Ostrov

Poetický, výpravou veľmi jednoduchý snímok s minimom dialógov, v ktorom je všetko hovorené skrz konanie postáv. Nejde však o žiadne náročné dielo so silnou symbolikou, ale o jednoduchý príbeh, nakrútený s minimalistickou koncepciou nezávislého filmu. Dôležitými vyjadrovacími prostriedkami sú v ňom ľudská sexualita a fyzická bolesť. Malé a nenápadné, ale pozoruhodné dielo. Teda v prípade, že ignorujete posledné dva krátke zábery a nenecháte si nimi skaziť celkový dojem. Ide totiž o veľmi rozporuplnú a z režisérovej strany podlú a lacnú vsuvku, ktorá dodáva predchádzajúcemu deju nový, zbytočne mätúci rozmer. (13.07.2002)

Plovoucí rybářské domky na jezeře a mezi nimi občas proplouvá loďka... Pamatuju si, jak jsem byl kdysi poprvé úplně odvařený z postavy oné nemluvné dívky, která přes den rozváží rybářům plechovky s červy, načež si večer sundá kalhotky a rozváží horké kafe a sex. "Jednu kávu, nějaké hodně tlusté červy a jedno vyhonění, prosím." "A nechcete radši kuřbu? Je o něco dražší, ale dám vám slevu na ty červy. A nebo komplet a červi budou grátis..." Tehdy jsem toužil zrovna po takové prosté mlčenlivé dívce, se kterou bych taky bydlel v nějakém prostém dřevěném domku u jezera, a tak mě hrozně žralo, že se ta vodní nymfa takhle kurví s kdejakými odpornými cizími chlápky. Ale naštěstí na ně na všechny není sama a vypomáhají jí občas nějaké mladé šlapky z blízkého města, potože ony rybářské domky slouží zároveň jako takové levné šmajchlkabinety... Jeden z nejsyrovějších a nejdepresivnějších filmů, jaký jsem kdy viděl, aspoň co se lidské tělesnosti týče. Sex je zkrátka taková běžná lidská tělesná potřeba, která se prostě bez zbytečných cavyků odbude na palubě dřevěného jezerního domku, v pauzách mezi chytáním ryb, hned vedle díry v podlaze, kterou se vykonává zase jiná běžná lidská tělesná potřeba... Po tomhle filmu mi lidská "přirozenost" ještě víc než kdy jindy přijde bezmezně nízká a nechutná... A nebo ta scéna s rybou, ze které si jeden tupý vůl odřízne plátek masa a hodí ji živou pobaveně zpátky do vody. Příšerné. A to není zdaleka všechno - děj postupně nabírá psychothrillerové obrátky, jezerní dívka-vodnice je ve své prostotě zlověstně nebezpečná a ani její zákazníci nejsou žádná neviňátka. Ale přitom je to vlastně film o lásce a o vztahu muže a ženy... Zatraceně silný zážitek. (28.04.2014)

Kim-Ki-dukov svet nebol nikdy zvláštnejší, znepokojivejší a drsnejší. Možno aj preto mi to celé prišlo predsa len trochu moc neuveritelné a tažko strávitelné a brať to celé ako metaforu/podobenstvo bolo pre mňa narozdiel od jeho ďalších filmov naozaj ťažké. Stále však, bol to enomrne silný emotívny a vizuálny zážitok. Najzaujímavejší prvok bola určite hlavná hrdinka, ktorá stvárňuje akúsi jazernú kráľovnú, vládnucu vo vlastnom svete, ktorý má úplne iné zákony a pravidlá ako svet vonkajší a tí, ktorí do jej kráľovstva vkročia, sa jej musia chtiac, či nechtiac podriaditť.... (8.5/10) (05.01.2009)

Neskutečně odlišné pocity si odnáším z tohoto snímku z prvního a druhého sledování. To první nastalo nedlouho poté, co to dávali na ČT 2. Chytře jsem si to nahrál, abych se mohl podívat později, jenže v životě každého videa nastane den, kdy řekne: "Ne, mám toho dost"! a rozhodlo se při nahrávání vypustit poslední třetinu, což jsem samozřejmě zjistil až během sledování. Nicméně zážitek byl přesto velký, byl to můj první Kim Ki-Duk, obrovský nezvyk, pocit velké originality a v podstatě nadšení, pominu-li smrtelný vztek na můj videorekordér. A rozhodl jsem se i výjimečně pro hodnocení, i když jsem to nedokoukal. Byly to krásné 4 hvězdy. Později jsem se ale rozhodl, že si film seženu a dokoukám a hodnocení jsem dočasně smazal. Snad skoro po roce, co to dávali na ČT2, jsem usedl k Ostrovu znovu. Jelikož mám teď ale za sebou mimo Ostrov již 3 Kimovy filmy, z nichž se 2 odehrávaly především na vodě, pocit originality a nezvyku se naprosto vytratil. Rovněž se mi mnohem více hnusilo zbytečné násilí na zvířatech. Nesouhlasím, aby se kvůli filmu obětovávaly takto ničemně životy. Kdyby se ale jen zabíjelo, ono je to přímo mučení. Když si člověk sám na sobě způsobuje násilí, jak tomu bylo i zde, i když to bylo neskutečně samoúčelné až trapné, mám z toho v podstatě bžundu a rád se na to podívám. Ovšem asi by se nemělo opomenout, že lidé tu bolest a zranění pravděpodobně v tomto snímku jenom hráli, narozdíl od jiných živočichů. I když, pravda, u Korejců člověk nikdy neví. Dalším bodem, který mě hodně zklamal, byla extrémní nuda po polovině snímku. I přesto, že je film relativně krátký, bylo to skoro k nesnesení. Pokud mluvím o samoúčelnosti, případně bezúčelnosti a trapnosti, stejně tak na mě působil i všudypřítomný sex. Člověk si nemůže být jistý vteřinou, aby z ničeho nic najednou neprobleskl překvapivý střih na souložící pár. Shrnutí. sex, násilí a nuda - pokud vám to ke kvalitnímu filmovému zážitku stačí, pak vám přeji příjemný a ničím nerušený let... (03.08.2006)

Poprvé, když jsem viděl něco od Kim Ki-duka, byl jsem zmaten. Ale ne jako když vám mladší sourozenec vysvětluje, co že je na tom současném RnB (o čemž mimochodem ani neví, co to znamená) tak cool a hustý, to teda ne:P Daleko blíž to mělo k Mrtvé Kočce a tomu zvláštnímu klidu a pocitu takového toho vnitřního pochopení, které se mě pokaždé zmocní, když si něco z té sbírky přečtu a co se mi ještě nikdy nepodařilo vysvětlit... Úchvatné umělecké záběry, takřka výhradní ticho narušované jen těmi "zlými" vedlejšími postavami, útěk především před sebou samým a hledání... Nalezení, sdílení, bolest a nenávist, Seom. Díky Kim Ki-Dukovi kdyby už za nic jiného, tak za připomenutí toho, že slov není třeba ani zdaleka tolik jako si myslíme. 80% (31.03.2007)