Rozprávka rozprávok

Vizuálně naprosto vynikajícím způsobem zvládnutá práce, obzvláště pak kostýmy či lokace. Příběhově film také táhl a jednotlivé linie se střídaly v ideálním čase, ideálním způsobem. Tempo filmu sice nenabíralo závratnou rychlost, a to ani s blížícím se zakončením, ale vše bylo představeno s grácií a dostatečnou dávkou krve, drsnosti a zvrácenosti. Co těmto pohádkám chybí je až na pár výjimek, moment překvapení či nepředvídatelnost. [70%] | 50th KVIFF (11.07.2015)

Jako mnoho komentujících přede mnou, i já začnu tím, že pohádky nebyly primárně určeny dětem. Nebyly to sladké příběhy plné hebounkých jednorožců, kde princezna ohrožená drakem draka ani nevidí, natož aby ji opravdu ohrozil, statečný princ, je-li vůbec zraněn, má ten druh zranění, co vypadá dobře na kameru a zahojí se za dvanáct hodin bez jizvy, z nechtěné svatby vždycky sejde, záchrana přítele je něco velkolepého a zakončeného oslavou, král dívku z podhradí chce z čisté lásky a v případě splnění přání bezdětného páru oběť nejvyšší zaplatí tiše a důstojně žena. Příběh královny, která chce dítě je velmi nadčasový, s ohledem na problémy mnohých dvojic stejného rázu i v současnosti aktuální, včetně toho (není pravidlem, ale stává se), že vytoužené miminko je poněkud zvláštní, a řešení s tím, kdo se obětuje, zahřeje u srdce milovníky genderové vyváženosti (navíc ten král byl stejně hnusnej). Příběh chlípného krále mi připadal nejstrašidelnější, tam i to chvilkové štěstí bylo založené na lži a dopadlo špatně i to, co se nemuselo dít vůbec. Být znovu mladý si asi přeje aspoň občas každý, kdo se za strašidelného praskání kloubů ráno co ráno bolestivě sbírá z postele, zestárnout po boku milovaného (tak tady je to se zrnkem pochybnosti) partnera, je přání všech zamilovaných. Jako mnohdy jinde, i tady je rozumné být opatrný na svá přání. Král zamilovaný do blechy, držící slovo až k možné smrti své jediné dcery z toho v samotném závěru vychází jako takový roztomilý podivín, jeho dcera zas díky manželství náležitě zmužněla a do dalšího života si odnesla poznatek, že je dobré nikdy neztratit hlavu. Příběhy, jak jsou vyprávěny dětem, mají jasný začátek a konec. Příběhy, jak jsou žity, mají začátek, který je často nepostřehnutelný, protože pramení z mnoha příčin, nemají často ani jasný konec, dokud jde život dál. Ani tady není vysvětleno, proč královský pár nemohl mít děti, kde se vzala sexuální deviace dalšího krále a pomatenost třetího. Věci se prostě dějí. Pro všechny případy, kdyby se věci začaly dít kolem mě, budu mít nůž, sprej proti parazitům a nějaké to srdce pořád po ruce. (29.02.2016)

Upozornění!!! Tohle opravdu není pohádka pro děti :) Ale byla to paráda. Hodně drsné seskupení několika pohádkových příběhů. Nejvíc mě na tom bavilo to, že jsem nevěděla, jak ty pohádky konči, takže jsem byla stále překvapenější , jak to pokračuje. Ale jedna hvězdička mínus za to, že mě zklamal konec všěch těch příběhů. Připadalo mi to takové neukončené a nebo jsem si ty konce opravdu představovala jinak. (09.09.2015)

Scénář podivně fantasmagorický a roztříštěný, nejasné principy dobra a zla, Fantasy v duchu New age, údajně však pý podle Pentameronu G. Basila z 1. půle 17. stol..., nevím.. Zato vizuálně, výtvarně i herecky výborná úroveň. Pohádka určitě není pro děti, řada scén naturalistických. Něco mezi 3-4... (08.02.2021)

Obrovské, ale naozaj obrovské fantasy prekvapenie za veľmi dlhú dobu! Garrone vytvoril akúsi netradičnú, bizarnú historicko-fantazijnú fresku, pozostávajúcu z troch príbehov na motívy zbierky rozprávok napísanej okolo r. 1600 v neapolskom jazyku. Prostredníctvom tohto snímku tak máme možnosť ponoriť sa do prečudesného sveta, v ktorom neustále prebieha okázalá manifestácia ľudských citov, inštinktov, krutosti, chtíču... a to veľmi nezvyčajným a bizarným spôsobom. Zároveň sa tu divák dočká aj peknej filozofickej úvahy o rôznych podobách lásky, ktorá si miestami ide až šokujúco otvorenými cestičkami. Možno bizarne ale pritom až jednoducho krásne. Mám taký dojem, že všetky krajne pozitívne a krajne negatívne ľudské vlastnosti či ľudské pocity sa tu Garronemu podarilo divákovi podať ukážkovo ako na zlatej tácke. To všetko s veľkolepou výpravou a precíznym, úchvatným vizuálnym spracovaním. Jednoducho nádhera. Len škoda toho záveru, žiadalo sa mi viac. Myslím, že nie som sám, ktorému sa zdal predčasne ukončený a odbitý. To vie teda nahnevať. 89/100 (08.09.2015)