Na lane

Atmosférou jsem si přišel jak ve filmu Hugo a jeho velký objev od neméně uznávaného režiséra Martina Scorseseho. Vlastně mi celej ten film při jeho sledování bylo nesmírně hezky a to i přesto, že jsem věděl, že to není úplně špice par excellence. Na druhou stranu si myslím, že z toho příběhu Robert Zemeckis vymáčknul absolutní maximum. V podstatě všichni víme, jak to dopadne, ale stejně tak jsem se nemohl zbavit napětí, které ve mně ke konci parádně houstlo. Do toho naprosto perfektní Joseph Gordon-Levitt, který evidentně nadrtil jak francouzský pařížský slang, tak chůzi po provaze, aby nás všechny udivil maximálním hereckým výkonem. To ale stále neměl ani zdaleka na Bena Kingsleye, který zde, evidentně dle narážky samotného Phillipa, zahrál českého emigranta Rudolfa a charisma by mohl rozdávat pro zbytek hereckého osazenstva. O to víc mě mrzí, že tu měl tak strašně málo scén, kde by se mohl trošku víc předvést. Co naplat, film byl přeci jen o trošku jiné postavě historie provazolezectví a ta si nemohla vysloužit lepší film než je právě tento. A jsem docela i rád, že Joseph nešetřil pro Phillipa Petita arogancí. Normální člověk by tohle asi nikdy nedokázal... (07.10.2015)

Po finále PBS NY a story tady toho francouzskýho cvoka jsem teprve měl impulz a chuť k projekci. První hodinka je možná až moc natažená (neopodstatněně), ale jakmile dojde na "operaci", je tu dost napětí, strachu z výšek i krásných výhledů na retro Manhattan v prvotřídní digitální realitě. Nemám sice žádnou slabost pro cirkusácký píčovinky, ale podobný čin obdivuju a stejně jako kdysi Philippe Petit vdechl život nepopulárním chladným mrakodrapům (jak jsem je viděl i já), tak si je skrz něj konečně, byť posmrtně, snad i oblíbím. A sranda - dneska je běžný guerillově viset, hopsat a dělat selfies různě po střechách výškových budov, ale na tohle jsou všechny ty Instagramy krátký. Pěkně zfilmovaná šílenost, s přesným Levittem. (18.07.2017)

Zábavně hravá feel good záležitost, jejíž hrdina mi byl - i díky výkonu Gordon-Levitta - sympatický, ačkoli jinak tyhle zbytečné hazardéry se životem nesnáším. A jehož sebevražedný kousek mě nadchl o to víc, že trpím strachem z výšek. Parádní kamera, škoda, že jsem to neviděl v Imaxu, to musel být masakr. (19.06.2016)

Kdyby The Walk natočil Zemeckis jako Stone The Doors, bylo by to o nakažlivé vášni, díky níž máte chuť se zvednout a aspoň něco krásně rozbít. Zemeckisovu poklonu deklasuje nejen moderování od Sochy svobody, nejde z toho správná sexy energie a už teď se mi to scvrkává na modré oči výstavního králíka a monumentální Dvojčata, která už tu nejsou. (08.01.2016)

Nebýt krátké účasti Bena Kingsleyho jednalo by se o film jednoho herce. Gordon-Levitt po několikáté předvádí suveréní vypravěčský výkon a Robert Zemeckis měl v jeho volbě šťastnou ruku podobně jako kdysi v Tomu Hanksovi. Dopředu jsem si o provazolezci nepřečetl vůbec nic a tak jsem byl zdravně napnutý jak celá závěrečná chůze vlastně dopadne. Jsem moc rád že je Robert zase zpátky ve formě tak jako v minulosti. Jeho animovaná tvorba mohla být sebezajímavější, ale hraný film je hraný film. Mě The Walk rozhodně potěšilo. 80% (19.10.2015)