Jigsaw

Saw série pro mě skončila po 2. dílu, který byl ještě docela logický, ale hlavně měl dobré postavy a byl napínavý jak sviňa. Tohle je jen další přeplácané, nesmyslné, předimenzované a celkově trapné pokračování jednoho kultu, který si mě kdysi získal. Vlastně ani nevím, proč dávám 1 hvězdičku...možná ze sentimentu...nevím... (15.03.2018)

Nie som veľký fanúšik série, no v rámci častí, ktoré som už videl to nebolo najhoršie. Samozrejme ale na prvú časť sa to nechytá. V podstate za najväčší klad snímku a vlastne i celej série považujem, že jednotlivé diely stále dokážu priniesť nové a nové rafinované spôsoby zabitia, čo je pochopiteľne zároveň pre diváka i to najatraktívnejšie. No keby sme sa mali baviť len o príbehu a pánkovi Jigsawovi, tak to je veľká slabota. Našťastie núdza o napínavé chvíľky tu nie je. Lepší priemer. 65/100 (16.01.2018)

Moja krvavá púť skončila u SAW 3, pretože veľká nekvalita ma odradila od ďalšej ždímačky. A že ich ešte bolo. Uplynulo teda viac ako 10 rokov od mojej poslednej skúsenosti, zároveň v rámci príbehového času viac ako 10 rokov od smrti muža menom Jigsaw. A tak som sa rozhodol toto neguľaté výročie osláviť štýlovo. Pozrel som si nepriznaný reštart série, prequel a sequel v jednom, či ako to nazvať. A urobil som dobre. Dostal som neblbý príbeh plný všetkého, čím prvý SAW očaril svet. Všetko v tej správnej podobne a s tým správnym dávkovaním. Na moje prekvapenie musím konštatovať, že JIGSAW je po prvom SAW najlepším dielom série (čo sa teda týka mnou videných, ale nepredpokladám, že by 4, 5, 6, 7 mali/mohli nejako zásadne miešať karty). (27.03.2020)

S předchozími díly nemám v podstatě žádnou zkušenost, ale dalo by se říct, že tuším, o co v nich jde. Jigsaw překvapivě funguje po stránce brutality i vyšetřování. V průběhu nějaké tipy na pachatele máte, ale díky stylu vyprávění si nemůžete být až do samotného konce ničím jistí. Jsem proto vesměs spokojen a nemám nejmenší problém jít na 4 hvězdy. (28.10.2017)

Fanoušek Nadace od Isaaca Asimova plesá blahem, předpověď všeho je totiž možná! Série Saw už po osmé na diváka vytahuje svou konstrukci třetího Newtonova zákona a zasazuje své hrdiny do světa předem připravených pozic. Pozornější Asimovův čtenář by si možná povšiml několika moc nesrovnalostí onoho zdánlivě puntičkářsky připraveného konstruktu založeného na etologii lidského jedince, nicméně na výsledek to v takto rozbujelé filmové sérii nemůže mít příliš velký vliv. V případě téhle mnohočetné monstrozity, jakou bezpochyby „pilkovaná“ je, se nelze vyhnout srovnání s podobnými rakovinnými počiny filmové historie. Za báječný příklad může posloužit třeba neverending story o mém milovaném Jasonu Voorheesovi. Ten už se vrátil dokonce dvanáctkrát, počítáme-li v to i kočkování s Freddym Kruegerem, a pokaždé to bylo především to samé. A nejinak je tomu i zde, osmý zářez prostě splývá se všemi ostatními v jeden obrovský nádor, který stravuje další a další tkáň jen za účelem svého bujení. Vzhledem k tomu, že se počítám k nemnoha zastáncům pokleslé recyklace a ždímání hadrů, byl jsem spokojen. Tři hvězdy by byly tak akorát, ale za nádherný exemplář rozvíjejícího se květnatce Archerova v závěru, přihazuji ještě jednu. (21.01.2018)