Late Phases

Slepá zuřivost 2: Soumrak vlkodlaků.. Fanoušci hororů z toho asi nebudou výt na měsíc, ale to bude možná tím, že Late Phases zase až tak hororem úplně nejsou. Spíše černohumorné drama o vyděděnosti stáří (potažmo válečných veteránů), co si cílevědomě chystá půdu pro závěrečných dvacet minut poctivého oldschoolového gore. Navíc, esem v rukávu Bogliana je charisma Nicka Damiciho. Jakýsi kompilát Newmana, Krobota a zestárlého Toma Hardyho, co si svou vlídnou tvář nechal zalehnout zápasníkem sumo jménem Zahořklost a po okolí chodí s rýčem místo slepecké hole. Jeho postava dodává lykantropímu Od úplňku do úplňku parádní lidský rozměr.. (08.04.2015)

Vskutku - na prvním místě především drama osleplého veterána, kterého přiváží syn do odlehlé uzavřené čtvrti plné starých lidí na dožití. Když přijde o svého psa a zjistí, že podobné útoky se opakují každý měsíc, rozhodne se vzít spravedlnost do svých rukou. Ba co víc, rozhodne se zemřít tak, jak se na vojáka patří... Raději bych si dal čistokrevnou vlkodlačí žánrovku, jenže jich moc není. Sympatické je, že tvůrci vsadili na mechanické efekty a masky (v přepixelované době to vždy ocením). Horší je, že vlkodlaci moc hrůzy nenaženou. Gore efekty vcelku jdou - vytrhané vnitřnosti, kusy masa z rukou i krku, efektní rozstřely a další. Poslední čtvrtina filmu je pěkně našlápnutá a z dramatu se stává horror. Příznivci klasického vlkodlačího horroru si ale nejspíš film moc neužijí... (08.04.2015)

Od Late Phases jsem si sliboval víc, když jsem si četl obsah o slepém veteránovi, který se rozhodne postavit vlkodlakům, nicméně film mě trochu zklamal. Přišel mi zbytečně upovídaný a vyjma prvního útoku a závěru i celkem okleštěný od akce. Líbilo se mi, že tvůrci při vizuálu vlkodlaků nesázeli na CGI efekty, nýbrž použili kostýmy a makeup, takže monstra vypadala celkem reálně, byť neohrabaně. S hlavním hrdinou Ambrosem jsem měl však celkem problém sympatizovat - jeho osud mi byl vesměs jedno. Kdyby člověk vynechal hororovou stránku, jednalo by se stále o vcelku plytké rodinné drama. (22.10.2020)

Prvý sólový film, ktorý šikovný argentínsky režisér A. G. Bogliano natočil v americkej produkcii a opäť bez účasti svojho súpútnika, staršieho brata Ramira. Bogliano opäť nesklamal, ono do werewolf horroru sa nepustí hocikto - je to svojský subžáner, v ktorom môže filmár veľmi ľahko pohorieť, no on sa s tým popasoval skvele a potvrdil svoju remeselnú zručnosť. Podobne ako mnoho iných užívateľov csfd mám určité výhrady k maskám - trochu mi pripomínali tie z The Howling, hoci tam boli "veľkouchí" vlkodlaci predsa len desivejší než tí z Late Phases, ktorí miestami pôsobili až humorne. Fakt neviem posúdiť či v tom bol alebo nebol zámer tvorcov a istý pokus o odľahčenie, koniec koncom ak je niekto stará, vyšklebená držka v ľudskej podobe, prečo by mal vyzerať inak po premene na vlkodlaka? (22.04.2017)

Hodně bizarní mix vlkodlačího hororu a dramatu o stárnutí a vyrovnávání se s minulostí. Mít to áčkové hollywoodské tvůrce a rozpočet, mohlo by jít o zásadní multižánrovku, takhle se spíše přešlapuje na místě a kvůli nedomrlým maskám nevzbuzují záporáci žádnou velkou hrůzu. Ale dá se u toho v pohodě vydržet, protože koncept měsíční přípravy na další vlkodlačí útok je neokoukaný a zajímavý a Nick Damici vtisknul své postavě drsného morouse neopakovatelné charisma. Pro jednou za slabší 3*. (22.10.2019)