Captain America: Občianska vojna

Jedna z nejlepších marvelovek, ne-li ta úplně nejlepší. Trailery naštěstí nevyzradily vše, takže děj Občanské války je překvapivý, ať už předlohu znáte nebo ne, a přitom není ani trochu přeplácaný a navíc od začátku do konce plyne tak přirozeně, ani stopa po nějaké křeči... Zkrátka úplný opak (prvních i druhých) Avengers. Působivé tiché konverzační scény jako ze Singerových X-Men se střídají s akcí jako od Paula Greengrasse, vtipy nejsou nutnost, ale vítané koření, co má být dramatické a osudové, to takové je, a když dojde na emoce, je to stoprocentně dojemné a směšné ani trochu. Nové postavy mezi ty známé zapadají naprosto přirozeně (sympatický Spider-Man), Henry Jackman na rozdíl od minulého Captaina složil vážně poslouchatelnou hudbu a konečně někoho napadlo, že v epickém závěru filmu nemusí záplava digitálních triků ničit velkoměsta, aby se divákům svírala hrdla.___P.S. Až teď jsem si uvědomil, co všechno vlastně schází filmu Batman vs Superman, který má mimochodem velmi podobnou zápletku, ovšem podává ji prostě hůře. (05.05.2016)

Marvel naplnil klonovací zařízení na hrdiny a pak spustil generátor jednolitosti. Když se ti dávno vyprofilovaní hrdinové první hodinku slovně oťukávají, aby zjistili, jak moc jim voní diplomacie namísto svaloviny, nějak to skousnete, byť jejich pohnutky známe a tušíme, jak a proč se rozhodnou. Jenže akce na lipském letišti dokonale definuje to, co je na MCU špatně. Hrdinové, kteří až donedávna stáli při sobě, se najednou mají vydat vstříc razantní nakládačce a… a nic. Kde je osobní drama, když si mezi pěstními údery stíhají říct, že i tak jsou přátelé? Jakýkoliv tah je předvídatelný, každá akce odhadnutelná. Druhou šanci ve stejném duchu pak promarní i sibiřská anabáze. Jistě, v jednotlivostech – dílčí akční momenty, byť žádný z nich nedosahuje nástupu Winter Soldiera z minula, Black Panther, bourneovský feeling první poloviny – silné a dokazující, že Russovci to mají srovnané, ale jako celek absolutně ubíjející, nepřekvapující a za pár dní nezapamatovatelné. A vzhledem k výdělkům bez nutnosti cokoliv následující léta měnit. (05.05.2016)

Lehké prozívání první čtvrtiny, kdy se vlastně jen trochu nevěrohodně (mučení ve dřezu mě fakt rozesmálo) buduje nevýrazná anti-dušínovská bububu zápletka, je záhy nahrazeno zatím zdaleka nejspanilejší akcí v marvelovských filmech. Od SWAT vs. Bucky jedna velká, dlouhá akční horská dráha plná super nápadů a líbivé choreografie. Letiště s (nejen) brutálně nahláškovaným Spideym mě nadchlo jako dlouho nic. Druhá projekce povinností! (05.05.2016)

"To je za ten barák, cos mi hodil do ksichtu." Avengeři tentokrát nastoupili v lehce pozměněné sestavě a na trávníku to bylo hned znát. Zejména proto, že místo soupeře se dostavil pouze rozhodčí a tak se musel jindy spojenecký tým rozdělit na dvě mužstva. Aby se lépe rozeznali, tak se mazaně rozdělili na Pestrobarevné a Pestrobarevné, takže zápas mohl začít. Koukat se na něj celkem dalo, zejména první půle byla ve slovním provokování solidní, ale pak došlo na nepotrestaná porušení pravidel. Třeba nepovolená výstroj nechala evidentně podjatého sudího Helmuta naprosto v klidu, ale nepískal ani úder křídlem, podražení vláknem či házení víkem od popelnice. V jednu chvíli jsem si dokonce myslel, že to snad ani nebyl fotbal, ale tak nějak mě nenapadá, co by to vlastně mohlo být jiného. Takže nejlepšími hráči svých mužstev vyhlašuju Ant-mana a Spidermana, kteří vyhrávají pobyt v celách s výhledem na všechny světové strany. (02.02.2017)