Réžia:
René ClairScenár:
René ClairKamera:
Michel KelberHudba:
Roman VladHrajú:
Michel Simon, Gérard Philipe, Nicole Besnard, Simone Valère, Carlo Ninchi, Raymond Cordy, Tullio Carminati, Paolo Stoppa, Gaston Modot, Armand SalacrouObsahy(1)
Francouzská filmová fantastická komedie René Claira na faustovský motiv. Historie profesora Fausta a jeho omládnutí dílem ďáblovým, známá z Goethova nejslavnějšího díla, nabývá zde nové formy, plné jemného francouzského humoru. Autoři filmu reagovali v tomto díle na mírové hnutí, neboť film je odmítnutím válek a zneužití atomové energie. (Filmový přehled)
(viac)Videá (1)
Recenzie (50)
Tenhle film je podle mě sladkou prohrou. Je elegantní, s výbornou hudbou a kamerou, herci jsou okouzlující - ano, samozřejmě, v čele s Gérardem Philipem, ale ani ostatní nezapadnou. Herecky až ohromující je Gérard Philip a jeho stařecké pohyby v mladém těle, stejně jako starý, nemocný a unavený Michel Simon a jeho proměna ve vitálního chlapíka s ďábelskou jiskrou. Převyprávění faustovského příběhu je křišťálově jednoduché, ale proč ne, je to pohádka a takové můžou být i naivní. Jenomže je to příliš upovídané, příliš polopatistické. Navíc postava Fausta se hlavně ke konci, kterým vše graduje, ztrácí a hlavní hrdinkou se tak stává Markétka. Faust je v tomhle podání nehrdinská postava, která se nechá spíš Ďáblem vláčet, než by se mu výrazněji vzpouzela. /12. 9. 13./ ()
Ďáblova krása se v 80. letech několikrát objevila na čt dvojce jako zástupce staré francouzské kinematografie a pokaždé to pro mě znamenalo filmový svátek. Tahle faustovská komedie má v sobě prostě švih a eleganci. Clair jí dodal svižnost a duchaplné dialogy. Michel Simon byl dokonalým, charizmatickým ďáblem a Gérard Philipe neuvěřitelně sympatickým Faustem, takže jsem jim pokaždé odpustil i ten happy end...Celkový dojem 80 %. ()
Variace na Fausta, v níž zůstává filozofický duch (problém zneužití vědy i peněz, vítězství lásky nad vším ostatním, rozpor mládí a zkušenosti etc.), podaný s klasickou clairovskou lehkostí, která dokáže pendlovat mezi zámeckou noblesou, cikánskými kočovníky i bohémskou hospodou (Gerard Philipe je tu nádherně villonovský). Druhý suverén filmu - Michel Simon - musel hodně dát Janu Werichovi, nevěřím, že jeho práci neznal (při sledování dabingu z konce 60. let mě jen mrzí, že ho místo Jiřího Brudera, slušného však, nedaboval Jan Pivec). ()
Veľmi príjemná klasická moralitka s dvoma francúzskymi legendárnymi hereckými elitami od legendárneho režiséra. Môžeme mu vyčítať príklon k širšiemu diváckemu vkusu, ale asi bol kedysi široký divácky vkus niekde inde, ako dnes. Clair však nehrá tak úplne priamočiaru hru, občas sa môžete strácať v tom, čo je sen, čo skutočnosť a čo sa reálne odohralo, alebo odohraje. Antagonista: Mephisto je samozrejme zaujímavejší, ako protagonista Faust a je zaujímavé, že práve ako Faust je Mephisto tým, kto ťahá film. Áno, postavy budú viackrát meniť svoju vizáž a tak môžeme Clairovu hru s divákom brať ako malý diabolský trik. SPOILER: Mephisto je ale tak trochu blbeček a trochu mám preto problém so záverom, kde práve vďaka tomu Faust víťazí a nakoniec vlastne urobil dobre, že tú zmluvu podpísal. ()
----- "A jestli odmítnu ?" ----- "Pak se připrav, že budeš trpět. Pravé peklo je totiž zde na Zemi - ať je to bída, opuštěnost nebo lidská zloba." ----- O tom, co dokáže jediný podpis ... psaný vlastní krví - jak jinak. Pozoruhodný - a hluboce lidský příběh profesora Fausta je inovovaný s lehkostí a vizionářstvím, které bych zrovna tady nehledala. S neobyčejnou jistotou a samozřejmostí kráčí po sotva znatelné linii, která by měla oddělovat ideál štěstí, který nosí v srdci člověk ... od toho, který nabízí Ďábel. Přitom s maličko provokativním, leč nikoli přehnaně zlomyslným úsměškem připomíná starou známou pravdu, že člověk a Ďábel mnohdy jedno jsou - ba co víc, že "samo peklo není tak kruté jako ulice". Dalo by se říct, že zápletka má pochopení ... pro člověka - a dost možná i pro Ďábla, který vždycky bude stát po jeho boku a nikdy se nepřestane snažit ovlivnit každé jeho rozhodnutí. ()
Reklama