Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve filmu, který náleží k tendenci francouzského poetického realismu, je představen jeho typický hrdina – těžce pracující dělník (Jean Gabin), který nalézá své štěstí v ideální lásce k mladičké, křehké a zdánlivě nevinné dívce (Jacqueline Laurentová). Právě zjištění, že dívka byla svedena chlípným Valentinem (Jules Berry) ho dovede až k hrůznému činu. Zajímavý způsob vyprávění, skvělé dialogy Jacquesa Préverta, herecká symfonie Gabin – Berry, napjatá atmosféra spoluutvářená dekoracemi Alexandra Traunera a rytmy bicích Maurice Jauberta se spojují v umělecké dílo, které bylo uvedeno do kin tři měsíce před začátkem 2. světové války a rozhodně stojí za zhlédnutí i dnes. (Phaedra)

(viac)

Recenzie (53)

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Tomuhle druhu filmu se kdysi říkalo filmy pro pamětníky, ale správnější by bylo, už vzhledem k tomu, že éru konce 30. let nejspíš pamatuje už jen žalostná hrstka vyvolených, kterým navíc jejich paměť neslouží tak, jako dřív, napsat, že jde o film pro fanoušky filmové historie a milovníky muzeálních kousků. Rozumím tomu, že ve své době šlo o filmovými kritiky vyzdvihovanou záležitost a objektivně asi i o jeden z vrcholů filmové produkce příslušného roku, ale pokud Carného kousek hodnotím z hlediska zábavnosti, pak mi přinesl jen slušnou dávku nudy. Samozřejmě je možné psát o vytříbeném režijním stylu a hereckých výkonech, rozhodující je ale příběh a scénář, a ten rozpitvává banální milostný čtyřúhelník a je předvídatelný až běda. Jen málo filmů z oné éry u mě obstojí do té míry, že jim můžu dát aspoň průměrné hodnocení. Celkový dojem: 45 %. Jako detektivka nefuguje snímek vůbec už proto, že začíná vlastně od konce a nepřináší žádná podstatná odhalení... ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Žiadne nadšenie, skôr rozpaky charakterizujú moje druhé zhliadnutie klasického francúzskeho filmu. Gabin ma fascinuje predovšetkým v jeho neskorších filmoch. Zo zvyšku hercov stojí za zmienku slizká postava stvárnená Julesom Berrym. Aj na tomto filme som sa utvrdil v tom, že hodnotiť filmy iba podľa dávnych spomienok býva spravidla zradné. ()

Reklama

Madsbender 

všetky recenzie používateľa

Ak mi mal Le Jour se lève ukázať Carného cit pre vizuálnu stránku, pomocou cvičeného oka kameramana, čistého záberovania, klesajúcich poschodí a práce so svetlom a tieňom sa mu to podarilo. Ak mi mal ukázať typický príklad poetického realizmu, vďaka ťažkopádne vyrozprávanému, už tak banálnemu (resp. banálne podanému) melodramatickému príbehu, dojem z neho je jedným slovom unavený. Na thriller s prvkami neskoršieho žánru dokudrámy (perspektíva policajtov obkolesujúcich budovu, výpovede svedkov, zvolávanie posíl a rozháňanie davu) príliš dlhé a rozvláčne, na psychologický film, ktorý skúma príčiny v hrdinovom chovaní príliš málo prenikajúce do zákutí jeho mysle a pozadia osobnosti. Švihák Gabin to však našťastie utiahne z väčšej časti sám. 65% ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Takový film dokáže uspět i po sedmdesáti letech. A přitom stačí tak málo, splnil Gabinův základní požadavek, má dobrý příběh. Ale že se z něj dala natočit ptákovina a obzvláště v době, kdy byl natáčen! Jenže Carné byl výborný režisér a obsadil i výborné herce. Gabin však strhává veškerou pozornost na sebe, jelikož kvalitou svého výkonu je minimálně o jeden level výš, než ostatní. ()

liquido26 

všetky recenzie používateľa

Kdysi jsem viděl americký remake tohoto snímku, Long Night z roku 1947 s Henry Fondou v hlavní roli. Sice se mi líbil, ale originál je samozřejmě originál. Francouzi jsou v mnohých věcech otevřenější než Američani. Gabin je v hlavní roli samozřejmě fantiastický, délka je tak akorát, atmosféra taky super. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (6)

  • V roce 1947 vznikl americký remake Carného filmu s názvem The Long Night. Američtí producenti se pokusili zničit všechny kopie s původním snímkem. To se jim naštěstí nepodařilo a právě jejich film je dnes narozdíl od původního díla již téměř zapomenut (ČSFD)
  • Film v sebe sústreďuje poetický realizmus, čím sa preslávil vďaka hviezde Gabinovi, no zároveň dielo anticipuje americký film noir komplexnou štruktúrou flashbackov. (Biopler)
  • François a Françoise sú mená protagonistov, ktoré boli zámerne vybrané, aby odzrkadľovali archetypy predvojnového Francúzska. Obaja sú osamelí, bez opory rodiny, aj z toho dôvodu je ich sen o spoločnom šťastí krehký a pomsta za jeho stratu tak definitívna. (Biopler)

Reklama

Reklama