The Game
Obsahy(2)
Začínající 70. léta dvacátého století. Britská tajná služba dostává od přeběhlého plukovníka KGB informaci o připravované rozsáhlé ruské operaci s kódovým označením Sklo a vytvoří uzavřenou pracovní skupinu, která se jí má zabývat. Do hry ovšem velmi záhy vstupují morální dilemata, vzájemné řevnivosti a soukromé agendy jednotlivých aktérů.
Britská šestidílná špionážní série Hra svým zpracováním a atmosférou odkazuje k mistrovskému špionážnímu thrilleru Tomase Alfredsona Jeden musí z kola ven (2011), natočenému podle literární předlohy Johna le Carrého. Kromě propracovaného scénáře Tobyho Whithouse – v jehož podání každá epizoda představuje relativně uzavřený celek, na jehož konci se otevírá zcela nový level celkové hry – série vyniká dokonale navozeným retro pocitem a zvláštní melancholickou atmosférou. (Česká televize)
(viac)Videá (5)
Recenzie (31)
Po velkém očekávání přišlo stejně velké zklamání. V polovině jsem se ztratil, v dalším čase jsem ztratil víru, že se v ději ještě najdu, a až se to v závěru přece jen trochu prosvětlilo, tak už mě to pro za vlasy přitaženou překombinovanost skoro nezajímalo. Herci dělají, co můžou, proto nejdu s hodnocením ještě níže. ()
Klamavá reklama je trestná, ale vypadá to, že přirovnání ke špičkovému špionážnímu snímku Jeden musí z kola ven tvůrcům u fanoušků žánru prochází. Možná je to dané tím, že jej hodnotila hrstka uživatelů. Ve srovnání s Alfredsonovým kouskem totiž seriál vychází jako laciná napodobenina luxusních kabelek na vietnamském tržišti. V mých očích nefunguje prakticky nic castingem počínaje, protože Laurenci Kinlanovi bych věřil spíš snobského britského dandyho než elitního špióna, přes šílenou překombinovanost až po absurdně přepálený závěr, který by se hodil spíš do nějakého komiksu plného spikleneckých teorií. Dalo by se napsat, že Hra se s vážnou tváří snaží o totéž, oč se snažil akční pulpový Salt. Jenže ten se pohybuje přece jen v žánru, kde lacinost scénáře tolik nebolí. I v rámci zábavné fikce je zapotřebí dbát na to, aby celek působil v duchu toho, oč se snaží, uvěřitelně, a v tom Hra fatálně selhává. Těch zásadních zvratů je tolik, že to působí až jako nechtěná parodie. Nepoměrně líp se povedlo vytvořit zábavnou špionážní hříčku tvůrcům seriálu Takoví normální Američané. Ani ten není z reálného života, ale působí důvěryhodněji a má uvěřitelnější charaktery. Celkový dojem: 25 %. ()
Krása, Britové opět ukazují, že umí. Šťavnaté dialogy, zkušení herci, britská angličtina, studená válka, špionážní triky, mrtvé schránky, toho všeho a mnohem více užijete dosytosti. Příběh je opravdu celkem dost překombinovaný a plný zvratů, ale osobně mi to zase tak nevadilo a alespoň se člověk ani chvíli nenudí. Prostě maximální kvalita a je škoda, že o tomhle kousku neví více lidí. 5* ()
Špionská Hra ze staré školy, tak jak ji umí jen Britové. Kvůli tomu sice strádá na dramatičnosti (třeba oproti podobným, divákovi mnohem přívětivějším The Americans), ale naproti tomu je i přes dost patrný levnější rozpočet tak nějak uvěřitelnější a dobovější. Je možná trochu škoda, že jsou všechny postavy i události v první sérii až moc jednoznačné, protože takhle velkému sovětskému plánu by určitě neškodilo víc komplikací, nicméně zvratů je tu dostatek na to, aby děj s přehledem utáhly. A když bůh dá, a napřesrok se dočkáme pokračování, příslib do budoucna má The Game skvělý. ()
Minisérie jako ze staré školy o špionáži. 1) Seriál mi překombinovaný ani plný neočekávaných zvratů nepřišel. Všechno víceméně vyplývalo z předchozího a pointu včetně jejího nositele jsem odhalil krátce po třetím dílu. 2) Zaujal me přitažlivý 28letý zamračený Tom Hughes (Joe). Herce zvolil v červenci 2010 Company Magazine za desátého nejatraktivnějšího starého mládence v Británii. ()
Reklama