Na lane

Človek by nepovedal, že hlavným ťahákom takéhoto typu filmu bude práve príprava na športový výkon v štýle heist movies, ale myslím, že práve táto cesta bola tou pravou cestou k úspechu. Nie síce finančného, ale iba málokto, kto si tento film vybral, zostal sklamaný. Chápem, že v 3D to mohol byť zážitok doslova nestráviteľný a keďže som mal trochu problém finále sledovať aj na priemerne veľkej telke, tak si viem predstaviť, že v kine s okuliarmi by som musel zatvárať oči. Občas síce niečo neladí tak ako by malo, skôr ide ale len o niektoré poslabšie dialógy, inak ide o slušnú adrenalínovú zábavu a vzdanie holdu jednému umelcovi, športovcovi a zrejme aj veľkému človeku. (17.07.2020)

Jako kdybych se vrátil o patnáct let zpátky. Zemeckis svým nenáročným tempem vypráví neobyčejný příběh zcela obyčejně snícího člověka, aby hlavního hrdinu přivedl v samotném finále do katarze, která bere dech. Kvalit stejně laděných Trosečníka a Kontaktu tak nedosahuje hlavně proto, že přesně tohle od něj čekám a chybí proto překvapivý nebo dokonce ze sedačky zvedající moment. V názvu zmíněná Walk do ní ale naopak drtivě zarazí a navíc ukáže v plné síle to, co se dá od začátku tušit. Že Philippe Petit není žádný malý Filip, ale ve svém srdci hlavně Malý princ, který je hlavou a touhou přece jen někde jinde než my. U výšek, které nám, běžným smrtelníkům, (raději) zůstávají zapovězené. (08.10.2015)

110 pater nad zemí procházející se mladík, se kterým není něco evidentně v pořádku. Silvestriho monumentární soundtrack dává tušit, že žabožrout, ladně se procházející po ocelovém laně, je ze svého skutku unešený a umně se ten samý pocit daří prodat divákům. Pro někoho může být Návrat do Budoucnosti Spielbergova zásluha, Forrest Gump souhrou všech možných i nemožných náhod a Polární expres novátorskou báchorkou, pouze co se týče technologické stránky. The Walk je však úplně někde jinde. Je živoucím důkazem přizpůsobibosti a vznešenosti herectví Josepha Gordona-Levitta, poctou a pochopením Filippa Petita a v neposlední řadě režijním koncertem Roberta Zemeckise, který dokázal v podstatě z komorního námětu vytvořit film s přesahem, který díky jeho smyslnému pojetí a kajícnosti dosahující hranic podrobení magičnem, dokáže zaujmout širokou věkovou kategorii. Bohužel zájem veřejnosti není natolik velký, jak by si Robertův umělecký comeback zasloužil, nic to však nemění na skutečnosti, že podobně strhující feel good film jsme od něj od Forrestových dob neviděli. Shrnuto a tučně podtrženo, velice by mě zajímalo, jak by vypadal dnešní Návrat do budoucnosti, jelikož co se týče trikařského hlediska, člověk ve 3D musí naprosto hltat atmosféru dvou již neexistujících budov a mít k nim respekt. Pár logických zádrhelů se jako vždy najde, ale to jsou víceméně jen drobnosti...97% (07.10.2015)

Hodně intenzivní zážitek, přesně ten Zemeckis, kterého mám ráda. Obrovská dynamika každé scény dokáže diváka dokonale strhnout. Vizuálně úžasné, při jakémkoliv závanu větru mi doslova tuhla krev v žilách. Ne každému může vyhovovat způsob vyprávění, který hodně připomíná klasický dokumentární film, přesto věřím, že většina si film užije. Joseph Gordon-Levitt si střihl parádní roli. Muž na laně je film určený pro velké plátno, nechybí mu intenzita, hloubka, úchvatné momenty a ve výsledku také silné emoce. Schválně, koho z Vás u poslední věty a u posledního záběru nemrazilo? (08.10.2015)

Kdyby The Walk natočil Zemeckis jako Stone The Doors, bylo by to o nakažlivé vášni, díky níž máte chuť se zvednout a aspoň něco krásně rozbít. Zemeckisovu poklonu deklasuje nejen moderování od Sochy svobody, nejde z toho správná sexy energie a už teď se mi to scvrkává na modré oči výstavního králíka a monumentální Dvojčata, která už tu nejsou. (08.01.2016)