Réžia:
Pierre Granier-DeferreKamera:
Walter WottitzHudba:
Philippe SardeHrajú:
Jean Gabin, Simone Signoret, Harry-Max, Yves Barsacq, Annie Cordy, Carlo Nell, André Rouyer, Jacques Rispal, Georges Mansart, Nicole Desailly (viac)Obsahy(2)
Předměstí Paříže, které neúprosně bourá postupující moderní výstavba. A stejně jako se rozpadají domy, rozpadají se i poslední zbytky lásky a přátelství dvou manželů, bývalých cirkusových artistů. Jejich soužití je plné schválností, krutostí a citového zraňování. Oboustranný unavující „teror“ se stupňuje a nabývá tragických rozměrů. Film Kočka režiséra Pierra Graniera-Deferra, natočený podle Georgese Simenona, je především hereckým koncertem Jeana Gabina a Simone Signoretové. Oba byli za svůj výkon oceněni na filmovém festivalu v Berlíně. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (90)
Zcela souhlasím s Oskarem. Než jsem viděla Kočku, myslela jsem si, že v zobrazení radostí stavu manželského po x letech nikdo nepřekoná Burtona a Taylorovou ve filmové verzi Albeeho, ale Gabin a Signoretová udělali z Kdo se bojí Virginie Woolfové pohádku na dobrou noc. Realističnost příběhu bolí a prodlužuje se až k nesnesení, stejně jako čas, který oba manžele odsoudil na doživotí ve společnosti toho druhého. Ale je smrt opravdu vysvobozením? ()
Reziser Pierre Granier -Deferre /Vdova 1971, La metamorphose des cloportes/ natocil silne dusivu psychopatologicku dramu. Je to najlepsi film rezisera Granier -Deferra, spolu s Heroinom 1970. Skvela Symone Sygnoret /Vdova/ a Jean Gabin /Sicilsky Klan, trilogia o Maigretovi/ hraju manzelov, ktori sice obyvaju spolocne jeden stary osumely dom, ale takmer vobec nekomunikuju a takmer vsetko delaji oddelene. Herecke vykony su skutocne obdivuhodne a rejza sa vyznal do remesla - film je natoceny fakt vyborne a skusenou rukou. Skoda len toho stareho osumeleho baraku, radsej bych privital luxusny palac plny depresivnej dusivej atmosfery. 100 % ()
Mrazivo presná a chladná štúdia jedného nefungujúceho partnerského vzťahu v čase, kedy sa už láska zmenila na domnelú nenávisť. Prečo domnelú? To ľudia pochopia, až toho druhého stratia, no žiaľ to už je vždy neskoro a už sa s tým nedá nič robiť. Tak reálne, tak zo života až to bolo nepríjemné. Koľko podobných príbehov sa odohráva za oknami domov a činžiakov? Veľa, veľmi veľa... ()
Kočka je bezchybně a velmi bolestně působící drama, které v každé scéně vysílá atmosféru zmaru a beznaděje. Francouzské filmy mi někdy přijdou tak nějak povrchní, ale tohle rozhodně není ten případ, tento film je platný univerzálně. Herecké výkony jsou skvělé, uvěřitelné a hlavně nijak přehnané, hodně projevu a emocí si herci nechávají uvnitř, což je vy výsledku ještě působivější. Skvělou práci odvedl i režisér, zejména způsob jakým vložil dávné zamlžené vzpomínky, na doby kdy vztah obou ještě vzkvétal, nebo za neustálou přítomnost bořících se, kdysi krásných domů. Úžasné. ()
Jak si před svědky kdysi dávno svatosvatě slíbili.... ( v dobrém i ve zlém ), tak i dodrželi. Problémem je, že to dobré mají již za sebou. Snímek Kočka je mrazivým psychologickým ( komorním ) dramatem jednoho nenávratně se hroutícího vztahu dvou stárnoucích manželů. Juliena ( J.Gabin ) a Clémence ( S. Signoret ). Procitnutí přichází již příliš pozdě.....Je to herecký Koncert s velkým K těchto dvou zmiňovaných. Hrají, až z toho člověka srdce bolí. Žádná rozmáchlá gesta, tady se hraje výrazovými prostředky. Stačí jeden pohled do jejich tváří a člověk " to tam vše vidí, cítí, věří....". To se NEDÁ popisovat, to musí člověk jednoduše VIDĚT na vlastní oči. p.s. až se z toho vzpamatuji, půjdu se poohlédnout po knižní předloze od G. Simenona. ()
Reklama