš malá pro takové milence, jako jsme my dva." Kdo by to řekl, že upadnu do lásky jen tak zničehož nic a proti své vůli, ačkoliv básníci by myslím řekli, že jinak to nejde. Už několikrát jsem v rozhovorech četla, jak moji oblíbení tvůrci citují tento film jako ten, který jim způsobil lásku k (dramatickému) umění, a okamžitě jsem pochopila, co tím mysleli. Kdo by čekal takovéhle věci ve filmu z roku 1945, respektive proč se někdo namáhá s obdivováním Casablancy, když by mohl obdivovat tohle! V poslední době jsem si hodně stěžovala na bezmyšlenkové používání dialogu ve filmech a Děti století mi nabídly lék z té mizérie. Občas mají slova opačný význam k celkovému smyslu promluvy, občas popisují přesně to, co mají, občas se opakují a plynutí filmového i fikčního času jim dodává jiný význam. Dohromady je to blaho pro moji hlavu. ♥ -"Ztichni, neslyšíme přes tebe pantomimu!" (16.06.2015)

Málo platné - takové bývají ... osudové ženy. Projdou kolem vás jakoby nic, jediným pohledem vám vyrvou srdce z těla - a vůbec nic vám za to nenabídnou. A když se vrátí ... POKUD se vůbec někdy vrátí, seberou vaší duši i těžce vybojovaný klid. Jsou sošně krásné, přiměřeně rozmarné, zcela nezodpovědné, nekonečně sobecké ... a vůbec si to neuvědomují. To ONY jsou přece oběťmi, trpí stejně ... ba co dím - trpí neporovnatelně VÍC než vy ... a dělají co mohou, takže nemáte právo jim cokoli vyčítat. Zdánlivě banální, leč převelice přitažlivá zápletka je skvěle rozehraná, vybroušené, lehce plynoucí dialogy jen podtrhují její půvab ... a najednou je konec a utrum a šmitec - a vy si připadáte dílem zaskočení a dílem podvedení. Chtěli jste přece zjistit, co bude dál - co bude s NIMI ... s těmi, kdo zůstali bezradně stát na scéně velkého divadla, které píše sám život. Ten život, který je někdy podařenou komedií, jindy pokleslou fraškou ... a častokrát tím největším dramatem - a tragédií hodnou nesmrtelného Shakespeara. Ano, co s nimi bude - teď, když musí jít a posbírat všechny ostré střepy svých rozbitých životů. Co se dá dělat - zdá se, že už se to nedozvíte - navzdory tomu, že každý správný divadelní kus by měl rámovat jak prolog, tak i epilog. (12.06.2015)