Reklama

Reklama

Francúzsko 1616. Celá krajina je uvrhnutá do chaosu po tom, ako vládu za neplnoletého kráľa Ľudovíta XIII prevzala Maria Medicejská, ktorá je pod enormným vplyvom čoraz intrigánskejšieho kardinála Conciniho. Ten už nejaký ten čas urputne zvádza boj s nespokojnou šľachtou s úmyslom totálne ovládnuť krajinu. Ale ešte je tu drobný šľachtic .Francois de Capestang, ktorého vernosť kráľovi je príkladná. Spoločne s priateľom sa vydajú informovať kráľa o krízovom stave, čo vôbec nie je jednoduché. Do cesty sa im pletú agenti kardinála s úmyslom navždy ich vyprevadiť z tohto sveta. Francois je však výnimočný muž... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (53)

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Nuda. 1)  Podobné filmy stojí a padají s herci - mladými, přitažlivými či charismatickými. Jean Marais (kapitán) v mých očích mezi atraktivní nepatřil ani jako mladý, tím méně ve svých 47 letech. Fakt, že byl gay, na věci nic nemění. Ani kvůli ztělesnění běžného Francouze, 43letému Bourvilovi (potulný kejklíř Gogolin) se na film znovu nekouknu._____ 2)  Věci by bezpochyby pomohl vtipný scénář, což však není tento případ. Scénář nijak nevybočuje z obvyklého průměru žánru._____ 3)  Výstižný koment: Subjektiv**. ()

Radko 

všetky recenzie používateľa

Ak pozerám na kostýmové šermiarsko romantické francúzske dobrodružstvá 50. a 60. rokov, tak mám pocit, že pozerám jeden film, či tam hrá Marais, Belmondo alebo Delon. Bez problémov si ich pozriem opakovane, ale vždy sa mi zlejú do homogénnej kolorovanej masy, kde hrdina, zväčša obsiahnutý v názve filmu, zákonite víťazí a zároveň ako hlavnú výhru získava dámu svojho srdca. Nie, toto nie sú kolektivistické filmy, i keď sa v nich česť a sláva národa skloňuje viac než dosť. Toto sú výsostne individualistické príbehy, kde sa všetko, vrátane národa samotného točí okolo hlavného/ titulného hrdinu. Len aby On dosiahol uspokojenie svojich duchovných i fyzických potrieb. Spomienkový aparát z detských čias, kedy veľa iných cudzokrajných dobrodružných filmov k dispozícii nebolo, prisúdil tejto farebnej dobrodružno-historickej mase mierne nadpriemerný nádych. ()

Reklama

igi B. 

všetky recenzie používateľa

Kdysi se těmhle filmům říkalo dobrodružný-romantický. Dnes je to tedy dle zde na čsfd daného žánrového zařazení film dobrodružný-akční. Hm... No, film je to naštěstí stále stejný, mírně (formou i obrazem :-) zestárlý kostýmně-konverzační >velkofilm< se zpěvy a špetkou těch nutných soubojů, jde-li o vyšší zájmy (neboli čest ;-)... Stále však jde i po více než pětačtyřiceti letech o příjemnou, uměřeně napínavou a kvalitní zábavu, rutinně natočenou mistrem historizujících a dobrodružných filmů ze staré školy a obsazenou velkými herci své doby. A tak - ač již ve stejné době (jakýsi ;-) J.-L.G. čeřil své >nové vlny< , vznikala naštěstí i obdobná dílka jako "Kapitán", která nepochybně (bude-li nám dáno) i v dalším půlstoletí budou bavit svou poetikou a kvalitním filmařským řemeslem. A tak "...ať žije král!...". A vivat André Hunebelle! :-) . . . Tři a půl hvězdičky za tu čistě filmovou podívanou, zaokrouhleno pro svou (i při již několikátém zhlédnutí) stále svěží zábavnost nahoru. ()

