Annabelle

Na tomto pokusu o horor funguje pár lekaček. Člověk se lekne zejména díky velmi kvalitnímu a hlasitému zvukovému doprovodu. Snad jednou se mi dokonce prohnaly zimomriavky po zádech. Zbytek je hrůza a děs, nebo také 95 minut nudné hry na nuděnou. Scénář musel psát človíček, který byl dlouhodobě minimálně na piku. Celý projekt byl evidentně svěřen do rukou amatérů, když budete odvážní a nakouknete na jejich filmografie a dost jasně se ukázalo, že to nebylo zrovna šťastné rozhodnutí. Příběh je neuvěřitelně nezáživná až těžce debilní záležitost. Celý film tak hrozně trpí a diváci bohužel s ním. Atmosféra místy na diváka hodila očko, ale co to bylo platné, když jsem se asi milionkrát přistihl, že myslím na něco úplně jiného a nevěnuji snímku takřka žádnou pozornost. Znovu se zopakuji. Průser tohoto snímku tkví v tom, že těžce nezvládá diváky alespoň malinko vtáhnout do děje. Bez zaujetí jsem se párkrát lekl. A co si vlastně budeme nalhávat. Samotná panenka byla v tomto filmu těžce k hovnu, neboť houslila asi tak 66. housle. Kdyby ve filmu chyběla, divák by si toho snad ani nevšiml. Ano, takhle těžce nepodstatná hlavní rekvizita tohoto nezdařeného pokusu o film, skutečně je. (31.12.2015)

Hlavní postavou, i celým tahákem tohoto hororu je bezesporu Annabelle. Jedna i druhá. Ta jedna je pohledná blondýnka, s krásnýma očima a ta druhá je děsivá panenka, o níž jsem celou dobu přemýšlela, jak je možný, že chce někdo něco takového mít dobrovolně vůbec doma:) Další, a také hlavní hvězdou snímku, je klišé. Myslím, že Annabelle je přehlídkou té nejpředvídatelnější hromady klišé a otřepaných schémat, za poslední dobu. Jedno klišé se kupí na druhé a divák tak může s přehledem odhadovat děj na nějaké ty minuty dopředu. Pravda, pár lekaček mě opravdu slušně vylekalo, ale tuctovost snímku zvítězila téměř nad vším ostatním. Kdo by řekl, že v takovém filmu bude hrát i Michael York:) (19.07.2015)

Leonetti kameroval Wanovi několik filmů, díky čemuž usoudil, že by si jeden horor mohl střihnout taky. A protože je pán kameraman, Annabelle relativně dobře vypadá. Všechno ostatní je obyčejná dojná kráva, navěšená na úspěch filmu V zajetí démonů - titulní panenka z něj ostatně pochází. Tvůrci tradičně spoléhají na "volume doprava" lekačky, výhružnou hudbu a směšně přepálenou bubákovitost předmětu doličného, aniž by dokázali budovat napětí či jakýkoliv vztah k postavám. Když nevíš coby, vraž něco do záběru i repráků - oblíbený postup řadových hororů. Annabelle v něm exceluje. Parádně neschopný horor. (21.08.2017)

Anabela, hračička, zavri svoje očičká! Dostaň do nich krvi kvapku, potom gramofónu zapni klapku. Satan nech sa v Tebe splodí, len čo žienka dcéru zrodí! Ukradneš malinkej dušičku, rodinku rozmrdáš na kašičku. Taký bol plán Satanáša, čo duše nevinných unáša. Tata s mamou poctivo na omšu zájdu, účinnú obranu voči zlu tam hádam nájdu. A keď už zdá sa, že spása bude bez pomoci Pána Božka, tu náhle - ach aká korektná náhoda (!) - účinne pomôže staršia černoška. Nehádžem to do odpadu bo nebolo to bez nápadu. Práve naopak: tri hviezdy zaslúži si biják. (21.09.2020)

Horor momentálně prožívá silný "odšťavňovací mód", protože z osmdesáti procent to jsou buď found footages, duchařiny, sequely, remaky nebo spin-offy. Třeba jako zrovna Annabelle. Pásový produkt z "továrny na sny", který doluje zbytky zlatých valounů z jiných úspěšných duchařin, zejména z těch Wanových. Další setkání s posedlou panenkou je však natolik zbytečné, že díky ní ztratíte chuť na další The Conjuring. Příběh je naprosto zaměnitelný s jakýmkoli jiným z daného subžárnu a celkový teror hlavní hrdinky se smrskl na dvě nebo tři povedené bubu scény. Škoda. (40%) (27.10.2014)