Nonstop párty
24 Hour Party People
Réžia:
Michael WinterbottomScenár:
Frank Cottrell BoyceKamera:
Robby MüllerHrajú:
Steve Coogan, Shirley Henderson, John Thomson, Lennie James, Paddy Considine, John Simm, Ralf Little, Andy Serkis, Keith Allen, Sean Harris, Enzo Cilenti (viac)Obsahy(1)
Manchester 1976. Na jednom z prvních vystoupení punkové skupiny Sex Pistols se sice schází jen skromné publikum, účinky nového hudebního stylu jsou však ohromující. Nepopsatelný zážitek ovlivní na zbytek života většinu přítomných fanoušků a odstartuje novou kapitolu v dějinách hudby. V čele manchesterské scény se ocitá televizní moderátor Tony Wilson, jenž okamžitě zakládá legendární Factory Records. Vlastní krví sepisuje smlouvu se skupinou Joy Division, která prorazí debutovým albem Unknown Pleasures a hitem Love Will Tear Us Apart. V roce 1980 zpěvák kapely Ian Curtis spáchá sebevraždu, zbytek Joy Divison ovšem pokračuje dál pod názvem New Order. O tři roky později vydávají nahrávku Blue Monday, jejíž obal je tak drahý, že na každé prodané kopii vydavatelství prodělá pět pencí. Přesto se singl stane nejúspěšnějším "dvanáctipalcem" všech dob. Začátkem osmdesátých let otevírá Tony Wilson také jeden z nejslavnějších tanečních klubů Hacienda, dějiště další hudební revoluce, která z pódií smete kapely a nahradí je DJ. Ještě předtím však světu stihne představit Happy Mondays, díky nimž se taneční hudba uvede do světa hitparád. Tuto černou komedii o více než dvaceti letech v zajetí hudby, drog a sexu režisér Michael Winterbottom záměrně vystavěl jako fiktivní celovečerní dokument, v němž hereckou akci kombinuje s archivními záběry. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (94)
Tak takhle to tenkrát bylo? Aha. Hm. No. Těch několik přeživších, co se dokázalo samo obléci a proto mají pár štěků ve filmu, si to zajisté užívalo. A já se proti Wilsonovi spíše vyhraním, neboť tydýt, který pomáhal vytvořit nekulturu Dýdžejování, mi k prdeli prostě nepřirostl. Za sadu nekvalitně zachycených zvuků Klešáků, Pistolí a Divižnů sice díky, ale jinak - slastí jsem neomdlel. ()
Kdo neví, co na hudební mapě Evropy znamená Manchester, může to brát jako doučování. Kdo to ví, nemá co řešit. Hnidopichy upozorňuji, že je to jen hraný film a ne dokument. Jinak zábavný pohled na to, jak (ne)funguje hudební byznys se zasvěceným průvodcem a hudbou od Sex Pistols přes Joy Division až po rave. ()
Zajímavý film, o kterém vlastně nevím, jestli si myslet, že je geniální, anebo prostě jen tak pitomý, že jako geniální vypadá. Steve Coogan je v roli Tonyho Wilsona naprosto podmanivý, což je ještě podtrženo dobou a formou, jak jsou informace o rozpuku Manchesteru a jeho hudební scény druhé poloviny 70. let podány. ()
Sebeironie hlavního hrdiny je kouzelná. Michael Winterbottom mi v tomhle filmu připomíná způsobem humoru Monty Pythony (pravda, v trochu netypickej poloze) tak často, až je to zarážející, ale zřejmě je to hlavně tím, že stejně jako oni vychází ve svých parodiích z prostředí televize BBC. Tenhle film ale neni jenom chytrá legrace (i když i to by samo o sobě stačilo na slušný hodnocení), ale i kronika britské hudební scény od poloviny sedmdesátých do začátku devadesátých let. Všechny kapely, kterým film vzdává často dost svéráznou poctu (Sex Pistols, Joy Division a New Order, Happy Mondays...), zní naprosto skvěle, kombinace dokumentárních a hraných záběrů je nápaditá, vkusná a povedená, hereckej výkon Steve Coogana naprosto fenomenální (co na to asi skutečnej Tony Wilson?). Když máte na vybranou mezi skutečností a legendou, vyberte si legendu. Obzvlášť tehdy, je-li tak neodolatelná jako 24 Hour Party People. A dokonce i v případě, že vám jména zmiňovaných kapel vůbec nic neříkají, protože díky tomuhle filmu máte docela velkou šanci, že si je zamilujete. ()
Běhá vám mráz po zádech při Joy Division? Ujíždíte i po letech na Siouxsie and the Banshees? Fandíte New Order? Asociuje se vám při slovu "tarantule" něco víc než jen pavouk? Taky jste před léty "přitrouble" ;o) poskakovali při Happy Mondays? A v neposlední řadě: oslovila Vás rave-kultura? No, pak NONSTOP PÁRTY je pro vás přímo "povinnou četbou". Skvěle odvedené dílko, které poučí i pobaví. Dokumentární ráz tomuto filmu moc sluší. Scény, kdy Tony Wilson "vyskakuje" z proudu děje a z aktéra událostí se mění v samotného vypravěče, byly fakticky cool. Skvělé historky, Tonyho citáty, legendy z undergroundu i pravdivé příběhy/střípky - to vše dělá z NONSTOP PÁRTY výbornou jízdu a poutavou učebnici historie jedné z výrazných odnoží moderní hudby. ()
Galéria (62)
Zaujímavosti (4)
- Slavný manchesterský klub Hacienda, kde se film částečně odehrává, byl zbořen v roce 2000. Dnes byste na jeho místě našli luxusní byty. (Dolores Haze)
- Film se od skutečnosti v některých detailech liší. Například naznačuje, že se Ian Curtis oběsil v dětském pokoji při sledování televize. Ve skutečnosti se tak však stalo v kuchyni. První epileptický záchvat pak Curtis nedostal na pódiu, jak je tomu ve filmu, ale v autě na cestě domů z koncertu Joy Division. Ve filmu se také Tony Wilson (Steve Coogan) objevil na pohřbu Iana Curtise (Sean Harris), v reálném životě se však pohřbu nemohl zúčastnit, protože dostal za úkol postarat se o Ianovu milenku z Belgie Annik Honoré, aby zajistil, že nepůjde na pohřeb a nezpůsobí rozruch. (Petra46)
- Zpěvák Morrissey odmítl použití hudby své kapely The Smiths ve filmu, protože měl spory s vydavatelstvím Factory Records Tonyho Wilsona. (Dolores Haze)
Reklama