Réžia:
John BadhamKamera:
Gilbert TaylorHudba:
John WilliamsHrajú:
Frank Langella, Laurence Olivier, Donald Pleasence, Kate Nelligan, Trevor Eve, Sylvester McCoy, Tony Haygarth, Janine Duvitski, Peter Wallis, Ted Carroll (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Spracovanie kultového hororového románu Brama Stokera. Pri anglickom Whitby stroskotá škuner a jediným, kto prežije, je transylvánsky gróf Dracula. Gróf Dracula prišiel s veľkým množstvom transylvánskej pôdy, aby sa usadil v opátstve v Carfaxe. Spriatelí sa s doktorom Sewardom, ktorý vedie miestny blázninec, s jeho dcérou Lucy, jej priateľkou Minou a Lucyiným snúbencom Jonathanom Harkerom. Krátko nato však Mina zomiera na veľkú stratu krvi... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (106)
V tomto prípade nebude problém nebrať do úvahy, že tvorcovia dejovú líniu prekopali ako krtko záhradu. To čo robí tento film skvostným, je jeho spektakulárna výtvarná stránka. A priznajme si, vo väčšine prípadoch práve tento aspekt, je to hlavné v hororovom žánri. Mínusové body, tu ale zbierajú herci, ktorý sú buď nevýrazní ( Langella ), nesympatickí ( Eve ), alebo nevhodne obsadení ( Olivier ). Pre hororového fanúšika, to určite nebude strata času. ()
Mně osobně se tato adaptace líbila mnohem a mnohem více než silně přeceněná (a nesmírně nudná a hloupá) Coppolova. Upřímně z adaptací, které jsem viděl, považuji tuhle za nejlepší (překvapivě spolu se starou televizní českou), a to přesto, že je velmi volná. Má skvělou ponurou dobovou atmosféru, pěkné výtvarné zpracování, dobré herce, charismatického Drákulu pojatého jako skutečného neprvoplánového charmeura a několik (ne)pěkných momentů (třeba Mína v podzemních chodbách). Update 22.8.2016: Při repete u kamaráda na velkém plátně jsem si uvědomil, jak dobře ten film ve velkém vypadá. Lokace, počasí, spousty detailů v obraze, práce s kamerou, vyloženě esteticky podaná scéna mezi Drákulou a Lucy. ()
Badhamův Drákula doplácí kromě příliš pietního zpracování na své stáří. Je to s ním jako s autem. Padesát a více let staý vehikl bude už navždy ceněným veteránem, zatímco dvacet let starý auťák je bezcenný vrak. Pro filmové fanoušky zhýčkané možnostmi moderních trikových technologií obsahuje Drakula příliš málo efektů a pro milovníky klasiky ještě není dost starý na to, aby se stal objektem adorace. Režisér Badham pojal svého Drákulu spíš jako romantický milostný střet v hororových kulisách. Jeho hrabě je spíš takový floutek a vášnivý milovník, který svým obětem ubližuje jen jakoby mimochodem a někdy vlastně nerad. Tím ovšem svého zlosyna Badham zlidštil, není to zkrátka takový děsivý netvor, vlastně spíš tragická postava. Romantizujícímu pojetí odpovídá výběr exteriérů i (dobrých) hudebních motivů. Režijně je to pojaté jako artová záležitost, tím se ovšem Badham vzdal lákavých možností využít prvků "pokleslé" erotiky - milostné scény jsou snímané přes červený filtr. Herecky slušně a zajímavě obsazené, Franku Langellovy nicméně chybí větší dávka záporného charisma. Celkový dojem 65 %. ()
Film jsem viděl poprvé v 80.letech, a tak mé hodnocení je velmi dobré. Jediné negativum - pro mě - postavu Draculy jsem si příliš spojil s Ch.Lee - jeho uhrančivýma, krví podlitýma očima, ostrými špičáky a majestátní postavou ( jasně tajemnost v sobě skrýval především B.Lugosi, ale ten byl skutečným upírem, že.....dobře, nebyl, ale na sklonku života si to myslel). F.Langella se mi zdál takový obyčejný, nedémonický ( i když se snažil), že kdyby mi v noci vstoupil do pokoje, moc by mě nevyděsil...nejspíš. Prostě upír neupír. Zato L.Olivier a D.Pleasence jsou páni herci, těžko jim cokoliv vytknout! Celkově se mi líbila tajemná atmosféra filmu, Dracula přicházející v mlze, měnící se v netopýra a scény s Lucy. A film se nevyhýbá ani krvavým efektům, což přidává snímku na syrovosti. Tehdy příjemné překvapení, nyní ( i přes Coppolovu laťku) stále dobrý film. Závěrem: Coppolův film vykradl hudbu z tohoto filmu ( od J.Williamse). ()
Pokusím se na chvíli oprostit od faktu, že nadevše zbožňuji Coppolovu verzi z roku 1992 a to po všech stránkách - herecké, hudbě, výpravě a efektů. Jako předloha posloužila nikoli verze románová, ale divadelní zpracování, ze kterého se ostatně odvíjela už verze s Lugosim (kterou rovněž nemusím, konverzačka, do které odpudivý Maďar háže ksichty). Zcela odpadá dění na Draculově hradě (ty tři upírky fakt můžu, jejich absence znamená body dolů:) a začíná se rovnou na lodi, na které hrabě pluje do Anglie (a mimochodem úvodních pár minut jsem viděl jako dítě a to vstávání z rakve na mně docela zapůsobilo). Langella nám poté představuje svého Draculu jako takový spíše salonní typ a na jeho vzhled a chování je třeba si chvíli zvykat (a jeho způsob hypnózy pomocí gest stojí za to). Obrácené role Miny a Lucy působí jako vhodný moment pro procvičení svalů pohybující obočím, Pleasance mi přišel divný, Olivier taky a zrychlený konec, ke kterému dochází už na lodi a nikoliv na hradě, taky moc nepotěší. Pravdou je, že maskování proměněné holčiny se docela povedlo. Finální verdikt: Verze z roku 1992 zůstává i nadále králem draculovských filmů a mou srdcovkou. ()
Galéria (37)
Fotka © Cinema International Corporation (CIC)
![Drakula - Fotosky](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/206/159206324_1e901f.jpg)
Reklama