Giovanni no Shima
Giovanni's Island
Obsahy(1)
V dozvucích nejdrtivějšího konfliktu, které kdy lidstvo zažilo, se maličký ostrov Šikotan stává součástí Sachalinské oblasti. Na stále nezhojené hranici tohoto vzdáleného kouta světa nesměle kvete přátelství mezi dětmi ze dvou různých zemí, které se snaží překonat jazykové překážky a historické události. Film byl natočen na základě skutečných událostí. (Zlín Film Festival)
(viac)Videá (1)
Recenzie (14)
Mrazivý pohled konce války a jejich dozvuků očima nevinných dětí, kteří ztratili dětství vlivem tohoto nejstrašnějšího konfliktu v dějinách lidstva. Líbí se mi, že drtivá většina filmu je pouze pohledem dětí, které tyto události prožívají jejich očima, a vážné problémy a nebezpečí se rozvíjí pozvolna, až nemilosrdně dospějí ke svému konci. Ty kontrasty s ruským obyvatelstvem byly dobře natočeny a jen poukázali na to, že o tom, kdo je náš nepřítel nerozhodují ti nad námi. Působivá krásná animace a vizuální efekty na vysoké úrovni. Snímek připomíná Hrob světlušek (1988) - ten jsem ale nepřijmul zcela pozitivně skrze skutečnosti, které tam uvádím, naopak tento film dokázal ukočírovat potenciální přítomnost kýče a tlačením na pilu, a realisticky tak vyobrazuje něco, co já osobně nezažil, a doufám ani nezažiju. ***8,0/10*** ()
Musím uznat, že to má určitě něco do sebe. Popisuje to poválečné události, které nejsou lidem moc známé - v podstatě okupaci japonského (?) území Rusi. Příběh je sice jasný a snadno čitelný, takže absolutně víte, co vás čeká, ale i tak má své silné momenty. Líbí se mi, jak je ve filmu vyobrazeno dětské vyrovnávání se s budou a utrpením, především jak je využit motiv pohádkové knihy Mizoguči Kendžiho - tyto scény byly i velmi zdařile zanimované. Chvílemi jsem měla pocit, že je film nekonečný a pořád jsem čekala na něco "hurr durr", ale přece jenom je to poskládáno ze všedních chvil, ať již vtipných nebo dramatických (ačkoliv s ohledem na dobu, ve které se to odehrává, jsem čekala víc střílení a "akce"). Smutné, ale na Hrob světlušek to nemá. Slabší 4*. ()
Stonásobně lepší, než celý "tolik věnci ověšený a chválením nabitý" Hrob světlušek, který i doposud považuju za ztrátu času (a ti dva smradi můžou klidně oba umřít a nijak mi to vadit nebude) a neskutečnou hovadinu, pardon - sračku na entou, to je ten správný výraz. Giovanniho ostrov na mě působí stonásobně realističtěji než nechutně otravné brečení jednoho věčně uřvaného děcka, (spoiler alert) které i kdyby zdechlo stokrát na jiný způsob, jen se nad tím zasměju, jak debilní film to byl (konec spoileru). Ušetřete si nervy a nadávky a pusťte si raději Giovanniho ostrov, Hrob světlušek se může jít zahrabat, ()
No nevím, asi jsem čekal něco jiného. Dokud děti svou bezprostředností boří bariéry mezi národy je to ještě fajn. Pak ale ostrov opouštíme, je nám naturalisticky předhazována nemilosrdná realita válečných dozvuků a rázem tu máme pokus o další “Hrob Světlušek“ ..Fakt nevím.. Osobně myslím, že celý film v duchu první půlky by byl údernější a ve výsledku přínosnější než tohle zbytečné tlačení na pilu... ()
Okupace, asimilace, první láska, pracovní tábory a nakonec odsun. To je realita, které jsou po skončení druhé světové války vystaveni dva naši malí hrdinové, jejichž jediným únikem je jejich milovaná galaktická železnice, symbolizující naději lepšího místa. A nebo taky úplně poslední cestu. Hodně povedená a dojemná věc. ()
Galéria (96)
Fotka © Universum Film
Zaujímavosti (3)
- Kdybychom měli film zasadit do historický reálií, tak se jedná o snímek dle skutečných událostí, konkrétně se jedná o spor Japonska a Ruska o Kurilské ostrovy. Kurilské ostrovy jsou řetězem ostrovů, které se táhnou mezi japonským ostrovem Hokkaido na jejich jižním konci a ruským poloostrovem Kamčatka na jejich severním konci. (Emo-haunter)
- Film byl promítán na celé řadě Mezinárodních filmových festivalů, například v Tokiu, Moskvě, ale také ve Zlíně. (Emo-haunter)
- Film několikrát odkazuje na knihu Kendžiho Mijazawy „Noc na galaktické železnici“. (Emo-haunter)
Reklama