Tom_Lachtan 

všetky recenzie používateľa

Celkem klasický dobrodružný film, který se vám bude líbit ve dvou případech - ten první je pokud jste Kapitána viděli kdysi jako dítka ne zcela zletilá a máte k němu pocity jisté nostalgie, nebo, a to je můj případ, máte prostě slabost pro dobrodružné  filmy, co si hrají na historickém písečku. Vlastně je to naprostá klasika, která sice může působit jako tři mušketýři pro chudé, protože podob je tam dost a dost (mladičký král, vtipný druh charismatického hrdiny, dáma v nesnázích, zlý intrikán v pozadí, hrdina co cestuje z dalekého kraje..), jenže půlka těch věcí je prostě proprietami žánru a je to zábavně a lehce natočené s charismatickou hereckou dvojicí. Nejvíc na podobných filmech nemám rád scény na královských dvorech, kde se intrikuje o stošest a ukazují kostýmy a takových scén je tu málo - super! Navíc je to překvapivě skvěle nasnímáno a kameraman ukazuje na rok 1960 značné kvality. Není to nic světoborného, ale prostě mám takové filmy rád. A pomohlo by tomu ledatak víc ježků, neo jedno až dvě chapadla, ale to už jsem jen divnej. ()

pakobylka 

všetky recenzie používateľa

Typicky svobodomyslná francouzská klasika, v níž se tradičně odlehčené dobrodružství snoubí s tradičně pojatou romantikou. Zkrátka a dobře nostalgický návrat do zlatých šedesátých ... v maličko naivním příběhu, šitém na míru prototypu hrdiny své doby - Jeanu Maraisovi. Neboť je bezpodmínečně nutné bít se za svého krále i za dámu svého srdce ... se ctí a odvahou, které neznají kompromisy. Překvapivá a dosti neobvyklá je z mého pohledu humorná hudební vložka ... a co se akčních scén dotýká, současní kameramani a režiséři se mají co učit ! Veškeré souboje jsou nasnímané PŘEHLEDNĚ a ze SPRÁVNÉ VZDÁLENOSTI. Jakoby dnešní filmaři na prosté, leč pevné základy své práce zapomněli, když navzdory digitálním berličkám mnohdy dokážou vytvořit jen chaotickou změť trupů, končetin a zbraní. ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (7)

  • Při prvních důvěrných chvilkách Cogolina (Bourvil) a Giuseppy (Pierrette Bruno) skladba navazuje na jejich rozhovor. Obě postavy jsou však ve zcela jiných kostýmech. Cogolin je v červeném místo ve žlutém kabátci, Giuseppa vyměnila modré šaty s hnědými ozdobami za modré šaty s červenými vsadkami. (Jezinka.Jezinka)
  • Když Rinaldo (Guy Delorme) hodí dýku na Béatrice de Beaufort (Annie Anderson), odrazí se od rukou. V dalším záběru je ale zabodnutá v břiše. (Marek06)
  • Počas príbehu musel Capestang (Jean Marais) zachrániť krásnu Gisèle d'Angoulême (Elsa Martinelli) uväznenú v opevnenom zámku Clairefont (v skutočnosti Château de Val v Lanobre). Jediným prostriedkom na to bolo vyliezť na vysoké závratné steny a preniknúť dovnútra. Výstup bol taký nebezpečný, že poisťovne odmietli kryť riziko. Marais však opäť odmietol dabléra a šiel do akcie podstupujúc nebezpečenstvo, pričom pri výstupe asi v 6 metrovej výške jedna dýka, po ktorej vystupoval praskla a on padol nadol, avšak už zvyknutý ako padať obišiel bez ujmy. V následnom pokuse už vyliezol 15 metrov. Odvtedy majitelia Château de Val pre návštevníkov napísali na ceduľu umiestnenú vo vnútri tohto otvoru: „Okno, cez ktoré preliezol Jean Marais počas natáčania filmu „Le Capitan“ v roku 1960.“ (Arsenal83)

Reklama

Reklama