Na lane

Velký zážitek a velké emoce ze skvělého filmu. Potenciál 3D je zde využit zcela mistrně (film s takovým námětem si o to vyloženě říká, natočen byl ovšem ve 2D a do formátu 3D ho převedli až odborníci ze společnosti Legend3D) - dokonalejší iluzi prostoru jsem zatím v IMAXu nezažil, všechny scény s překonáváním lana mezi oběma věžemi jsou prostě něco neuvěřitelného, zmítá mnou závrať z výšky 110 pater ještě teď, když si na to vzpomenu (více než 300 trikových záběrů pro tento film vzniklo v pražském postprodukčním studiu UPP, jako např. scéna přechodu po laně mezi věžemi katedrály Notre Dame; na filmu pracovalo kolem 90 grafiků déle než půl roku). Skvělý dojem umocňuje perfektní hudba, skvělá kamera (která ráda využívá dlouhé, švenkující záběry, namísto krátkých a rychlých střihů; průměrný film má obvykle 2000 i více jednotlivých záběrů, v tomto snímku je jich ale jenom 826) a výborné obsazení (excelentní Joseph Gordon-Levitt se učil chodit po provaze přímo od samotného Philippa Petita, který mu svoje zkušenosti předával během intenzivního soukromého kurzu po dobu 8 dnů, od 9 od rána do 5 do odpoledne; role Petita od Gordona-Lewitta navíc vyžadovala zvládnutí dialogů ve francouzštině a velké množství anglických dialogů musel přednést s Petitovým silným pařížským přízvukem - Gordon-Levitt kvůli tomu spolupracoval s učiteli francouzštiny a učiteli výslovnosti a k dipozici měl rovněž své frankofonní herecké kolegy, kteří mu pomáhali; ostatní herci jsou rovněž skvělí - speciální zmínku zaslouží velmi dobrá Charlotte Le Bon - pro mě moc příjemný herecký objev; snad jen škoda, že postava, kterou ztvárnil Ben Kingsley, neměla více prostoru). Navzdory předem známému konci je to film neobyčejně napínavý, vzrušující a vyloženě dechberoucí - seděl jsem před plátnem v němém úžasu s otevřenou pusou a pociťoval nejhlubší respekt k tomu, co ten chlapík předvedl. Samotný závěr potom vyloženě vhání slzy do očí. The Walk je působivým filmovým holdem Paříži a New Yorku 70. let a dvěma věžím WTC ("Obě věže ve filmu zcela jednoznačně fungují jako další z postav", pronesl Zemeckis), který za sebe doporučuji všemi deseti. P. S. Shodou okolností se mi před časem dostal do ruky výborný román Co svět světem stojí (autor Colum McCann), který se podobně jako Zemeckisův film také věnuje onomu husarskému kousku (pro nějž se vžilo označení "umělecký zločin století") Philippa Petita z r. 1974, jen z trochu jiného pohledu - pokud vás toto téma chytlo, knihu mohu též vřele doporučit. Existuje rovněž Oscarem ověnčený dokumentární film z r. 2008. (29.09.2015)

"Chci mezi věže Světového obchodního centra napnout lano a přejít po něm." Celníkům se má říkat pravda a Philippe si tím získal moje sympatie. Jeho kousky na laně se mi moc líbily, pantomimický rozhovor s Annie byl dokonalý a taky se musím přiznat, že jsem si nikdy neuvědomil, jakým problémem může být natáhnutí špagátu mezi dva baráky. Takže se dá napsat, že jsem byl vlastně s filmem spokojen, ale ona to není úplně pravda. Je totiž těžké být napnutý, když vím, že se to povedlo a ještě o něco horší je skutečnost, že jsem si hned po zhlédnutí tohoto snímku nezačal natahovat na zahradě lano mezi dva stromy. Tento pocit to ve mně určitě mělo vyvolat, ale nic takového se nestalo. (01.03.2016)

Pocta padlému monumentu. Další Zemeckisův majstrštyk se skvělým příběhem, úchvatnými triky a mocně bijícím srdcem. Gordon-Levittův Petit neskutečným způsobem nabudí do života. Vypráví, popisuje a ani na vteřinu nenudí. Digifest, jistě, přeamerikanizované, jistě, ale pokud vše tak dokonale slouží příběhu, je mi to šumák. Dovolte, abych se představil, jmenuji se Philippe Petit a jsem provazochodec. (14.10.2015)

Nebýt krátké účasti Bena Kingsleyho jednalo by se o film jednoho herce. Gordon-Levitt po několikáté předvádí suveréní vypravěčský výkon a Robert Zemeckis měl v jeho volbě šťastnou ruku podobně jako kdysi v Tomu Hanksovi. Dopředu jsem si o provazolezci nepřečetl vůbec nic a tak jsem byl zdravně napnutý jak celá závěrečná chůze vlastně dopadne. Jsem moc rád že je Robert zase zpátky ve formě tak jako v minulosti. Jeho animovaná tvorba mohla být sebezajímavější, ale hraný film je hraný film. Mě The Walk rozhodně potěšilo. 80% (19.10.2015)

Při sledování Rivalů je úplně jedno s jakou postavou sympatizujete, jelikož chápete u obou dvou jejich postoje, názory, motivace, jen každý jde jinou cestou. U Muže na laně nesympatizujete s nikým, resp. nechápete motivace hlavní, ani vedlejších postav (přičemž se nabízí srovnání právě pro silnou vůli hrdinů dokázat "něco" za každou cenu). Tudíž se do nich divák nedokáže dostat a jsou pro něj naprosto ploché a bez zájmu. Koncepcí filmu a lacinými výrazovými prostředky (na dnešní dobu) zůstal Zemeckis zaseknutý někde 20 let zpátky, jenže nepochopil, že doba jde neúprosně kupředu a těhle pokusů už tady bylo mraky. Leč pochopitelně v méně vizuálně vytříbeném podání. Tolik nevyužitého hereckého potenciálu (Levitt, Kingsley), tolik zbytečně okatých scénáristických berliček a nedotažeností - největší zklámání áčkového Hollywoodu letošního roku. Forrest Gump byl od srdce. Tohle je pro amíky sice možná akorát tak do srdce, ale pro normálně smýšlejícího rácio diváka je to jen přehlídka mistrů na efekty. Jinak je to snůška keců, zbytečných slz a patosu. (10.10.2015)