Giovanniho ostrov

Musím uznat, že to má určitě něco do sebe. Popisuje to poválečné události, které nejsou lidem moc známé - v podstatě okupaci japonského (?) území Rusi. Příběh je sice jasný a snadno čitelný, takže absolutně víte, co vás čeká, ale i tak má své silné momenty. Líbí se mi, jak je ve filmu vyobrazeno dětské vyrovnávání se s budou a utrpením, především jak je využit motiv pohádkové knihy Mizoguči Kendžiho - tyto scény byly i velmi zdařile zanimované. Chvílemi jsem měla pocit, že je film nekonečný a pořád jsem čekala na něco "hurr durr", ale přece jenom je to poskládáno ze všedních chvil, ať již vtipných nebo dramatických (ačkoliv s ohledem na dobu, ve které se to odehrává, jsem čekala víc střílení a "akce"). Smutné, ale na Hrob světlušek to nemá. Slabší 4*. (07.11.2014)

Anime ma nikdy neočarilo, a to je možno hlavný dôvod, prečo nezdieľam nadšenie väčšiny. A musím povedať, že takýto úžasný a fascinujúci príbeh by som si 100 krát radšej pozrel ako normálny hraný film, ktorý by svojim dejom založeným na skutočných historických udalostiach dokázal určite upútať oveľa viac ako toto anime spracovanie. Ale to je možno len môj pocit. Čo však musím vyzdvihnúť, je samozrejme úchvatný príbeh, ktorý určite nenechal nikoho chladného. Pokojný ostrovček sa po 2. sv. vojne zrazu ocitol pod sovietskou nadvládou a tamojší ľudia sa zrazu stali menejcennými "otrokmi" vo vlastných domoch. Naozaj vynikajúca atmosféra, takmer počas celého filmu. Ale s tým motívom mliečnej dráhy sa mohli trochu krotiť... (05.10.2014)

Stonásobně lepší, než celý "tolik věnci ověšený a chválením nabitý" Hrob světlušek, který i doposud považuju za ztrátu času (a ti dva smradi můžou klidně oba umřít a nijak mi to vadit nebude) a neskutečnou hovadinu, pardon - sračku na entou, to je ten správný výraz. Giovanniho ostrov na mě působí stonásobně realističtěji než nechutně otravné brečení jednoho věčně uřvaného děcka, (spoiler alert) které i kdyby zdechlo stokrát na jiný způsob, jen se nad tím zasměju, jak debilní film to byl (konec spoileru). Ušetřete si nervy a nadávky a pusťte si raději Giovanniho ostrov, Hrob světlušek se může jít zahrabat, (18.01.2021)

Naprosto odzbrojující anime před diváky rozvíjí jímavý příběh začínající koncem války a ruskou okupací malého ostrova dříve náležícího k Japonsku. Celá situace je pojatá pohledem dvou malých brášků. Ti jednak navazují přátelství s dcerkou ruského důstojníka, ale také zprostředkovaně vnímají stinné stránky okupace prostřednictvím otce, který obyvatelům dodává potraviny ze skrytých rezerv po odvedených japonských vojácích, a strýce, který na ostrov pašuje nedostatkové zboží. Film je zároveň velkou poctou klasické dětské knize Kendžiho Mijazawy "Night on the Galactic Railroad", kterou oba bráškové zbožňují a představuje pro ně ve veškerém chaosu jediný pevný bod jejich životů. Snímek pak fantazii dětí stimulovanou knihou ukazuje nikoli kýčovitě, ale právě jako zásadní součást dětství, která nám umožňuje přijímat těžkou realitu. (20.03.2014)

Mrazivý pohled konce války a jejich dozvuků očima nevinných dětí, kteří ztratili dětství vlivem tohoto nejstrašnějšího konfliktu v dějinách lidstva. Líbí se mi, že drtivá většina filmu je pouze pohledem dětí, které tyto události prožívají jejich očima, a vážné problémy a nebezpečí se rozvíjí pozvolna, až nemilosrdně dospějí ke svému konci. Ty kontrasty s ruským obyvatelstvem byly dobře natočeny a jen poukázali na to, že o tom, kdo je náš nepřítel nerozhodují ti nad námi. Působivá krásná animace a vizuální efekty na vysoké úrovni. Snímek připomíná Hrob světlušek (1988) - ten jsem ale nepřijmul zcela pozitivně skrze skutečnosti, které tam uvádím, naopak tento film dokázal ukočírovat potenciální přítomnost kýče a tlačením na pilu, a realisticky tak vyobrazuje něco, co já osobně nezažil, a doufám ani nezažiju. ***8,0/10*** (22.03.2023)