Bosch

nezaujalo.pomalý děj - klasika po americku.Propletenec, kdy je Bosch sám obviněn a vyšetřován, takže záběry ze soudu s ním a něco málo co vyšetřuje on sám,zdlouhavé záběry na jeho obličej,všichni lpí na slovíčkaření,do toho reklama a titulky.Já tu šedesátku zkrátka nedám.....ani kdyby mě k telce přivázali! Jsem fanda kriminálek.Ale takhle teda ne!Po evropsku jo.Hodně jo.... (19.01.2020)

Pilot: Bosch je frajer a zatím to příjemně odsýpá. Spousta povědomých herců dostává konečně větší prostor. Parádně napsané postavy. Příběhově zatím v pohodě, hezky čitelné, čekám jak se to zašmodrchá. Annie Wersching je pořád kus. Po první řadě: Musím říct, že jde o výbornou záležitost. Něco mezi Wirem a Dr. Housem a čím blíž konci tím lepší je. Návykovka. Titus perfektní, atmosféra hustá a nejede to v zavedených kolejích. Začal jsem číst Connellyho Kufrové tango. Bosh je v druhé řadě jistější v kramflecích a výlety do Vegas nabízí lákavé prostředí plné casin a šlapek. Shodou okolností je Kufrové tango, které sloužilo za hlavní zdroj inspirace druhé řady, první Connelyovka co jsem četl a její převedení do seriálové podoby mě potěšilo. Dokonce vylepšilo slabší části knížky. Výhledy z Boshova domu jsou luxusní. Návnada v podobě nové stopy ohledně vraha matky jako finále super. To abychom nepřišli o pesimistickou pachuť v závěru. Těším se na třetí řadu. Pomalejší a sevřenější třetí řada, která i přes pár silnějších momentů ničím nevytrhává. Kromě posledního dílu, to je pane Bosch v nejlepší formě. Vygradovaný dialog s J. Edgarem je třešničkou na dortu. (09.08.2016)

Kam se hrabe True Detective. Popravdě si už ani nedokážu pořádně vybavit co se v jeho průběhu dělo, za to na Henryho Bosche nezapomenu dlouho. Příběh nekompromisního a egoistického policisty mě zaujal už od prvních vteřin a se stejným nadšením jsem sledoval i ten poslední. Děj, hlavní i vedlejší postavy jsou super a celkově na americkou produkci seriál, který je potřeba si hýčkat. (07.10.2015)

Každý, kdo se po absolvování kurzů Slabikáře slaboduše nezarazil u Hery Potratů, Hangrgejsů či Padesátí odstínů neohrabaných sexuálních fantazií padesátiletých vepřovic ví, že sáhnout po Míšovi Konelym znamená sáhnout po tom nejlepším, co bylo v žánru napínačů a detektivek v posledních padesáti letech vyprodukováno. Úžasný vypravěčský talent, dokonale lahodná stylistika, fantastické a originální zápletky a až genitální propracovanost děje, přesně takhle by měly vypadat bestselery v ideálním a moudrém světe bez slaboduchých dětí, vypatlaných patnáctek a tupých a nadržených starých panen. Naštěstí však konečně začínají dostávat reálné vizuální kontury i masturbační fantazie všech soudných čtenářů! Když v roce 2002 senilnějící Klint a egoistický Helgeland dokurvili Míšovu jinak famózní Krvavou stopu změnou pachatele a hlavně obsazením Blbějšího do role masového vraha, což je asi tak stejné fopá, jako by hrál Hanibala Lektra Lůj Definé, vypadalo to s dalšími filmy dost na poševní ústí. Pak však zaplaťSatan přišel Advokát, kterého už Míša nepustil lehkomyslně z ruky, a tak si dnes konečně můžu na obrazovce pocákat xicht svého nejoblíbenějšího detektiva všech dob, mimochodem i naprosto skvěle vykástingovaného, a už se mi tolik nebudou xobě lepit stránky v knihách. Těch s Bošem je dnes 22, tak doufám, že tento skvostný seroš bude mít minimálně dvakrát tolik dílů než třeba buzerantské Glí nebo ultrablbá Veronika Mars, ať se nemusím tolik bát, že žiju výhradně ve světě vyteplených lopat. První řada byla excelentní kompilací Parku ozvěn a Města kostí, druhá bude složena z Pádu, Posledního kojota a Kufrového tanga. Ohledně třetí jsem zrovna poslal Míšovi mejla, že chci okamžitě Devět draků, což je DMSM ten nejlepší Boschský kousek, a jestli ne, tak verbala kurevsky nasere. Snad ještě víc, než ten místní pokrytecký madarký buzerant (POMABU), který mě na jedné straně láká, ať mu jedu dělat negra do Varů, ale v zaplaceném celostátním píárku prohlásí, že jsem tu jen velkoryse trpěné zlo. No, Michal snad takový pičus nebude a něco takového si nelajsne! (09.08.2015)

Jedu třetí sérii a musím říct, že jsem se s Boschem pěkně sžil. První sérii jsem se ještě trochu nespokojeně vrtěl, protože jsem si dobře nezaostřil diváckou optiku (terminus technicus). Já se celou dobu díval na temnou hyper realistickou kriminálku typu True Detective a proto mě neskutečně vytáčely náhody a dějové nesmysly, scénáristické berličky. Až v druhé řadě, kdy se do děje přimotala ruská mafie, FBI a další podobný prvky, jsem přepnul na sledování drsného detektivního rodokapsu z L.A., dějové nedotaženosti hážu za hlavu a skvěle se bavím. Bosch jako postava je výborně napsanej, vytáčí mě tak akorát, svou raplovitostí a zabedněností, ocěňuju, že to není pouze nástěnka pozitivních charakteristik, dělá chyby, ale zároveň je to takovej buldok, že to hrne až to dohrne. Čekám jak dopadne třetí série, ale mám trochu podezření, že Bosch bude kriminálka typu "záporák se nakonec sám odkope, protože to neumíme napsat tak, aby se povedlo sesbírat dost důkazů", ale zatím mě to nevytáčí, uvidíme jak dál....PS: zasazení do L.A. je parádní, strašně se mi líbí ten kontrast světla a tmy, prosluněného života s temnými základy... EDIT1: jedu poslední sérii a začínám být smutnej, že se budu muset s Boschem rozloučit. V souhrnu je to prostě pecka. FINÁLNÍ EDIT: Dokoukáno, závěr maličko uspěchanej, opět nakráčel deus ex machina, aby vše vyřešil za Bosche a jeho kolegy. Ale nakonec mi tyhle scénáristické berličky (kterých je tam mimochodem víc než dost) nevadily tolik, jak jsem si myslel, že budou. Bosch je konzistentní ve všech sedmi sezónách, na nic si nehraje, je to takový trochu brakový pohled na fungování policie v LA a bude mi strašně chybět. Tím, jak Bosch the seriál v každé sérii motá víc příběhových linií, povedlo se "mu" vytvořit velice životný svět a loučit se s ním je trochu jako stěhovat se z místa, se kterým člověk srostl. 5 spokojených osobních případů. (10.05.2021)