Stanice Soul
Seoulyeok
Seoul Station
Obsahy(1)
Na vlakovej stanici sa objavuje starší bezdomovec s krvavou ranou na krku. Zatiaľ čo stráca vedomie, ďalší bezdomovec sa snaží zohnať pomoc. V meste, kde sa každý stará iba sám o seba, je to však takmer nemožné. Nastáva noc chaosu, zúfalstva a strachu, kde sa z ľudí stávajú chodiace mŕtvoly bažiace po životoch okoloidúcich. Sekcia Prísľuby z východu tento rok ponúkne na kórejské pomery netradičný vstup do subžánru zombie. Ozvláštnením je aj samotné uchopenie tematiky prostredníctvom dvoch filmov, kde jeden (Stanica Soul) je animovaný a zaoberá sa zombie nákazou v samotnom jej epicentre, a druhý, hraný film Vlak do Pusanu, sa ako voľné pokračovanie sústreďuje na rozšírenie nákazy do celej krajiny. Dva filmy a jeden spoločný režisér, ktorý zvolený žáner využil aj ako metaforu pálčivých sociálnych problémov v krajine pôvodu. Konkrétne v Stanici Soul slúžia zombie aj ako metafora odcudzenia v konzumnej spoločnosti a inštitucionálnej byrokracie. (Art Film Fest)
(viac)Videá (1)
Recenzie (17)
Animace a obecně grafická stránka filmu „Stanice Soul“ je prvek, který nemusí sednout každému divákovi, ale zároveň je to stránka, která zaujme. A co si budeme povídat, animace byla zvolena tak, aby ani tímto způsobem nedošlo k žádnému zjemnění. Film je pořád drsný a jsou zde scény, z kterých bude mrazit. Ne, není to nic převratného v zombie žánru, ale je to zajímavá cesta. ()
Zábavné a nesúce sa v tradičnom štýle Sang-ho Yeonhovho štýlu. Postavy sú hlúpe, alebo neznesiteľné. Hádam okrem bezdomovca. Ten bol v pohode. Celá situácia so zombie apokalypsou je tu chytená za správny koniec. Aj napriek tomu, že sa jedná o animovaný film, tak tu funguje napätie a celé sa to nesie v silne atmosférickom prevedení. Podobne ako predchádzajúci režisérov film The Fake. Jasné, má to svoje chybičky, ale prekvapivo tie finálne zvraty fungujú. Má to značný presah, hoci v animovanom prevedení si prvýkrát uvedomujem ako je kórejština strašne ubrblaný jazyk. Presah je samozrejme v tom, že to vôbec o Zombie nákaze nie je. Či? ()
Neumírej, doprdele! Dlužíš mi prachy! Socky v socce. Povedený návrat k zombiím jako metafoře odcizení z konzumu, plus propracovaná ilustrace institucionálního zla a nebezpečné nerovnosti. Hye-sun a Ki-woong zápolí o přežití na hranici kuplířství a prostituce, jiní marně shánějí pro své blízké základní ošetření, to vše v podhoubí zářivého luxusu pro nemnoho vyvolených. Jestliže Romerovy sůvy se bez duše potácely obchoďákem, reakce nešťastníků ze stanice Soul jsou prudší. Jak zápas o přežití přituhuje, nevyhnutelně se ukazuje, že stát se nelítostnou zombie je vlastně logická odpověď. Kdybych se měl kam vrátit, nikdy bych nebyl ve stanici Soul. ()
V tomto filme sú korejci zobrazení ako národ ktorí len frfle, pohŕda každým navzájom a nikto nikoho nepočúva. Akože srsly? ešteže train to busan bol reálnejši. Uz by som si niekedy rád pozrel aj film kde ľudia žijú v súčasnosti a o zombie už počuli. Takto každý ďalší film začína s tým že nikto nikdy také ani nepočul zo žiadneho hororu kde ti filmoví ľudia žijú? 🙂 ()
Mám rád objevování neznámých filmů a různých koutů filmu. Animovaný zombie horor rozhodně není běžný jev, a po Stanici Soul bych si tipl, že ještě nějakou dobu ani nebude. Od začátku mě příběh nebavil, moc se vlekl a i když přišla na scénu zombie apokalypsa, doufal jsem v trochu lepší scény, než stále dokonala trvající úprk nočním Soulem. A tu hlavní hrdinku bych těm potvorám předhodil po půl hodině, to její vřískání mi příšerně vadilo. ()
Galéria (19)
Fotka © N.E.W.
Zaujímavosti (1)
- Ve filmu je několik scén, ve kterých chybí lidem obličeje. Například v 66., 67., 72. nebo 75. minutě. (Duoscop)
Reklama