Keď zvieratá snívajú

V niektorých momentoch tomu nemôžem uprieť celkom slušnú atmosféru. Avšak tá bola často narúšaná prílišnou sterilitou dejovej linky, ktorá mi prišla až príliš jednoduchá, priehľadná a totálne bez akéhokoľvek nápadu. Pritom námet tu ponúkol mnohé možnosti akými by sa mohol príbeh rozvinúť. Masakrík na záver bol celkom fajn, aj keď väčšina z toho bola utopená v absolútnej čiernote. Inak škoda, že to pozadie tajomnej choroby hlavnej hrdinky a jej matky nebolo vysvetlené trocha podrobnejšie. Slabší priemer. 55/100 (26.03.2018)

Kdyby Jonas Alexander Arnby v závěru přitlačil na pilu a předvedl nám houf kvalitních a detailních gore scén, tak hodnocení vypadá úplně jinak, tuším u všech !! Takhle se bohužel jedná o celkem pomalou, naštěstí nenudící hororovou drámu se zajímavým námětem a slušnou severskou atmosférou, nic víc. Låt den rätte komma in je však úplně jinéj level, co se týče atmosféry i storybuildingu. 60% (07.01.2015)

[SCANDI 2014] Jonas Alexander Arnby nie je Thomas Alfredson a Niels Thastum nie je Hoyte van Hoytema. O tom už písali mnohí a je pravdou, že po druhý raz táto mrazivá severská hra na resuscitáciu žánrového filmu nemá taký účinok. Čomu však už až takú pozornosť nevenujú, je, že Når dyrene drømmer pripomína dánsku kombináciu Twilightu a receptu na americký tínedžerský horor. Vo filme nechýba množstvo erotických scén, postavy postrádajú hĺbku a už od začiatku je jasné, koho hrdinka zabije ako prvého. Horší je však fakt, že mnohé hororové pasáže vyvolávajú skôr smiech, než strach. 40% (16.01.2015)

Mária žije v jednej domácnosti spolu s otcom a ťažko chorou matkou, ktorá je odkázaná na každodenné opatrovanie. Situácia sa pre mladú dievčinu ešte viac skomplikuje po zistení totožných príznakov. Mária odmieta podstúpiť liečbu rodinného lekára. Je totiž presvedčená, že podstata jej choroby spočíva v úplne iných dôvodoch. A má pravdu! No čo zvestovať našemu divákovi o tomto chladnom snímku zo severu. Snáď len, dobrý film, nie najhoršia dráma, slabší horor. Napriek tomu, že je na režisérovi jasne vidieť, že vie čo robí, do úplne zdarného záveru snímok nedotiahol. Na to by musel mať viac "odvahy", respektíve hlbšie do vrecka. Dejovo či príbehovo sa "When animals dream" na svojich úspešnejších predchodcov nechytá, navyše keď neponúkne nič navyše, ako napríklad gore či iné hororové prvky, nemôže dosiahnuť na vyššie méty než okraj primeranej priemernosti - 55%. (11.01.2015)

Příběhu by sice slušely reálie odlehlého dánského venkova 18. nebo 19.století, ale zasazený do současnosti je o to zajímavější. Slastně pomalé filmové tempo, komorní, tíživá a melancholická atmosféra, podmanivá hudba, krásné severské exteriéry... Kýčovitý telenovelický romantismus říznutý trochou syrové brutality... Zlověstná choroba, která postihla jednu ostrovní vísku a o které se veřejně nemluví, ačkoliv všichni vědí... Zajímavé postavy oddaného, starostlivého otce a katatonické matky, paralyzované jakýmisi antilykantropickými sedativy... Trochu jsem u filmu vzpomínal na vynikající švédský Låt den rätte komma in, ovšem tenhle dánský kousek se mi líbil ještě o něco víc, a to mám prosím mnohem větší slabost pro upíry, než vlkodlaky. Ale ta blonďatá dánská fenka je prostě (až do své přeměny) minimálně stejně fascinující, jako leckteré upírky. Úplně chápu zoofilního Daniela, že kvůli ní potupně zradil svůj vlastní druh. (18.01.2015)